Vladimír Křivka ČVUT FEL v Praze krivkv1@fel.cvut.cz Kardiostimulátory Vladimír Křivka ČVUT FEL v Praze krivkv1@fel.cvut.cz 2006

Obsah Srdce Srdeční onemocnění – bradykardie Co je to kardiostimulátor? Funkce Elektrody Rozdělení kardiostimulátorů Implantace Komplikace po operaci Výměna kardiostimulátoru Kontroly kardiostimulátoru Život s kardiostimulátorem Historie kardiostimulátorů Zdroje informací

Srdce dutý svalový orgán, tvořený čtyřmi dutinami – 2 síně, 2 komory pumpa – celé se naplní a poté stahem svaloviny vypudí krev do těla tento proces je řízen velmi slabými el. impulzy ze sinového uzlu Sinusový uzel pravidelně vydává malé elektrické impulzy, které se šíří na síně a dále přes síňokomorový uzel (AV uzel).Tento uzel převádí se zpožděním impulsy dále ze síní na Hisův svazek, potom tímto uskupením vodivých vláken prochází impuls na stěny komor přes jemnou síť Purkyňových vláken. Komory se pak rytmicky a koordinovaně stahují.

Srdeční onemocnění -Bradykardie -normální klidová tepová frekvence 60-70 tepů/min -pomalý tep srdce -příčiny: - porucha funkce sinusového uzlu (syndrom chorého sinu) - špatný přechod ze sinového uzlu na komory (síňokomorová blokáda) Nefunguje-li sinusový uzel správně, přebírá jeho činnost AV uzel. Jelikož toto není normální funkcí AV uzlu, srdce tepe pomaleji. Srdce tepe o frekvenci kolem 40-50 úderů za minutu, namísto obvyklých 70 úderů za minutu. Nefunguje-li AV uzel správně, srdeční sval přijímá příliš málo impulsů, aby uskutečnil své kontrakce. V tomto případě přebírá činnost Hisův svazek a/nebo Purkyňova vlákna. V tomto případě tepe srdce rovněž příliš pomalu: o frekvenci okolo 30-40 úderů za minutu -vznik příčin: po srdečním infarktu, zánětu, při změnách na srdci způsobených věkem

Co je to kardiostimulátor? malý přístroj, který funguje jako sinusový uzel a/nebo AV uzel, tak že upraví tep na normální rytmus a frekvenci kardiostimulátor má tvar malého oválu s rozměry asi 0,7 x 5 x 4 má obal ze slitiny ušlechtilých kovů (platina) nasedá v horní části průhledný nástavec z umělé hmoty s otvory, kam se napojují elektrody - kardiostimulátor se skládá z baterie a miniaturních elektronických obvodů - zdrojem elektrické energie jsou u kardiostimulátorů lithium-jodidové akumulátory s životností 6–8 let

Co je to kardiostimulátor? pomocí kardiostimulátoru jsou na srdeční svalovinu přenášeny malé, přesně časované elektrické impulzy, které vyvolávají pravidelné stahy srdce, podobně jako je tomu u zdravého srdce kardiostimulátor ke své funkci nezbytně potřebuje také stimulační elektrodu - někdy se proto místo slova kardiostimulátor používá výrazu kardiostimulační systém moderní kardiostimulátory pracují jen tehdy, chybí-li přirozený rytmus srdce a dokáží přizpůsobit stimulační frekvenci měnícím se požadavkům lidského organismu

Elektrody kardiostimulátorů - elektroda je tenký, pružný, po celé délce izolovaný elektrický vodič - jeden konec elektrody je spojen se stimulátorem a druhý je umístěn v srdeční dutině - hrot elektrody má malé „fousy“ nebo tenké „spirály“, kterými jsou připojeny elektrody do srdeční stěny - elektroda snímá srdeční aktivitu a předává informace do přístroje a převádí elektrické impulzy z kardiostimulátoru na srdeční sval

Funkce kardiostimulátoru Funkce stimulační - kardiostimulátor vydává elektrické impulsy, což zachovává srdeční činnost Funkce detekční - kardiostimulátor detekuje (zjišťuje), kdy tepe srdce spontánně, a tímto způsobem rozpoznává, kdy je elektrická stimulace potřebná a kdy ne - kardiostimulátor automaticky detekuje, kdy potřebuje vydat impuls Funkce frekvenční odpovědi - zabudovaný senzor detekuje, jak velká zátěž organismu je vykonávána, a přizpůsobuje srdeční frekvenci tak, aby byla vhodná stupni zatížení

