Společenství - Co je církev. Církev není budova ani nějaké místo.

Ježíšův dar lidstvu (Z pohledu vědy) Ježišová smrť Z pohľadu vedy.
Dnes jdu k tobě Pane můj 1. Dnes jdu k tobě, Pane můj,tak jak Ty mne zveš a chválím Tě, dnes jdu k Tobě, Pane můj, tak jak Ty mne zveš a chválím Tě, dnes.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Záleží na tom, čemu věřím?
Ježíš – jméno, nad každé jméno!
LITURGICKÁ ZNAMENÍ postoje a gesta
1. Otče všemohoucí, | předivný v své moci, | jenž jsi dal syna nám, | aby v lásce byl znám, | poslals na svět jeho, | budiž chvála z něho.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát
naslouchání Bohu.  Je naslouchání Bohu. Ježíš často také při své modlitbě mlčí naslouchá Otci. – naslouchá Otci.
1. Čas nastal nám přeradostný, | křesťané, plesejte  | přišel hod velikonoční, | křesťané, zpívejte! | Vyšel z hrobu náš Spasitel, | lidu svého Vykupitel,
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
Věřím v CÍRKEV.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha.
1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.
1. Díky za tvůj kříž, jenž nás vykoupil, když ses nám vydal cele do rukou. Ó Pane náš, ó Pane náš. Naše skutky zlé tys nám odpustil, přikryl krví svou,
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
Zpívej se mnou haleluja, zpívej se mnou Pánu dík. Díkem duše pookřívá, Pána díkem oslaví. 1. Že jsem mohl klidně spát, ráno zase zdravý.
1. Nepůjdu hledat hrob a kámen odvalený. Vím, že můj živý Pán mezi mrtvými není.
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Ty jsi nás, Pane, volal a jasný byl tvůj hlas. My poznali, že vážně zveš k sobě také nás. Díky, že jsi mluvil k nám, Pane, mluv i dál, pomáhej, by každý.
M I S E Slovo, které se stalo tělem A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn,
Věřím v Ducha.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha.
1. Dej srdce otevřené, uč bližní milovat, jít za Ježíšem směle a z něj si příklad brát. Svým duchem mezi námi buď. Pane přítomen, ať z tvého slitování.
1. Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti, proto k nebes výšinám hleďme s důvěrností, odkud pomoc přichází nám vždy v pravé době, tam, kde duše nachází.
1. Přijď, ó Duchu svatý, přijď, | z pouště ráj si nový zřiď! | Vylej živé vody proud | na pustiny suchý troud! | Kde ty nejsi, smrt tu vládne, | uschl.
Svátek Valentýna Hudba.
Radost mi vrátila Golgata
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Buď stále se mnou Spasiteli můj! | Ač nejsem hoden, přec se nevzdaluj! | Tys moje světlo, všecka radost má, | bez tebe smutno mi a v duši tma. | Buď.
1. Jak dobré je žít, Pane, z tvého slova, | jež mezi námi tvoří pouta nová | a ve všech vztazích je nám pomocí | i ve zdraví i v každé nemoci. | Dej, Otče.
Efezským 2: 1, 2v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.
1. Plné ruce, plná ústa díků, každý den vždy nový důvod mít, chválu vzdávat bez frází a zvyků nauč nás žít, nauč nás žít! Stěží chápem, co se denně stává,
1.Všichni v tento čas, | ó lidé, | svůj hlad živě vydejte, | rukou plesejte, | Bohu zpívejte, | zvučně jej chvalte! Neboť jest on Pán | všech nejvyšší.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Jak čerstvých vod jelen žádá | v čas unavení svého, | tak má duše | vždycky ráda chce mít Ducha svatého; | neb bez jeho pomoci | nemáme žádné moci,
1. My vyznáváme: Hospodin a Ježíš Kristus, Boží Syn jsou jeden Bůh a není nic než jeho panství bez hranic. Amen.
Věřím v ŽIVOT VĚČNÝ. 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
1. Stojíme v bázni před tvou tváří, Pane, znaveni vládou hříchu, tíhou vin. Přešli jsme sliby kdysi tobě dané a ruce dávno složili jsme v klín. Zmizela.
1. Dej, Pane, touhu slyšet, co dnes nám říci chceš. My děkujem, že s námi putuješ.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
Já Tobě nyní chválu vzdávám
1. Poslyš, synu marnotratný, | slzy tvé nic nejsou platny, | marně zde svou bídu cítíš, | žalem svým se nenasytíš.
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Narodil se Kristus Pán, | veselme se, | z růže kvítek vykvet nám, | radujme se! | Z života čistého | z rodu královského | nám, nám narodil se.
1. Jen v Kristu církev Páně | má základ svůj i cíl, | pro nebe připravil ji, | obnovil, očistil, | za nevěstu ji zvolil | a k nebes svatbě zve; | on lásku.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
Věřím v Boha, Otce.... Věřím v Boha, Otce... Věřím v Boha, Otce... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista,
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Co činí Bůh, vše dobré jest, | on dobře se mnou míní; | rád jeho ruce dám se vést, | jež před vším zlým mne stíní. | On, věčný Pán, i z pekla bran |
1. Mně dostalo se slitování, | ač lásky nehoden jsem byl; | po divu tom jsem v pyšném přání, | z hrdosti nikdy netoužil. | Teď šťasten jsem a div ten ctím.
Vám dávám nový příkaz 1. /:Vám dávám nový příkaz svůj:
Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci, Středem a vrcholem mše svaté je eucharistická modlitba. Eucharistická modlitba Centrum pro katechezi.
1. Ježíši, jak pastýř voď nás, | chceme býti stádem tvým! | Z pouště světa doprovoď nás | k pastvám věčně zeleným, z pouště světa doprovoď nás | k pastvám.
Proč a jak bych měl číst Bibli?
1. Radostně uctíváme, Bože, jenž jsi lásky Pán, jako květ se otvíráme tobě, kterýs blízko nám.Rozptyl mraky hříchu, smutku, pochyb tmy nás pozbavuj. Dárce.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
ZACHRÁNCE MŮJ TADY JÁ JSEM, ČEKÁM TĚ ZACHRÁNILS MĚ SKRZE SVOU KREV