Mezinárodní vztahy Michaela Juránková TV45+OV
Tropická rovníková země Nachází se mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Kongem, Gabonem a Rovníkovou Guineou Ofic. název: Kamerunská republika (République du Cameroun) Rozloha: km² Hlavní město: Yaoundé Počet obyvatel: (2009)
Správní členění: 10 provincií Vyhlášení nezávislosti: 1960 Forma vlády: parlamentně prezidentská Státní zřízení: republika Hlava státu (2009): Paul BIYA Předseda vlády (2009): Philemon YANG Členství: OSN (1960), Commonwelth Národnostní složení: Fangové 20 %, Bamilékové 19 %, Dualové 11 % ( celkově zde žije zde asi 250 etnických skupin) Oficiální jazyk: francouzština a angličtina Hlavní náboženství: domorodá náboženství - animismus (40%), křesťanská náboženství (40%), muslimové (20%)
Kamerun je po správní stránce zatím členěn na 10 provincií, které jsou nazvány většinou podle jejich geografické polohy: Far North (Extréme Nord – Daleký sever) North (Sever) Adamawa Centre (Střed) West (Západ) North West (Severozápad) South West (Jihozápad) Littoral (Pobřežní) South (Jih) East (Východ)
Původní obyvatelé byli pravděpodobně Pygmejové, později bantuští a súdánští černoši. V roce 1472, portugalský námořník Fernando Po přistál na pobřeží Kamerunu během erupce sopky Mount Cameroon V stol. byla země islamizována a sloužila také jako zdroj otroků pro nizozemské a portugalské obchodníky. 1884 zřízen německý protektorát V roce 1914 tuto a dalších 15 území obsadila britsko-francouzská vojska. v roce 1918, Kamerun se stal součástí Francouzské rovníkové Afriky V letech byla země mandátním územím Společnosti národů pod britskou a francouzskou správou. V roce 1958 získavá Kamerun vnitřní autonomii Kamerun získal nezávislost v roce Prvním prezidentem se stává v roce 1962 Ahmadou Ahidjo (nadetnická vláda, pragmatické cíle, stabilita země) Od roku 1966 v zemi vládne pouze jedna povolená politická strana 1982 odstupuje prezident Ahmadou Ahidjo ze zdravotních důvodů, nastupcem se stává Paul Biya (prezidentem dodnes). Roku 1990 byla přijata nová ústava, která mj. povolila systém více politických stran.
Za Ahidja byl režim plebiscitní a nadetnický. (tj. systém, kdy se vládní síly snaží obnovovat vlastní legitimitu konáním voleb s jedinou kandidátkou spolu s mobilizací širokých vrstev obyvatelstva k účasti ve volbách). Vládní strana měla masový charakter a existovaly zde významné patronsko-klientské vztahy. Případnou vnitrostranickou opozici Ahidjo omezoval častou a nepředvídatelnou rotací politických kádrů. Biya vnesl do politiky značné změny. Od roku 1985 zavedl vnitrostranickou konkurenci v místních i parlamentních volbách (voliči tedy měli na výběr z více kandidátů, ovšem stále patřících k jediné povolené straně). Cílem tohoto relativně demokratického kroku však bylo především oslabit nižší patra mocenského žebříčku vzájemnou konkurencí. Zároveň vnesl Biya do politiky výrazněji etnický faktor a začal ekonomicky a politicky zřetelně protežovat příslušníky svého vlastního (jižního) etnika Beti/Bulu. Politika v Kamerunu tak byla ve znamení soupeření jednotlivých klanů „betijské lobby“ o možnost ovládání státních podniků, které představovaly snadný zdroj osobního obohacování. Betiové ovládli i ozbrojené složky.
Politické rozpory jsou v Kamerunu velmi složité. Prolíná se zde rozdělení na frankofonní a anglofonní část země a také rozpory mezi tradičními etniky (tradičně rozpor sever – jih). Jsou zde jasně vymezené geoetnické hranice a politické strany jsou organizovány na etnickém a regionálním základě. Jednotlivé strany přitom neusilují o demokratizaci země samu o sobě, mnohem spíše je jejich existence vysvětlitelná teorií soupeření o zdroje. Politická změna by tak přinesla spíše jen změnu dominantní skupiny obyvatelstva, než principiální změnu vylučování ostatních skupin z politického a ekonomického života.
OSN AU (Africká Unie) Commonwealth of Nations ICM (HNZ – Hnutí nezávislých zemí) WTO (Světová obchodní organizace) IMF (MMF – mezinárodní měnový fond) AfDB (Africká rozvojová banka) CEMAC (Hospodářská a měnová unie zemí střední Afriky) FAO WHO A mnoho dalších…
Moje kamarádka strávila půl roku v této africké zemi, jako vyslanec humanitární pomoci. Učila angličtinu a vedla školení proti šíření nemoci AIDS. Pro zajímavost přikládám pár článků, které napsali po návratu do různých časopisů a novin. Zejména článek z Lidových novin stojí za přečtení a vřele doporučuji tml tml tml tml
u/afrika/kamerun/index.html u/afrika/kamerun/index.html infotourisme.com/english/histoire.html infotourisme.com/english/histoire.html zahranicne-politicka-orientace/3/ /