Podélný gradient fytoplanktonu v závislosti na zařazení říční vody do vertikálního profilu nádrže Římov 1,2 Komárková J., 3 Hrubý P., 1 Nedoma J., 1,2.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku František Frantál, Zuzana Frantálová & Josef Hejzlar.
Advertisements

Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Koloběh uhlíku.
Znečišťování a ochrana vody Praha – město našeho života Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/36097, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu.
Vliv fenologických a meteorologických podm í nek na koncentrace CO 2 na rozhran í biosf é ry a atmosf é ry Daniel Bareš, Martin Možný, Jiří Novák Český.
Jak číst ordinační diagramy
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Obecná Limnologie 02: Hydrosféra
Uhlík - více než 1 mil. uhlíkových sloučenin
POTRAVA.
Vypracovala Darina Krajská
Jan Urbánek Septima A EUTROFIZACE VOD
BIOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, v. v. i. HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Na Sádkách 7, České Budějovice Tábor, Řízení kvality vody v údolních nádržích.
Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku
Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí Výzkum hydrické rekultivace jezera.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Sukcese rybího společenstva v nádržích
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona : III/2VY_32_INOVACE_599.
Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Šablona/číslo materiálu:III/2 VY_32_INOVACE_BI614 Jméno autora:Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník3. ročník.
Vodní Elektrárna.
Protisté s chlupatými bičíky
Rozvoj fytoplanktonu v nádrži Orlík v letech
Zatápění zbytkové jámy Chabařovice – vývoj mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve Ladislav Havel, Petr Vlasák Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Hydrosféra – vody pevnin
3 senzory - 1 jízda – 3 mapy MSP3 technologie mapování půdních vlastností pro 21. století.
Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav
Vývoj kvality vody v nádrži Lipno u Frymburku J. Hejzlar, F. Frantál, Z. Frantálová.
Česká republika: Českobudějovický kraj Hospodářský zeměpis Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka,
Monitoring rybích populací: co říkají data a modely? David Boukal Biologické centrum AV ČR, České Budějovice Photo: ČRS.
Kontakt: Petr Baldrian,
Antropogenní vlivy – human impacts
Makrozoobentos a klasifikace toků Jarkovský J. 2,3, Kubošová K. 2,3, Zahrádková S. 1, Brabec K. 1, Kokeš J. 4, Klapka R. 2,3 1) Ústav botaniky a zoologie,
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
RYCHLOST PROUDU A LARVY PAKOMÁRŮ: DVĚ ŘEKY A DVA EFEKTY Vít Syrovátka & Karel Brabec Ústav botaniky a zoologie Masarykova Univerzita GOCE-CT
Modelování čištění komunálních odpadních vod
Nikola Burkoňová. Leží na jihu Čech. Sousední kraje:  Plzeňský (západ), Středočeský (sever), Vysočina (severovýchod), Jihomoravský (východ) Krajské.
Jan Vávra Působení auxinu u Oscillatoria sp. pozorované in situ.
jako společenstvo a funkční složka ekosystémů
Kde všude najdeme na pevnině vodu?
Praktické příklady řešení odezvy říčního systému na antropogenní činnost v povodí.
Společenstva vířníků (Rotifera) v různých typech tůní Daniel Vařecha.
Gradientová analýza II
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY I
Cykly živin koloběh dusíku koloběh fosforu - esenciální živiny
Obecná limnologie - 10 vodní ekosystémy struktura a funkce
Odvodnění jezerní nádrže Ha!Ha! a následné geomorfologické dopady na dolním toku řeky Ha!Ha!, Quebec, Kanada G.R. Brooks, D. E. Lawrence.
RYBNÍK JAKO CELEK.
Brněnská přehrada made by Jiří Antonín, HG 3.. tak to je Brněnská přehrada.
Úvod do ekologie sinic a řas Fytoplankton
Bioindikátory čistoty vod
9.B, 15 let Ak.Heyrovského Chomutov Ústecký kraj Kontakt na školu:
METODY VYHODNOCENÍ VLIVU EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA EUTROFIZACI VODNÍCH ÚTVARŮ Ing. Barbora Jáchymová, doc. Ing. Josef Krása, Ph.D. PRŮMYSLOVÁ EKOLOGIE 2016.
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt Vodní květy sinic Biomineralizace Biotechnologie.
Rybníky: -největší rybník-Nesyt -nejstarší dochované rybniční soustavy na Moravě - Lednické rybníky, pocházející už z 15. století. -rybníky, které původně.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Vodstvo Asie NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Kolín V., Mnichovická 62
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Digitální učební materiál
Koloběh fosforu v životním prostředí - vztah k výživě zvířat
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
Stratifikace a míchání jezer
JAK DOBŘE NAPLÁNOVAT ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ NA VODNÍCH NÁDRŽÍCH
Vodní nádrže 2017 DYNAMIKA FYTOPLANKTONU VODÁRENSKÉ NÁDRŽE HAMRY V PRŮBĚHU BIOMANIPULAČNÍCH OPATŘENÍ Radovan Kopp, Tomáš Zapletal, Pavel Jurajda, Zdeněk.
KONCENTRACE FOSFORU V NÁDRŽÍCH ORLÍK A SLAPY:
Měření ozonu v Novohradských horách pasivními dosimetry
Hydrosféra – vody pevnin
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt
Podélný profil kontaminace řeky Poprad
Půdy.
Transkript prezentace:

