Středověk Počátky Anglie Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0110

Stěhování národů Do 5. století bylo obyvatelstvo Britských ostrovů pod nadvládou Římanů. Po jejich odchodu docházelo ke sporům o moc mezi jednotlivými keltskými rody. Jejich soupeření ukončilo pronikání germánských kmenů. Od 6. století se musely keltské kmeny bránit pronikání germánských kmenů z oblasti dnešního Dánska a severního Německa. Jejich obrana však nebyla úspěšná. Byly to kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Germáni založili sedm samostatných království, které navzájem válčily o území. Část poražených Keltů byla vytlačena na západ (dnešní Wales) a na sever ostrova (Skotsko), popř. úplně mimo ostrov (odešli do Irska nebo na pobřeží Francie, dodnes se na Bretaňském poloostrově zachovávají keltské tradice). Od 5. století bylo Irsko pod vlivem křesťanství, odkud se postupem času šíří mezi germánské kmeny. Centrem křesťanské církve se stalo arcibiskupství v Canterbury.

Nájezdy Vikingů Germánská království se musela sjednotit proti nájezdům Vikingů, útočících především z oblasti Dánska. Útoky Vikingů probíhaly od 8. století a končí v 11. století, kdy Normané úspěšně získávají anglickou korunu. V 8. století se úspěšně usadily na severu Anglie, odkud pořádají výboje na jih. Úspěšná obrana proti vikingským výbojům proběhla až na konci 9. století pod vedením Alfréda Velikého, krále Wessexu, který dokázal sjednotit většinu anglických království a porazit Vikingy, kteří byli vytlačeni na sever od řeky Temže. Panovníkem, který se označuje za sjednotitele všech států do jednotné Anglie, byl král Ethelstan, který získal většinu území v roce 927.

Alfréd Veliký 1) Panovník království Wessex, který bojoval celý život proti Vikingům. Vikingské výpady porazil s pomocí ostatních království na konci 10. století. Předpokládá se, že rozhodující byla porážka Vikingů v roce 895 na řece Temži. Alfréd podporoval rozvoj vzdělanosti, podílel se na větší obranyschopnosti Anglie a upevnil právní řád.

Ethelstan 2) Náhrobek krále Ethelstana v Malmesbruském opatství. Ethelstan nezískal nadvládu nad celým územím, které označujeme jako středověkou Anglii. Situace se stabilizovala až okolo roku 954.

Vilém Dobyvatel Vilém Dobyvatel byl normanským vévodou, který byl určen jako následník anglického trůnu králem Eduardem Vyznavačem. Jeho nárok neuznal rod Godwinsonů, jehož představitel Harold II. se stal anglickým králem. Svou pozici však musel bránit. Nejdříve na něj zaútočil norský král Harald III. Hadrada, který si také nárokoval anglickou korunu. V bitvě u Stamford Bridge (30. září 1066) však zvítězil Harold II. Godwinson. Oslabené vojsko však neodolalo útoku Viléma Dobyvatele, který v bitvě u Hastings (14. října 1066) porazil královské vojsko. 25. prosince 1066 byl korunován anglickým králem. Tato událost je některými historiky označována jako přelom raného a vrcholného středověku. Po Vilémově korunovaci se na vrcholu společenského žebříčku objevila Vilémova vojenská družina, která se stala nositelem normanské kultury, jež vytlačila původní anglosaskou. Na královském dvoře se mluvilo francouzsky, zatímco většina obyvatel mluvila anglicky. Dochází tak k míchání kultury, které se nejvíce projevovalo právě v jazyce. Vilém I. Dobyvatel nechal sestavit soupis všech vlastníků půdy (dokončen 1086) nazývaný Kniha posledního soudu (Domesday Book). Největším problémem Vilémovy vlády bylo jeho držení půdy ve Francii. Vilém totiž byl nejen anglickým králem, ale také leníkem francouzského krále, což vedlo k mnoha nedorozuměním v mezinárodní politice. Právě tato skutečnost se uvádí jako jedna z příčin stoleté války.

Vilém I. Dobyvatel 3) Za Vilémovy vlády začalo jedno z nejslavnějších období Anglie, které skončilo až ve 13. století během vlády Jana Bezzemka.

Tapisérie z Bayeux 4) Tapisérie z Bayeux je neuvěřitelně rozsáhlé nástěnné dílo, které znázorňuje nástup Viléma Dobyvatele na trůn a události, které zisk trůnu provázely. Předpokládá se, že pochází z 11. století.

