Johannes Kepler (1571-1630)

Životopis Narozen 27.12.1571 Weil der Stadt Studoval v Tübingenu 1598- vyhoštěn ze Štýrskeho Hradce- pomocník Tychona de Brahe 1601- přebírá po smrti Tychona fci dvorního matematika 1604- objevil Supernovu- Keplerova nova 1612- vrchní matematik Horních Rakous 1628- soukromý matematik 1630-umírá na cestě do Řezna na důsledku horečky

Tyge Ottesen Brahe (14. prosince 1546 - 24. října 1601) Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

Keplerova nova

Keplerova díla Kalendář astrologických předpovědí 1595 Mysterium cosmographicum (záhady vesmíru) Astronomie nova ( nová astronomie) Dioptrice Epitome astronamie copernicane (souhrn koperníkovské astronomie) Harmonia mundi (harmonie světa) Tabulae rudolphinae (rudolfinské tabulky) Solemnium (sen)

Keplerovy zákony

První keplerův zákon I. Keplerův zákon popisuje tvar trajektorie planety Planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce.

Druhý keplerův zákon II. Keplerův zákon vysvětluje pohyb planety Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní. Průvodič planety rozumíme úsečku, která spojuje střed planety se středem Slunce. Délka průvodiče se mění při pohybu planety od nejmenší hodnoty v perihéliu (přísluní) do nejdelší v aféliu (odsluní). Plochy opsané tímto průvodičem jsou stejné. Z toho vyplívá, že pohyb planety v trajektorii je nerovnoměrný. Rychlost v perihéliu P je maximální (vp), následně klesá až je v aféliu A minimální (va). Země je například v perihéliu v lednu a v aféliu v červenci. Důsledkem toho je zimní půlrok na severní polokouli kratší než letní.

Třetí keplerův zákon III. Keplerův zákon vyjadřuje vztah mezi oběžnými dobami planet a délkami hlavních poloos eliptických trajektorií. Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií. Matematicky vyjádřeno: T²1/T²2 = a³1/a³ Kde a1, a2 jsou délky hlavních poloos a T1, T2 jsou jejich oběžné doby kolem Slunce.

Pojmenováno v jeho cti Keplerova prostorová observatoř Keplerova nova. Keplerův kráter na Měsíci Keplerův kráter na Marsu univerzita Johannese Keplera v Linz Tělocvična Johannese Keplera v Praze Gymnázium Jana Keplera v ČR Keplerstraße v Hanau blízko Frankfurtu

Citátek z keplerových úst Geometrie má dva podklady. Pythagorovu větu a zlatý řez. Prvbí má cenu zlata a druhý spíše připomíná drahocenný kámen.