Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_07 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:2 Datum dokončení: Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s dílem Karla Havlíčka Borovského Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková

Karel Havlíček Borovský dílo

Obrazy z Rus ( ) Pobyt v Rusku měl pro Havlíčka velký význam. Do Ruska odešel jako stoupenec myšlenky slovanské vzájemnosti, vrátil se však rozčarován. Poznal, že absolutismus carský je stejný jako absolutismus rakouský. Soubor článků, které o Rusku Havlíček napsal, obsahuje především kritiku carské samovlády.

Novinářská činnost Havlíček se výrazně podílel na rozkvětu české žurnalistiky. Na doporučení Františka Palackého se stal redaktorem Pražských novin a jejich beletristické přílohy Česká včela. V roce 1848 (uvolnění tisku, pád Metternicha) založil první velký politický deník Národní noviny. Pro ostrou kritiku oktrojované ústavy (tzn. neschválená volenými zástupci, vnucená národům) byly noviny i s přílohou Šotek zastaveny. Havlíček odjel do kutné Hory, kde založil časopis Slovan. Byl však neustále sledován tajnou policií. Havlíček byl několikrát obviněn a stíhán, což ve Slovanu vtipně komentoval. V roce 1851 mu bylo zakázáno vydávat jakékoli periodikum.

Havlíček literární kritik Havlíček se ve své novinářské činnosti nevěnoval pouze politice. Zaměřoval se také na otázky umění a literatury. Článkem „Kapitola o kritice“ položil základy budoucí české literární kritiky. Zdůraznil, že je mnoho autorů bez talentu a poukazoval na přílišné vlastenčení bez činů. Celým Havlíčkovým dílem proniká kritický postoj. Nejdokonaleji se to projevilo v jeho epigramech. Ironicky je věnoval církvi, králi, vlasti, múzám a světu. To jsou hlavní tematické kruhy, na které se zaměřuje.

Brixen Z Kutné Hory se Havlíček přestěhoval do Německého Brodu. 16. prosince 1862 byl v doprovodu policejního komisaře Franze Dedery internován do alpského Brixenu. Do Prahy se vrátil téměř po čtyřech letech. B době brixenského vyhnanství dosáhl Havlíček mistrovství ve třech básnických skladbách: Křest sv. Vladimíra, Tyrolské elegie a král Lávra.

Tyrolské elegie (1851) Jedná se o satirické vylíčení Havlíčkova zatčení a převezení do alpského městečka Brixenu, které mu bylo určeno jako místo vyhnanství. S vtipem a ironií útočí na rakouský politický systém a na policii. Vyjma satiry, komedie a vtipu najdeme v díle i citová místa, jako je Havlíčkovo loučení s rodný krajem a s jeho rodinou.

Křest sv. Vladimíra (1855) Látku k této vrcholné skladbě sbíral Havlíček za svého pobytu v Rusku. Básník útočí na hlavní nepřátele lidu: absolutismus a církevní moc. Car Perun chápe boha Peruna za svého poddaného, neboť v absolutistickém státě i církev podřizuje panovníkovi v utlačování lidu. Když Perun odmítne podřídit se carovi, je popraven. Car ani absolutistický stát nemůžou být bez boha, protože lid odmítá poslušnost. Je zapotřebí boha nového. Do Ruska se jako obchodní zástupci hrnou představitelé církví, aby nabídli své služby.

Král Lávra (1854) Jedná se o volné zpracování irské pověsti o králi, který se styděl za své dlouhé uši. Vyznění básně je politické. Nalezneme v ní řadu narážek na dobovou situaci, na omezenost a hloupost panovníka.

Odkazy VILÍMEK, Jan. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD.jpg