Kniha posledního soudu 5) Soupis všech vlastníků půdy měl velmi jasnou funkci. Díky tomuto seznamu věděl Vilém I., jaký by měl být výnos daní z majetku. Na obrázku je jeden list Domesday Book, jak se dokument v originále nazývá.

Plantageneti Vilémův rod neměl ve 12. století mužského potomka. Prvním králem nového rodu se proto stal Jindřich II. Plantagenet (1154), syn Vilémovy vnučky. Vyrůstal ve Francii a byl leníkem francouzského krále, byl totiž akvitánským vévodou. Rod Plantagenetů se pokoušel udržet lesk Anglie v Evropě, což se mu dařilo se střídavými úspěchy. Jindřich II. se přese své snahy o uklidnění situace v Anglii pravděpodobně nejvíce proslavil svým sporem s canterburským arcibiskupem Thomasem Becketem o privilegia církve v Anglii. Spor skončil v roce 1170 Becketovou smrtí (později byl svatořečen). Jeho nástupcem se stal Richard I., zvaný Lví srdce. Sám v Anglii moc nepobýval, protože se krátce po své korunovaci zúčastnil třetí křížové výpravy (1189), na které se zdržel do roku 1194. Právě za vojenské činy během tažení proti muslimům je Richard I. často hodnocen jako jeden z největších panovníků své doby. Paradoxem je, že za jeho nepřítomnosti vládl jeho bratr Jan, zvaný Bezzemek, který měl na chod v Anglii mnohem větší vliv. Další podivností je oblíbenost tohoto panovníka u současných Britů přesto, že neuměl anglicky, pouze francouzsky, protože byl vychováván ve Francii.

6) Podobizna anglického panovníka ze 12. století. Richard I. Lví srdce 6) Podobizna anglického panovníka ze 12. století.

Plantageneti Po smrti Richarda I. vypukly v Anglii nástupnické spory, které ještě více rozdmýchával francouzský král. Z vleklých a složitých politických bojů vyšel vítězně Richardův mladší bratr Jan Bezzemek. „Bezzemkem“ se Jan stal proto, že odmítl lenní povinnosti francouzskému králi Filipovi II. Za to mu byla odňata většina pozemků ve Francii. Tím se však Janova pozice neuklidnila. Po neúspěšném sporu s papežem a po prohrané válce s Francií byla jeho pozice natolik oslabena, že ho angličtí baroni přinutili podepsat listinu, která posílila vliv šlechty na vládu anglického panovníka tím, že musí svolávat zástupce církve, šlechty a měst a radit se s nimi. Tato listina vešla ve známost jako Magna Charta libertatum (Velká listina svobod) a byla podepsána v roce 1215. Další významný panovník, který pobýval na anglickém trůnu před stoletou válkou, byl Eduard I., zvaný Dlouhán nebo Kladivo na Skoty. Byl velmi obratným politikem a válečníkem. Mimo to, že vedl válku s Francií, získal pod svůj vliv Wales a většinu Skotska (boj s Williamem Wallacem). Vzájemné vměšování anglických a francouzských králů do politiky ostatních států se ve 14. století vyhrotil do vleklých bojů, které souborně nazýváme jako stoletou válku.

7) Jan Bezzemek na iluminaci ze 13. století.

Velká listina svobod 8) Originální dokument z roku 1215, který bývá označován jako počátek parlamentalismu v Anglii.

Eduard I. 9) Portrét Eduarda I., který byl vytvořen během jeho vlády (1272-1307).

Otázka závěrem 1) Popiš vliv stěhování národů na vývoj na Britských ostrovech. 2) Vysvětli roli Vikingů při sjednocování Anglie. 3) Popiš nástup Viléma I. Dobyvatel na trůn a přibliž jeho státotvorné činy. 4) Objasni pozici rodu Plantagenetů na anglickém trůně. Vysvětli význam Velké listiny svobod.

Literatura ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1. AUTOR NEUVEDEN. Ethelstan [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethelstan

Obrázky 1) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Alfred_theGreat.jpg 2) ARPINGSTONE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/King.athelstan.tomb.arp.jpg 3) AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 12.3.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/VilemDobyvatel.jpg 4) MYRABELLA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Bayeux_Tapestry_scene55_William_Ha stings_battlefield.jpg 5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Domesday_Book_-_Warwickshire.png 6) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Richard_coeurdelion_g.jpg 7) PARIS, Matthew. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/John_of_England_(John_Lackland).jpg 8) KING JOHN OF ENGLAND. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Magna_Carta.jpg 9) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Gal_nations_edward_i.jpg