Haiti Jitka Kršková, 252551

Encyklopedické údaje Vlajka znak Úřední název: Republika Haiti (Republice d´Haiti/Republik Danti) Státní zřízení: Republika v čele s prezidentem. Výkonná moc: hlavou státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Předseda vlády je jmenován prezidentem a schválen Národním shromážděním. Zákonodárná moc: Dvoukomorové národní shromáždění se skládá ze Senátu (13 senátorů volených na šestileté období, třetina Senátu se obměňuje vždy po dvou letech) a Poslanecké sněmovny (83 křesel, poslanci jsou voleni lidovým hlasováním na čtyřleté období). Soudní moc: Nejvyšší soud nebo Kasační soud Rozloha: 27750 Km2 Vlajka znak

Úřední jazyk: Francouzština, kreolština Počet obyvatel: 8308504 Etnické složení: 95% černoši, 5% mulati (míšenci bělochů a černochů) a běloši. Náboženství – 65% Katolíků, 15% protestantů, 70% Voodoo kultury Nezávislost od 1.1. 1804 Prezident – René Préval Předseda vlády – Jean-Max Bellerive Ministrině zahraničí – Marie Michele Rey Inflace – průměr z roku 2008 – 15,5% Import: 2,108 Mrd. US Export: 0,490 Mrd. US Zboží: Textil, kakao, olej René Préval Jean-Max Bellerive Marie Michele Rey

Hlavní město Port-au-Prince v Gonavském zálivu(přibližně 846000 obyvatel, přesnější údaje neexistují vzhledem ke stále pokračující migraci z venkova do přeplněných slumů v okolí), založeno 1749. Port-au-Prince

Poloha Poloha: Zabírá západní třetinu ostrova Hispaniola v souostroví Velkých Antil. Tento Ostrov leží mezi 72-74 z.d. a 18 až 20 s. š. K Haiti náleží i několik ostrovů, nejznámější jsou La Gonave, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye; o ostrov Navane se Haiti dlouhodobě sváří s USA.

Historie První lidé přicházejí do karibské oblasti asi v 7.-9. tisíciletí před našim letopočtem. Prvními obyvateli Velkých Antil, kam patří i Espanola-Haiti byli zřejmě lovci ze Severní Ameriky. Španělská kolonizace Loď Santa Maria najela na severní pobřeží Haiti na boží hod roku 1492. Již za první Kolumbovy výpravy docházelo k zotročování indiánů. Docházelo k povstáním, která však byla tvrdě potlačena Drancování domorodých osad a také zlatých rýžovišť nepřinášelo očekávané zisky, uchýlil se Ničilas k novému způsobu podnikání. Stalo se tak v 16. století – pěstování cukrové třtiny. První otroci byli dováženi z Iberského poloostrova Kryštof Kolumbus Velké Antily

Francouzstí bratři Na Etanole se uchýlili Francouzi a věnovali se zde především zemědělství. Porazili zde jak španěly, tak Holanďany a Angličany. Usídlila se zde vystěhovalecká vlna směřující do Karibiku- jednalo se o francouzské protestanty-hugenoty. V roce 1676 došlo k prvnímu povstání černochů na francouzské části ostrova. Ti byli uloupeni Španělům. Ostrovu se začalo říkat cukřenka Evropy. Nebylo to jen z důvodu pěstování cukrové třtiny, ale významnými artikly byli také tabák, indigo, bavlna a později také káva. Z produkce v Saint Domingue žila ve Francii některá průmyslová odvětví. Podle odhadů až třetina francouzského hospodářství v 18. století závisela na plantážích Nového světa. Jsou takoví historikové, kteří jsou přesvědčeni , že obchod s otroky a koloniální ekonomika, která byla založená na otrocké práci, se staly nakonec základnou francouzské revoluce. Při práci na plantážích byli samozřejmě podmínky otroků nepředstavitelné. Pomocí měl být Tzv. Code noir- otrocký zákoník, který byl vyhlášen králem Ludvíkem XIV. K faktické změně při zacházení s otroky však nedošlo.

V roce 1767 přišlo tzv. Makandalovo povstání, bylo to významné povstání, které vyústilo v úspěšné povstání konce 18. století. To následně vyústilo v ve vyhlášení nezávislé republiky Haiti. Makandal pocházel zřejmě z Guineje. Na konci 18. století tedy došlo k povstání, které vyústilo v roce 1803 k vyhlášení nezávislé republiky Haiti. Jednalo se o nejúspěšnější otrocké povstání a dodnes je předmětem vědeckých úvah. Kvůli nedostatku pramenů je však mnoho skutečností dodnes neobjasněno. Významnými osobami povstání byli Toussaint Louverture, Henri Christophe nebo Jean Jacques Dessalines. Něco více než dva roky sledovali otroci boje bílých pánů a mulatů. Posléze vzali situaci do svých rukou. Došlo k vyvraždění velkého množství lidí, mulatů, bělochů, ale i černochů. Byli zničeny cukrovary, bavlníkové a indigové plantáže. Této situace využili i soupeři francouzů a jednu dobu zde proti sobě stálo 7 skupin. V boji všech proti všem nakonec zvítězila skupina nejsilnější- bývalí otroci. Velmi významnou osobou povstání byl Toussaint Loverture. Henri Christophe