Podélný gradient fytoplanktonu v závislosti na zařazení říční vody do vertikálního profilu nádrže Římov 1,2 Komárková J., 3 Hrubý P., 1 Nedoma J., 1,2 Šimek K. & 1,2 Hejzlar J. 1 Hydrobiologický ústav AV ČR, Na sádkách 7, České Budějovice 2 Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, České Budějovice 3 Rosa, Jihočeská společnost pro ochranu přírody o.p.s., Nádražní 1933/55, České Budějovice

Mikrobiální smyčka a složení mikrobiálního společenstva podél profilu v epilimniu a metalimniu (grant GAČR 206/99/0028, projekt Šimek a kol.) Mašín, Jezbera, Nedoma, Straškrabová, Hejzlar & Šimek (2003) Changes in bacterial community composition and microbial activities along the longitudinal axis of two canyon-shaped reservoirs with different inflow loading

Produkce biomasy v oblasti epilimnia je zdrojem organické hmoty, z 80-90% jde o řasy a sinice FP během zonace (epilimnion a metalimnion jsou odděleny): Vhodné řasy tvoří základ potravní smyčky Část biomasy FP odsedimentuje (rychle sedimentují rozsivky, zelené řasy) Část FP se rozloží již v epilimniu Nekonzumovatelné vzplývavé sinice vytrvávají v epilimniu Přehrada Římov je zdrojem pro výrobu pitné vody

 Jaký je rozsah oblasti maximální produkce biomasy v nádrži, t.j. kde se spotřebovává největší podíl limitujícího fosforu?  Kterými druhy jsou tvořena maxima? Proč?  Je inokulum dominantních druhů transportováno řekou z konce vzdutí? V případě fytoplanktonu šlo v experimentu o zjištění:

Přehrada Římov na Malši

Schema odběrů

Druhové zastoupení fytoplanktonu ve dnech maxim Významná data: 5.5. – jarní maximum: Cryptomonas reflexa + marssonii 95% – letní maximum: Cryptomonas sp.d. + Fragilaria crotonensis 80% – letní maximum: 3a: Peridinium willei + Fragilaria + Microcystis aerug.+ Cryptomonas 60% H: Fragilaria crotonensis + zelené řasy + Ceratium

Biomasa a primární produkce

Chlorofyl a biomasa

Gradienty hlavních faktorů, P tot, Si a fytoplankton

Primární produkce, pH a chlorofyl a

Vztah SRP a fytoplanktonu

Gradientová analýza dat - PCA Variabilita odebraných vzorků je vysvětlena druhovým složením Ordinační diagram PCA - rozložení vzorků v závislosti na biomase druhů fytoplanktonu podél 1. a 2. kanonické osy

Přímá gradientová analýza: variabilita druhového složení FP v čase (RDA). Nejlépe vyhovující druhy a skupiny k 1. a 2. kanonické ose

JaroLéto Biomasa jednotlivých druhů fytopanktonu - epilimnion

JaroLéto Biomasa jednotlivých druhů fytopanktonu - metalimnion

Procentuální podíly taxonomických skupin na celkové biomase

Co jsme se dozvěděli o FP v podélném profilu a dvou vertikálních zónách Římovské nádrže: Podélný gradient limitujících živin řídí produkci fytoplanktonu v epilimniu v období zonace. Nejvyšší produkce, biomasa i koncentrace chlorofylu a byla naměřena v první čtvrtině délky přehrady. Odtud se koncentrace fytoplanktonu dále snižuje až k hrázi, kde je až 20x nižší. Koncentrace živin, přinášených řekou se k hrázi také snižují, příležitostné změny ve stratifikaci však způsobují obohacení epilimnia a rychlý vzrůst produkce i biomasy FP a často i výměnu dominantních druhů FP, (sinice za rozsivky, Peridinium willei, Staurastrum a jiné druhy, nevyžadující stabilní epilimnion). Maximální vývoj Microcystis v oblasti konce vzdutí a výskyt kolonií v říční vodě během léta dokazuje, že jistá část populace se se zkratovým proudem řeky dostává do jezerní části nádrže, kde se v teplých, stabilních částech nádrže může rozvinout ve vodní květ.

Děkuji za pozornost