RUSKO POLSKO SLOVENSKO Mgr. Michal Oblouk ROMANTISMUS RUSKO POLSKO SLOVENSKO Mgr. Michal Oblouk

ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN (1799 – 1837) básník, prozaik a dramatik, zakladatel moderní ruské literatury narodil se v zámožné šlechtické rodině (matka byla vnučkou etiopského mouřenína) studoval na lyceu v Carském Selu nějaký čas pracoval na ministerstvu zahraničí v literárních kroužcích se dostal do styku se svobodomyslnou mládeží, proto byl několik let pod dohledem pro ostré politické epigramy byl vypovězen na jih Ruska – po nástupu cara Mikuláše I. byl omilostněn v Moskvě založil časopis Moskovskij Věstnik od r. 1831 žil v Petrohradě, kde se oženil zemřel na následky zranění, které utrpěl v souboji s pistolemi s francouzským dobrodruhem Georgesem d´Anthésem (milenec jeho ženy, střelil ho do břicha) o jeho rodinu se s doživotní penzí postaral car

PUŠKINOVO DÍLO Evžen Oněgin – román ve verších, tragická postava tzv. zbytečného člověka (citově vyprahlý, ztrácí smysl života, neschopen využít svého nadání, realizovat svá předsevzetí), Taťána, Lenskij, Olga, stejnojmenná opera Petra Iljiče Čajkovského Ruslan a Ludmila, Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni, Poltava, Měděný jezdec – poemy (lyrickoepické skladby) Kapitánská dcerka – historická novela, události v době Pugačevova selského povstání za Kateřiny II. Piková dáma – novela na faustovské téma, člověk zaprodá v touze po majetku svou duši i svědomí, stejnojmenná opera Petra Iljiče Čajkovského Pohádka o caru Saltánovi, O zlaté rybce, O zlatém kohoutkovi – básnické pohádky Boris Godunov – historická tragédie líčící ve sledu chronologických obrazů z let 1598-1605 období vlády cara Borise Godunova, stejnojmenná opera Modesta Petroviče Musorgského

MICHAIL JURJEVIČ LERMONTOV (1814 – 1841) - ruský básník, prozaik a dramatik, mluvčí generace 30. let narodil se ve šlechtické rodině důstojníka, od dětství ho vychovávala babička studoval na moskevské univerzitě (etiku, politologii a literaturu), po dvou letech byl však pro špatný prospěch a účast na demonstracích vyloučen absolvoval důstojnickou školu a stal se poručíkem kvůli básni k Puškinově smrti (vadila carovi Mikuláši I.) byl přeložen na Kavkaz, kde působil jako důstojník u dragounů a musel bojovat proti horalům – díky vlivu jeho babičky mu byl umožněn návrat do Petrohradu podstoupil dva souboje, kvůli prvnímu (se synem francouzského vyslance) musel do vyhnanství k Černému moři, ve druhém (pohádal se s majorem N. S. Martynovem, starým rodinným přítelem) zemřel

LERMONTOVO DÍLO Démon – básnická povídka (poema) s filozofickou úvahou o dobru a zlu, démon je padlý anděl, který musí pykat za svou vzpouru proti Bohu, ve své opuštěnosti se zamiluje do smrtelné gruzínské princezny Tamary, ta však po jeho polibku umírá Hrdina naší doby – první psychologický ruský román s hlavním hrdinou Grigorijem Alexandrovičem Pečorinem, cynickým bohémem bez jasného životního cíle (jde o další typ tzv. zbytečného člověka v ruské literatuře), skládající se z pěti relativně nezávislých novel Maškaráda – veršovaná tragédie lásky, žárlivosti a msty Smrt básníka – elegie věnovaná památce Puškina, tvrdě odsuzující všechny, kteří básníka dotlačili k souboji, ve kterém byl zabit

ADAM MICKIEWICZ (1798 – 1855) polský básník, dramatik a publicista, hlavní představitel polského zahraničního odboje pocházel z advokátské rodiny vystudoval literární a svobodná umění na univerzitě ve Vilniusu, později zde učil literaturu, historii a práva za proticarskou činnost byl r. 1823 v Litvě uvězněn a vypovězen do Ruska (1824 – 1829) r. 1829 odjel do Švýcarska, nakonec se trvale usadil v Paříži, přednášel slovanské literatury na Collége de France jeho manželka duševně onemocněla na podporu italského a celoevropského osvobozovacího boje vytvořil v Římě polskou legii v době krymské války organizoval polské legie v Turecku, kde zemřel při epidemii cholery