Toussaint Loverture Jednalo se o kočího a dozorce, který s prosadil mezi vzbouřenci. Odrazil španělskou i britskou invazi, která chtěla využít oslabení Francouzů Během 10 let válek ztratilo Saint-Domingue nejméně polovinu populace. Zavlažovací systémy byli poničené, mnoho půdy neúrodné. Aby bylo možné obnovit původní stav zavedl Toussaint striktní pracovní režim. Toussaint pokračoval v budování infrastruktury, lékařství, kultury a dalšího na ostrově. Byla vytvořena také ústava. Toussaint se stal generálním guvernérem. V dalších letech si USA vymohlo, aby Francie nemohla využívat Saint-Domingue pro základku proti USA. Za to Toussaint získal velké množství zbraní a jiných potřebných surovin a materiálů. Jakmile však došlo k urovnání vztahů USA s Francií, tak Toussaint pozbyl svého postavení. Posléze byl vzat do vazby napoleonovými vojsky.

Cena za svobodu Cena za svobodu byla velká. Nejen že neutuchali občasné boje mezi jednotlivými skupinami, ale byla i velká bída, prakticky žádné vzdělání a kultura. Stav země byl velmi špatný. Jednotlivý vládci se střídali velmi rychle, málokterý vydržel na své pozici v předem stanoveném období. Co se týká mezinárodních vztahů nebyla na tom země také příliš dobře. Zajímali se o ni pouze tři země a to byla VB USA a Francie a to bylo ze strategických důvodů. Pro zbytek světa bylo Haiti většinou vzbouřená kolonie, jelikož Francie odmítala uznat její samostatnost. Stalo se tak až v roce 1825 a to za cenu velkých finančních ztrát. Ani USA Haiti neuznávala. Zpočátku byl nesmiřitelný vztah také s Vatikánem. Konkordát byl podepsán až v roce 1860. Velkým problémem byla také rozdělená společnost.

Americká okupace Roosevelt O vliv na Haiti usilovali i USA(ze strategických a přístupových důvodů-pokusili se obsadit i hlavní přístupovou cestu ke Kubě a Portoriku, kterou měla pod svou správou Haiti). Tlak USA na ostrov se stupňoval. V roce 1904 vyhlásil prezident Roosevelt v slavném Monroeově doktríně, že nezávislost národů na západní hemisféře nesmí převážit nad zárukami amerických bezpečnostních zájmů. Oficiálním důvodem, který ospravedlňoval intervenci USA na ostrov byla tedy morální povinnost USA ochránit v nestálé anarchii majetky a životy svých občanů. Američané ovládli jediný zdroj státních příjmů Haiti- obsadili národní banku a celnice, jmenovali prezidenta. Na jednu stranu se pod americkou nadvládou podařilo na ostrově vymítit žlutou zimnici, postavit školy, vybudovat infrastrukturu, na druhou docházelo k ponižování černých obyvatel a k roztříštěnosti společnosti ještě větší než byla doposud. Roosevelt

Shrnutí Haiti je nejchudší a nejnestabilnější zemí amerického kontinentu. Velkými problémy jsou eroze a přelidnění. Eroze je důsledkem odlesňování a dlouhodobého intenzivního obdělávání. Zemědělství závidí na zavlažování. Zavlažovací systémy jsou však zničené. Velkým problémem je také nákaza HIV. V roce 2008 zasáhlo Haiti několik hurikánů, prudké deště. Také broběhlo několik demonstrací proti zdražování potravin. Přes všechny problémy je Haiti velkým vzorem v dějinách co se týče boje za svobodu.

Česko-haitské vztahy Česká republika navázala oficiální diplomatické vztahy s republikou Haiti v roce 2005 Společné prohlášení bylo podepsáno českým velvyslancem pro OSN Hynkem Kmoníčkem a a Léo Métorésem v New Yorku. České zájmy na Haiti prosazuje hlavně velvyslanectví ve Venezuele. V roce 2007 byl otevřen oficiálně honorární konzulát České Republiky v Port-au-Prince. Hynek Kmoníček

Zemětřesení 12.1.2010 postihlo zemi postihlo zemi ničivé zemětřesení. Epicentrum se nacházelo 25 km od hlavního města. Zemřelo 250000 lidí a jedná se o nejhorší katastrofu od roku 1970. Dalších asi 300000 lidí bylo zraněno a 1,2 milionu zůstalo bez přístřeší. Celková škoda činila něco mezi 8 – 14 miliardami dolarů. Zemi byla přislíbena velká finanční pomoc od různých států a organizací. V New Yorku bylo zemi 31.3. 2010 přislíbeno od 130 státu 9,9 miliardy Amerických dolarů. Velké hospodářské problémy způsobilo to, že oblasti zabývající se zemětřesením nebo textilním průmyslem byly zničeny. Z roku 2010

Obrázky – zemětřesení a hurikány

Zdroje KŘÍŽOVÁ Markéta. Haiti. 1. vyd. Praha: Libri, 2009.109 s. ISBN 978-80-7277-424-1 http://en.wikipedia.org/wiki/Haiti#cite_note-cia-1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Haiti Fisher Weltalmanach. 2011