okolí systém izolovaný Podle komunikace s okolím: 1

okolí systém energie práce teplo uzavřený Podle komunikace s okolím: 2

okolí systém energie práce teplo hmota otevřený Podle komunikace s okolím: 3

okolí systém stěny pevné systém nemůže měnit objem pohyblivé systém může měnit objem Vlastnosti stěn:

okolí systém stěny tepelně vodivé systém izotermní pro teplo neprostupné systém adiabatický Vlastnosti stěn:

Podle vnitřního stavu homogenní heterogenní tvořený jedinou fází složený ze dvou nebo více fází, oddělených ostrým rozhraním, na němž se vlastnosti systému mění skokem

Fáze - oblast systému, jejíž vlastnosti jsou ve všech částech stejné, po případě se mění plynule Pevné látky Pevné látky – homogenní směs tvoří jen výjimečně Kapaliny Kapaliny – vzájemně úplně mísitelné Plyny Plyny – za obvyklých podmínek se neomezeně mísí a tvoří homogenní směs. V systému může existovat řada fází, z nichž některé mají stejné skupenství. omezeně mísitelné (vytvářejí heterogenní systémy, např. voda + nepolární organické látky)

Stav systému je charakterizován jeho vlastnostmi aditivní, jejich hodnota je rovna součtu jednotlivých částí, z nichž je systém složen (objem, energie, hmota...) nezávisí na velikosti ani hmotě systému, nejsou aditivní (teplota, tlak, koncentrace, hustota, měrný objem, molární objem...)

jsou funkce hodnoty závisí pouze na stavu systému, ne na cestě, jakou se systém do daného stavu dostal jsou spojeny s určitým dějem

Hmotnost m základní jednotka 1 kg; menší jednotky: 1 g = 10 –3 kg, 1 mg = 10 –6 kg, 1  g = 10 –9 kg Látkové množství n Látkové množství n 1 mol - látkové množství, které obsahuje tolik elementárních jednotek (atomů, molekul,...), kolik je uhlíkových atomů v 0,012 kg uhlíku 12 C, tj. N A = 6,02252  atomů/mol (Avogadrova konstanta) m = n  M

Základní jednotka: 1 m (délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/ s). 1 dm = 10 –1 m, 1 cm = 10 –2 m, 1 mm = 10 –3 m 1  m = 10 –6 m, 1 nm = 10 –9 m, 1 pm = 10 –12 m Základní jednotka absolutní teploty: 1 K (kelvin) 1/273,16 díl absolutní teploty trojného bodu vody. Rankinova stupnice t ( o R) = 1,8  T(K) Fahrenheitova stupnice t ( o F) = 1,8  [T(K) – 255,37] Celsiova stupnice t ( o C) = T(K) – 273,15

Základní jednotka objemu v SI soustavě: 1 m 3 menší jednotky: 1 dm 3, popř. 1 cm 3, dříve 1 litr = 1 dm 3. V m = M  V sp Měrná hustota  Měrná hustota  – hmotnost objemové jednotky a tedy převrácená hodnota měrného objemu Hustota látkového množství (koncentrace)  m látkové množství obsažené v jednotce objemu a tedy převrácená hodnota molárního objemu  = M  m

síla, kterou systém působí na plošnou jednotku stěny rozměr: síla/plocha  1 Torr (= 1 mm Hg) = 1/760 atm = 133,32 N m –2 v SI soustavě: 1 Pa = 1 N m –2 = 1 kg m –1 s –2 starší jednotky:  1 bar = 10 5 N m –2 (v meteorologii, 1mbar = 10 2 N m –2 = hektopascal)  1 atm = 1,01325  10 5 N m –2

binární (dvousložkové), podle počtu složek: směsi ternární (třísložkové), kvaternární (čtyřsložkové) složky - jednotlivé látky, tvořící systém roztok - roztok - jedna látka je výrazně v přebytku (rozpouštědlo)

Molární zlomek složky i  x i = 1 Pro určení složení k -složkového systému je zapotřebí k – 1 údajů Molární procento složky i Hmotnostní zlomek složky i  w i = 1 Hmotnostní procento složky i

Látková koncentrace složky i [mol m –3, mol dm –3 ] Objemový zlomek složky i Ve směsi ideálních plynů je objemový zlomek roven molárnímu zlomku objem čisté látky i (ve stejném skupenském stavu jako směs) molární objem nevýhoda: objemové zlomky  i i koncentrace c i závisejí na teplotě !!! Molalita m i látkové množství složky i připadající v roztoku na jednotkovou hmotnost rozpouštědla (index 1 ) [mol kg –1 ] Relativní nasycenost složkou i parciální tlak složky i ve směsi tlak nasycené páry látky i

m 1 = 45 g M 1 = 25 g mol −1  1 = 0,9 g cm −3 m 2 = 20 g M 2 = 100 g mol −1  2 = 0,8 g cm −3 Molární zlomky Objemy čistých složek Objemové zlomky nebo Molární objemy čistých složek

Látková koncentrace Molalita 2 – rozpuštěná látka, 1- rozpouštědlo