Mnichovská konference 1938 Lukáš Novák(135 811) Dějepis+občanská výchova 2.12. 2008

Události předcházející mnichovské konferenci Na území Československa Parlamentní volby v roce 1935 -posílení pozice Sudetoněmecké strany SdP -sestavením vlády pověřeni agrárníci -předsedou vlády byl 5. listopadu 1935 jmenován Milan Hodža Prezidentské volby 1935 - v roce jejich konání abdikoval T.G. Masaryk(v 85 letech) - vítězem se stal Edvard Beneš, který porazil protikandidáta B. Němce

Události předcházející mnichovské konferenci V zahraničí Již od roku 1934 probíhala jednání mezi Sovětským svazem a Francií o vytvoření tzv. východního paktu-měl zabezpečit kolektivní bezpečnost střední a východní Evropy. Německo a Polsko však uzavření paktu zabránili. 2. května 1935 podepsána spojenecká smlouva mezi Francií a SSSR. 16. května doplněna o spojeneckou smlouvu mezi ČSR a SSSR 7. března 1936 německé vojsko překročilo demilitarizované pásmo v Porýní-riskantní krok(porušení Versailleského míru) se Hitlerovi vyplatil. Na břehu Rýna tak vyrostla tzv. Siegriedova opevněná linie(namířena zejména proti Francii Duben 1937- Benešova návštěva Bělehradu. Podtrhla nefunkčnost Malé dohody 1937- již v tomto roce se zásluhou Velké Británie prostřednictvím jejich zástupců diplomata Lothiana a později lorda Halifaxe objevuje zájem na dohodě 4 velmocí(s vyloučením SSSR) o revizi poválečného uspořádání Evropy.

Rok 1938 Březen -připojení Rakouska k Německu-rakouský kancléř Kurt von Schuschnigg vyhlásil pod tlakem Hitlera a NSDAP na 13. březen plebiscit o připojení. Již 11. března však vstoupili na rakouské území německé jednotky a tzv. pokojnou okupací začlenili toto území do Říše. Hitler si nechal tento krok posvětit lidovým hlasováním, ve kterém se 99% obyvatel vyslovilo pro tento krok. 23.-24. duben – sjezd SdP v Karlových Varech-vydán tzv. karlovarský program, který obsahoval požadavky namířené na Čechy. Jednalo se zejména o naprostou rovnoprávnost německé sudetské menšiny s Čechoslováky a její uznání za právní osobnost, uznání německého osidlovacího území a zavedení vlastní německé samosprávy, zavedení zásady o německy mluvících úřednících na německém území apod. -Tyto požadavky byly Československou vládou odmítnuty jako nepřijatelné, avšak tzv. IV. Plánem vlády z 30. srpna 1938 do velké míry akceptovány 20. Květen – Beneš vyhlašuje částečnou mobilizaci. Přiměly ho k tomu události v pohraničí, kde se díky přípravám na obecní volby zvedla vlna neklidu a také informace o německých vojscích stahujících se směrem k hranicím. Toto období se přezdívá „obdobím květnové krize“ a český kulturní život na ni reagoval vydáním manifestu „Věrni zůstaneme“. Srpen-září – mise lorda Runcimana-vyslanec Velké Británie, který měl působit jako prostředník mezi českou vládou a SdP a umožnit tak konstruktivní jednání. Jediným výsledkem této mise, který měl pro ČSR nějaký význam byl dopis, ve kterém je ČSR doporučeno odstoupení Sudet Německu…

Schůzka 4 velmocí v Mnichově 29.-30. září 1938

Hlavní slovo na konferenci měla čtveřice nejvyšších představitelů zmíněných států. Daladier Mussolini Chamberlain Hitler Klíčovým bodem konference byla otázka Sudet a jejich připojení k německé Říši. Zástupci ČSR nebyli k jednání přizváni, pro což se vžil obecně známý termín „o nás bez nás“. Nic na tom nezměnila ani petice obsahující 1500000 podpisů, kterou zorganizovala Komunistická strana a na jejímž základě žádala západní mocnosti, aby nedopustili jednání o Československu bez něj.

Výsledky jednání Konference měla rychlý průběh-byla zahájena ve 12h 55 minut Adolfem Hitlerem a do půlnoci byl podepsán konečný text dohody V 1:30 ráno byla smlouva předána do rukou zástupců ČSR v čele s Vojtěchem Mastným-předání smlouvy bylo bráno jako její automatické přijetí Následuje jednání vrcholných představitelů Československého státu, jehož cílem je utvoření stanoviska k obdržené smlouvě-po konzultacích s generály se vláda rozhodla smlouvu přijmout, neboť při nepřijetí by hrozily ještě větší ztráty než nyní

Takto se mnichovská dohoda promítla do podoby českého státu

Obsah smlouvy Základní body mnichovské dohody: Vyklizování započne 1. října Vyklizení proběhne do 10.10, a to bez zničení zařízení. Za toto je odpovědna československá vláda. Podmínky vyklizení určí přesně zástupci zemí Německa, Anglie, Francie a Itálie. Ve sporných oblastech bude provedeno lidové hlasování pod záštitou mezinárodního výboru. Konečnou podobu hranic schválí mezinárodní výbor.   Doplňující prohlášení: Nevyřeší-li se do 3 měsíců územní nároky Polska a Maďarska, rozhodne opět zasedání čtyř hlav vlád, které jsou přítomny

Důsledky Mnichovské konference Hlavním důsledkem byla ztráta území-jednalo se o 41 098km2 Se ztrátou území je spojen také úbytek obyvatel, který činil 4 879 000 Velké ztráty postihly rovněž průmysl, jehož produkce klesla o 33%(jednalo se zejména o báňský, sklářský a textilní) ČSR přišla o všechny pohraniční pevnosti Došlo k přerušení významných železničních tratí Ukázalo se, že přátelské smlouvy, které měla ČSR uzavřené, jsou neúčinné(ať už z Francií či se SSSR) Důležitý byl rovněž psychologický aspekt-výsledky konference se negativně projevily v myslích československých občanů a na spoustu dalších let ovlivnili česko-německé vztahy