MICKIEWICZOVO DÍLO Tryzny – nedokončené 3dílné drama, konflikt zklamané lásky a pocitu hrdiny k zodpovědnosti národu Konrad Wallenrod – básnická povídka, téma národně osvobozeneckého boje (Litva proti expanzi řádu německých rytířů ve 14. století), litevský hrdina se stane velmistrem německých rytířů, nezapomíná na svůj původ a na příkoří, která Litvě jeho řád způsobil, mstí se řádu, v jehož čele stojí, a této mstě obětuje i svůj život Pan Tadeáš – polský národní epos o 12 zpěvech, odehrává se na malém šlechtickém sídle v básníkově rodném kraji v Litvě v letech 1811–1812, kdy Poláci doufali v Napoleonovu pomoc při obnově vlastního státu; současně probíhá milostná zápletka a spor mezi dvěma šlechtickými rody

JULIUSZ SLOWACKI (1809 – 1849) polský básník, dramatik a filozof narodil se v rodině profesora literatury studoval práva na univerzitě ve Vilniusu r. 1830 odjel s politickým posláním povstalecké armády do zahraničí, žil ve Francii a Švýcarsku, hodně cestoval r. 1838 se trvale usadil v Paříži zemřel osamocen dílo: ANHELLI – alegorická poema o utrpení polských vzbouřenců odvlečených na Sibiř BENIOWSKI – romantický epos, byronovské téma putování hraběte Beniowského po Asii (v popředí útisk polského národa Ruskem) BALLADYNA - drama pojednává o dívce, jejíž sestra se má vdávat, Balladyna však svou sestru zavraždí spolu s pár dalšími lidmi a za chlapce své sestry se vdá, ovšem v závěru je sražena bleskem

SLOVENSKO romantismus spjat s úsilím o národní samostatnost a o vytvoření celonárodního spisovného jazyka (= dílo štúrovské generace) do té doby neúspěšné pokusy – koncem 18. století Anton Bernolák (bernoláčtina na základě západoslovenského nářečí, používaná katolíky, evangelíci psali bibličtinou, tj. češtinou Bible kralické) celonárodní spisovný jazyk vytvořili v 40. letech 19. století L. Štúr, J. M. Hurban a M. M. Hodža na základě středoslovenského nářečí

ĽUDOVÍT ŠTÚR (1815 – 1856) – politik, jazykovědec, básník, Náuka reči slovenskej (gramatika slovenského jazyka), Spevy a piesne (sbírka poezie) SAMO CHALUPKA (1812 – 1883) – evangelický kněz, básník, hrdinský zpěv Mor ho! ANDREJ SLÁDKOVIČ (1820 – 1872) – vlastenecká a milostná skladba Marína, hrdinsko-idylický epos Detvan JANKO KRÁĽ (1822 – 1876) – básník, romantický epos Výlomky z Jánošíka JÁN BOTTO (1829 – 1881) – lyricko-epická skladba Smrť Jánošíkova JANKO MATÚŠKA (1821 – 1877) – autor textu písně Nad Tatrou sa blýska (slovenská hymna) JÁN KALINČIAK (1822 – 1871) – básník a prozaik, povídka Reštavrácia JOZEF MILOSLAV HURBAN (1817 – 1888) – historická povídka Olejkár

DALŠÍ SLOVANŠTÍ AUTOŘI Alexandr Sergejevič Gribojedov (1795 – 1829) - ruský diplomat a dramatik, autor veršované satirické komedie Hoře z rozumu Zygmunt Krasiński (1812 – 1859) – polský konzervativní básník a dramatik Vuk Stefanović Karadžić (1787 – 1864) - jazykovědec, reformátor srbského jazyka a zakladatel moderní srbské literatury, sběratel lidových písní a pohádek Taras Hryhorovyč Ševčenko (1814 – 1861) - básník a malíř, zakladatel moderní ukrajinské literatury

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Pu%C5%A1kin http://cs.wikipedia.org/wiki/Lermontov http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Mickiewicz http://cs.wikipedia.org/wiki/Juliusz_S%C5%82owacki https://cs.wikipedia.org/wiki/Romantismus_(literatura)# Francouzsk.C3.A1_literatura https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton_Bernol%C3%A1k https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Miloslav_Hurban