Rozdělení Síňové Komorové Dvoudutinové Interní (trvalé) Externí (dočasné)

Interní (trvalé) Síňové kardiostimulátory – kód AAI stimulují síň tyto jsou užívány pro nemocné se syndromem chorého sinu sinusový uzel nefunguje správně, což znamená, že síně se nestahují dostatečně pro užití tohoto typu kardiostimulátoru musí být normální funkce AV uzlu

Komorové kardiostimulátory – kód VVI stimulují komory tento typ kardiostimulátoru je užíván zejména u nemocných s fibrilací síní a některým stupněm síňokomorové blokády

Dvoudutinové kardiostimulátory – kód DDD mají dvě elektrody, které stimulují jak síň i komoru tyto kardiostimulátory mohou být proto užity u nemocných se síňokomorovou blokádou a/nebo syndromem chorého sinu

Externí (dočasné) kardiostimulárory jsou používány pro omezené období nosí se venku na těle (připlé na opasku) pouze vodiče a elektrody jsou chirurgicky vpraveny do hrudníku Elekrtody a stimulátor pro dočasnou stimulaci

Implantace Potřebuji kardiostimulátor? Měření EKG, tepu, krevního tlaku v klidu a během zátěže Často prováděn 24/48 hod. záznam EKG (Holter) Samotná implantace Výkon trvá obvykle 20-45 minut (podle typu kardiostimulačního systému) Provádí se v místním znecitlivění za nepřetržitého kontaktu s nemocným 1. Horní dutá žíla 2. Podklíčková žíla 3. Klíční kost 4. Vodiče 5. Kardiostimulátor 6. Elektrody

Implantace kardiostimulátor je implantován pod kůži, nad nebo pod pravý nebo levý prsní sval pro implantaci kardiostimulátoru je vytvořen pod klíční kostí kožní řez dlouhý asi 5-10 cm pod řezem je vytvořen prostor, který je nazýván kapsa kardiostimulátor je uložen tak, aby pohodlně spočinul v kapse elektroda je zavedena do srdce přes podklíčkovou nebo krční žílu polohu elektrod v srdci lékař kontroluje na obrazovce rentgenu, jsou-li užívány dvě elektrody, jsou často zaváděny přes stejnou žílu po provedení testu elektrod se připojí kardiostimulátor a provede se test funkce celého stimulačního systému poté je kapsa uzavřena stehem nemocné po provedené implantaci kardiostimulátoru se hospitalizují na jeden až dva dny

Komplikace po operaci Možné komplikace A. Vytvoření modřiny Je-li při řezání kůže zasažena céva, v tomto místě bude vytvořena modřina Zmizí po několika dnech. B. Infekce Někdy se rána infikuje. Rána je vyčištěna, ale může zde zůstat bakterie. Tento druh infekce je obyčejně léčen antibiotiky. Přemístí-li se infekce do kapsy kardiostimulátoru, může být nutné přemístění kardiostimulátoru a elektrod. C. Kardiostimulátorový syndrom (pouze u kardiostimulátorů VVI) Nefunguje správně elektrické vedení ze síně na komoru, ačkoliv vedení z komor na síně je přítomno. Výsledkem tohoto může být to, že se komory a síně stahují ve špatném pořadí (jako první komory, poté síně). Toto může vést k potížím, jako jsou pocity bušení v hlavě nebo břiše, a někdy závrativost a trvalá únavnost. Toto je nazýváno kardiostimulátorový syndrom. Může být vyřešen programováním kardiostimulátoru na jiné nastavení nebo implantací DDD kardiostimulátoru. D. Dislokace elektrody Elektroda se může dislokovat (změnit umístění) krátce po implantaci, není-li hrot elektrody pevně připojen k srdeční stěně. Toto může vést k nepravidelné stimulaci kardiostimulátoru. Lékař ihned elektrodu přemístí. E. Svalové záškuby Zpočátku mohou být elektrické impulsy kardiostimulátoru z bezpečnostních důvodů nastaveny na relativně silné (vysoké) úrovně. Vaše srdce bude poté přijímat impuls, který je o něco větší než je bezpodmínečně nutné. Toto může způsobit to, že budete škytat. Toto je nazýváno stimulací bránice. Objeví-li se u Vás škytání nebo svalové záškuby, spojte se svým kardiologem, který pomůže problém vyřešit.

