Politické systémy světa

Politický systém Spojuje zájmy občanů s jednotou reprezentovanou státem.

Vývoj politických systémů

Dělení politických systémů Podle státního zřízení. Podle formy vlády. Podle míry centralismu

Státní zřízení republika Občané volí do čela nejvyšších úřadů představitele. Hlavou republiky je prezident. Moc je v republice většinou rozdělena do tří základních skupin (zákonodárná, výkonná, soudní).

Státní zřízení království Vládne panovník, nejčastěji dědičný v rámci panovnického rodu. Volený představitel monarchie je v Řádu maltézských rytířů. (Řád má dvě malá exteritoriální území - mimo sídla v Římě ještě pevnost St. Angelo na Maltě, vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa, v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd., je nejmenším suverénním státem na světě – asi 2 000 m2)

Státní zřízení vojenský režim Veškerou moc ve státě vykonává vojenská rada (junta…). Někdy vojenská rada jmenuje vládu pro běžnou státní správu (dominují v ní zástupci ozbrojených sil). Dříve marxisticko-leninské režimy (šlo v nich o nastolení diktatury proletariátu - Kuba) Př. Myanmar, Súdán, Niger

Forma vlády: Parlamentní republika (konstituční monarchie) Parlament má svrchované postavení mezi ostatními státními orgány, má zákonodárnou a kontrolní funkci vůči vládní a výkonné moci. Politickou linii určuje vláda. Prezident (král) má reprezentativní funkci. Př.: Česko, Německo, Velká Británie …)

Forma vlády: Parlamentně prezidentská republika Posílené postavení prezidenta – určuje politickou linii státu. Prezident je volen přímou volbou. Prezident se podílí na tvorbě zahraniční politiky, má aktivní zákonodárnou iniciativu. Př.: Francie, Finsko, Portugalsko, Rakousko, Polsko

Forma vlády: Prezidentská republika Prezident stojí v čele vlády (USA), nebo jmenuje předsedu (Rusko). Má největší pravomoci ve spravování státu, má výkonnou moc. Na celou řadu pozic jmenuje prezident (USA až 3 000 pozic). Př.: USA, Rusko, většina amerických států, Filipíny, Keňa…

Forma vlády: Absolutistická monarchie Panovník má neomezenou moc. Dnes se i v nich prosazují demokratické prvky vlády. Př.: Bahrajn, Bhútán, SAE, SA, Katar Kuvajt, Maroko, Ómán, Vatikán

Forma vlády: komunistická Formálně jsou republikami. Vládne jediná politická strana. Volby jsou pouze formální záležitost. Př.: Čína, Kuba, KLDR, Laos, Vietnam

Míra centralismu: unitární stát Veškerá státní moc je soustředěna v rukou centrální vlády, která určuje, jaké pravomoci mohou mít místní orgány (u vysoce centralizovaných států neexistují třeba obecní úřady).

Míra centralismu: federativní stát Některé pravomoci centrální vlády jsou přeneseny na orgány federovaných jednotek. Centrální vláda má rozhodující pravomoci v oblasti obrany, zahraniční politiky, měny, hospodářské politiky, popř. dopravy. Na světě cca 23 federací. Př.: USA, Kanada, Brazílie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Rusko, Austrálie…

Míra centralismu: konfederace Spojení států pouze za účelem kolektivní obrany. Na světě klasická konfederace neexistuje. Blíží se jí NATO, OSN.