Teritorialita – ochrana zdrojů Lenka Gerátová

Vnitrodruhová konkurence prostředí společně využíváno => omezovány zdroje => vnitrodruhová konkurence závisí na hustotě populace a na množství a dostupnosti zdroje 1) exploatace – jedinec ovlivněn množstvím zdroje 2) interference – jedinci se dostávají do vzájemné interakce => teritoriální chování (=extrémní forma asymetrické konkurence)

Teritorialita význam: jedinci bez teritoria velmi často nepřispívají k existenci příštích generací důsledek: regulace populace (regulace počtu držitelů teritorií) =>udržení populační hustot pod mezí únosnosti prostředí popsáno u obratlovců i bezobratlých

domovský okrsek (akční revír, home range) – oblast, kde se jedinec nebo skupina jedinců pohybuje při shánění potravy, páření a výchově mláďat teritorium – aktivně hájené území uvnitř domovského okrsku (x literatura)

Velikost domovského okrsku, teritoria několik m2 až desítky i stovky km2 (podle druhu) př. bělozubka tmavá (Crocidura russula) 0,008-0,040 ha lev stepní (Panthera leo) 40 000 ha (2 smečky), 18 000 ha (1 smečka) pes hyenový (Lycaon pictus) min. 380 000 ha (1 smečka)

např. srnec obecný (Capreolus capreolus) x proměnlivá velikost i v rámci druhu – velikost je závislá na úživnosti prostředí, množství úkrytu… např. srnec obecný (Capreolus capreolus) lesní ekosystémy produkce sušiny léto (t/100 ha) produkce sušiny zima (t/100 ha) teritorium samci (ha) domovský okrsek samice (ha) středně vlhký jehličnatý 40,4 13,9 69,6 35,4 horský opadavý 30,0 6,1 128,5 65,3 olšový porost 112,4 2,0 8,5 4,3 => dom. okrsek, teritorium je tak malé, jak je to jen možné

Důvody vzniku domovského okrsku či teritorialita 1) Teritoriální jedinci mají větší šanci uniknout predaci. např. sýkora koňadra (Parus major) – samci na konci budují teritoria, která nejsou zjevně nutná pro výživu ani pro přilákání partnerky => čím větší teritorium, tím menší riziko predace např. hraboš – síť ochozů =>rychlý útěk + dobrá orientace

2). Teritorium zabezpečuje jedinci či 2) Teritorium zabezpečuje jedinci či skupině jedinců téhož druhu dostatek potravy na co nejmenším prostoru. př. kolibřík (Salasphorus rufus)

3). Teritorialita může být podmíněna. pouhým obhajováním dobrých 3) Teritorialita může být podmíněna pouhým obhajováním dobrých úkrytů nebo míst nutných pro přežití. př. tuleň antarktický (Leptonychotes weddelli) – přežití zimy je podmíněno uhájením teritoria u dýchacích otvorů ve zlomech ledových ker, které jsou v omezeném množství, jinak smrt

4) Teritoriální jedinci mají vyšší reprodukční úspěch. většina druhů Ve všech případech ovšem platí, že energetické náklady na obhajování teritoria nesmí převýšit výhody či zisk!

Teritoria př. drozdovití –v době rozmnožování teritoria, v zimě hejna stálá (permanentní) x sezónní (přechodná), tj. na dobu rozmnožování př. drozdovití –v době rozmnožování teritoria, v zimě hejna struktura – místa pro odpočinek, úkryty, místa přijmu potravy, u některých savců též místa ukládání trusu => propojení ochozy

Obhajování hranic teritoria akusticky (zvukově) – např. ptáci (zpěv kosa na vrcholu stromu…), někteří savci (lev, troubení jelena…), žáby i hmyz (stridulace rovnokřídlých…) opticky – optické značky v terénu (medvědi oloupávají kůru…), zbarvení a nápadné znaky samotných zvířat a jejich postoje, mimika (šelmy...)

chemicky (pachově) – výměšky zvláštních žláz (samci králíka otírají bradu o předměty v teritoriu), moč (vlci, kočky, opice…), trusem (hroch…) asi nejčastějším způsobem u vyšších živočichů je kombinované označování teritorií nižší živočichové – chemické značení

Literatura P. Vlasák: Ekologie savců. Academia, Praha 1986. J. Rajchard, P. Kindlmann, Z. Balounová: Ekologie II.. Kopp, České Budějovice 2002. E. P. Odum: Základy ekologie. Academia, Praha 1977. M. Begon et al.: Ekologie – jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Paladského, Olomouc 1997.

Děkuji za pozornost…