Mnichovská dohoda ozna č ována také jako Mnichovská zrada č i Mnichovský diktátMnichovská zrada č i Mnichovský diktát byla dojednána 29. zá ř í 1938 v.

Prezentace na téma: "Mnichovská dohoda ozna č ována také jako Mnichovská zrada č i Mnichovský diktátMnichovská zrada č i Mnichovský diktát byla dojednána 29. zá ř í 1938 v."— Transkript prezentace:

1 Mnichovská dohoda ozna č ována také jako Mnichovská zrada č i Mnichovský diktátMnichovská zrada č i Mnichovský diktát byla dojednána 29. zá ř í 1938 v Mnichov ě (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po p ů lnoci, tj. 30. zá ř í 1938 zástupci č ty ř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Neville Chamberlain (Velká Édouard Daladier Adolf Hitler (N ě mecko) aAdolf Hitler Benito Mussolini (Itálie)Benito Mussolini - dohodli se, že Č eskoslovensko musí do 10. října postoupit pohrani č ní území obývané N ě mci (Sudety) N ě mecku zástupci - č eskoslovenské strany byli p ř ítomni, ale k jednání samotnému nebyli p ř izváni. Mnichovská dohoda byla završením č innosti Sudeton ě mecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Č eskoslovensko, což bylo jedním z jeho postupných cíl ů k ovládnutí Evropy Mnichovská dohoda je p ř íkladem politiky ústupk ů

2 Příčiny Mnichovské dohody již v roce 1932 chtěl Adolf Hitler hranici Německa osídlit německými sedláky vysídlit Čechy na Sibiř nebo do oblasti Volyně od roku 1933 bylo Československo ve vážném nebezpečí stran německé expanze tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a pohraničních opevnění, tak i posilováním spojeneckých svazků se západními velmocemi (Francie) a nově i Sovětským svazem.

3 naproti tomu Francie, hlavní spojenec Československa, neměla zájem o další krvavý konflikt s Německem důsledkem toho všeho bylo, že západní velmoci měly snahu se s nacisty dohodnout, a to i za cenu obětování Československa Československo bylo připraveno se bránit, protože čekalo útok Hitlera němečtí generálové v čele s Ludwigem Beckem byli připraveni v případě napadení Československa a vypuknutí války s Anglií a Francií zatknout Adolfa HitleraLudwigem Beckem

4 Dopady na Československo  Č eskoslovensku byl výsledek jednání jen oznámen  V d ů sledku této dohody p ř išlo Č eskoslovensko o svá historická pohrani č ní území na hranicích s N ě meckem, které náležely zemím Koruny české  docházelo k pronásledování n ě meckých antifašist ů a Žid ů, k vyhánění Čechů

5 Československo přišlo o značnou část svých území: o zna č nou č ást T ě šínska ( č ásti Oravy, Spiše, Kysuc a Šariš) k další územní ztrát ě Č eskoslovenska na za č átku listopadu 1938 - č eskoslovensko-ma ď arská hranice ve dnech 5.-10. listopadu muselo Č eskoslovensko odstoupit č ást jižního a východního Slovenska, jakož i tém ěř polovinu Podkarpatské Rusi Ma ď arsku celkové ztráty pomnichovského Č eskoslovenska č inily 41 098 km 2 a 4 879 000 obyvatel

6 Neville-Chamberlain zp ě t

7 Édouard Daladier zp ě t

8 Adolf Hitler zp ě t

9 Benito Mussolini zp ě t

10 Ludwig Beck zp ě t

11 zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou ItáliiNeville Chamberlain Édouard DaladierAdolf HitlerNacistické NěmeckoBenito MussoliniItálii zp ě t