Výměna kardiostimulátoru Životnost kardiostimulátoru je určována jeho užíváním. Podporuje-li kardiostimulátor srdeční rytmus neustále, baterie se vybije rychleji, než když kardiostimulátor potřebuje být v činnosti pouze některých okamžicích. Kardiolog nebo kardiostimulační technik bude schopen říci, jak dlouhou životnost kardiostimulátoru odhaduje. Dojde-li k vybití baterie, bude vyměněn celý kardiostimulátor. Elektrody budou ponechány na místě tak jak jsou; tyto budou připojeny k novému kardiostimulátoru. Starý kardiostimulátor bude vyňat (obyčejně v místním znecitlivění) a bude implantován nový kardiostimulátor. V případě submuskulární implantace (pod prsní sval) vyžaduje výměna kardiostimulátoru o něco více práce než v případě implantace subkutánní (podkožní - pod kůži). Navíc v případě, že starý kardiostimulátor je dobře opouzdřen přiléhající tkání, může vynětí vyžadovat o něco více péče a tato oblast může být chvíli citlivá. Neměli byste se obávat toho, že kardiostimulátor náhle přestane pracovat z důvodu vybití baterie. Životnost baterie bude sledována extrémně během pravidelných kontrol. Má-li být kardiostimulátor vyměněn, toto je dáno dlouhou dobu před aktuálním vybitím baterie. Může být rovněž potřeba výměny elektrod. Elektrody mají obvykle delší životnost než kardiostimulátor.

Kontroly Jedenkrát až dvakrát za rok a sleduje se při nich, jak pacemaker plní svoje nastavené funkce a zbývající životnost baterie. Dnes jsou již všechny implantované přístroje programovány přístrojem (programerem) , který umožňuje přes kůži, a tedy nebolestivě, upravovat většinu důležitých funkcí kardiostimulátoru po celou dobu od původní implantace přístroje.

Život s kardiostimulátorem Plnohodnotný život Běžné domácí práce, řízení auta, sexuální aktivita,… Po poradě s lékařem – fyzická aktivita, cestování Používání běžných elektronických přístrojů v bezporuchovém stavu Poraďte se s lékařem o těchto činnostech: používání sbiječky el. svářečky práce nebo pobyt v blízkosti zařízení se silnými magnety, vysokonapěťových zařízení používání střelných zbraní Měl by nosit stále kartičku s upozorněním že má kardiostimulátor Každého lékaře informujte, že máte implantovaný kardiostimulátor Pečlivě si poznamenejte datum příští kontroly kardiostimulátoru

Historie 1958 - první stimulátor - 76letému muži byla poprvé zavedena do srdce elektroda, ta byla kabelem spojena s přenosným stimulátorem 1960 - první kardiostimulátor na světě voperoval lékař Senning ze Švédska 1963 – první implantace v Českolsovensku – IKEM Praha 1975 - lihtiové články - programovatelné stimulátory - Během 45 let implantováno přes 2 miliony přístrojů V šedesátých letech byla ve výrobě kardiostimulátorů Česká republika na vrcholu. Přístroje s odbornou pomocí IKEMu vyráběla Tesla.

Zdroje informací [1] Co byste měli vědět o svém kardiostimulátoru – BIOTRONIK www.biotronik.cz [2] Příručka pro uživatele kardiostimulátoru Vitatron www.inlab.cz [3] Kardiostimulační technika www.inlab.cz [4] Kardiostimulátory – Michal Vrba http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/X33BMI_2005ZS.htm [5] Kardiostimulátor http://www.quido.cz/objevy/kardiostimulator.htm [6] Informace pro pacienty – kardiostimulátor http://www.pacient.ic.cz/PM.pdf [7] Stimulace srdečního svalu Doc.RNDr.Roman Kubínek, CSc. http://apfyz.upol.cz/ucebnice/details/stimulatory.pdf [8] http://www.hrsonline.org/ep-history/

Dotazy