Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Počátky Přemyslovského státu Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.104 Datum vytvoření: 1. 8. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2
Anotace Dějiny Přemyslovského státu od jeho počátku do roku 1197.
Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.
Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. BENEŠ, Zdeněk. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce, 2001, 174 s. Učebnice pro střední školy (Albra). ISBN 80-862-8744-0.
Zdroje – literatura Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Světové dějiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 1994, 173 s. ISBN 80-716-8147-4. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.
Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C5%99emyslovci_erb.svg Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baptism_of_the_bohemian_duke_borivoj.jpg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sv_V%C3%A1clav.jpg
Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wenzeslaus_by_Peter_Parler.JPG Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boleslav1_denar.jpg Obrázek č. 6 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ File:Boleslav1_liberviaticus.jpg
Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jp Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Boles%C5%82aw_II_Pobo%C5%BCny.jpg Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oldrzych.jpg
Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Kn%C3%AD%C5%BEe_Old%C5%99ich_se_setk%C3%A1v%C3%A1_s_poustevn%C3%ADkem_Prokopem.jpg Obrázek č. 11 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heinrich_III._(HRR)_Miniatur.jpg Obrázek č. 12 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brzetys%C5%82aw_I.jpg
Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Den%C3%A1r_Vratislav_II-A.jpg Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Den%C3%A1r_Vratislav_II-B.jpg Obrázek č. 15 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vratislav2.jpg
Zdroje – obrázky Obrázek č. 16 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heinrich_4_g.jpg Obrázek č. 17 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Barbarossa.jpg Obrázek č. 18 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MilanvaldislavII.jpg
Počátky Přemyslovského státu Obr. 1 – Erb rodu Přemyslovců
Přehled panovníků Bořivoj I. 882 – 894 Spytihněv I. 894 – 915 Vratislav I. 915 – 921 Václav (Svatý) 921 – 935 Boleslav I. Ukrutný 935 – 972 Boleslav II. Pobožný 972 – 999 Boleslav III. Ryšavý 999 – 1002 Vladivoj 1002 – 1003 Boleslav III. Ryšavý 1003 Jaromír 1003 Boleslav I. Chrabrý (polský kníže) 1003 – 1004
Přehled panovníků Jaromír 1004 – 1012 Oldřich 1012 – 1033 Břetislav I. 1034 – 1055 Spytihněv II. 1055 – 1061 Vratislav II. 1061 – 1092 Konrád I. Brněnský 1092 Břetislav II. 1092 – 1100 Bořivoj II. 1101 – 1107 Svatopluk 1107 – 1109
Přehled panovníků Vladislav I. 1109 – 1117 Bořivoj II. 1117 – 1120 Soběslav I. 1125 – 1140 Vladislav II. 1140 – 1172 Bedřich 1172 – 1173 Soběslav II. 1173 – 1178 Bedřich 1178 – 1189 Konrád II. Ota 1189 – 1191 Václav II. 1191 – 1192 Přemysl Otakar I. 1192 – 1193
Přehled panovníků Jindřich Břetislav 1193 – 1197 Vladislav Jindřich 1197 Všichni výše uvedení panovníci měli titul český kníže. Jen Vratislav II. a Vladislav II. získali během svého panování titul král český.
Bořivoj I. 882 – 894 První historicky doložený panovník. Sídlil v Praze. Přijal pro Čechy křesťanství. Obr. 2 – Křest Bořivoje
Václav (Svatý) 921 – 935 Za jeho vlády boj křesťanství s pohanstvím. Uzavřel mír s Jindřichem I. Ptáčníkem – ubránil tak samostatnost proti Němcům. Musel ovšem i jeho nástupci platit daň z míru císaři. Založil kostel sv. Víta na Pražském hradě. Zavražděn na rozkaz svého bratra Boleslava ve Staré Boleslavi před vchodem do chrámu.
Václav (Svatý) 921 – 935 Obr. 3 – Socha na Karlově mostě Obr. 4. Socha ve Svatováclavské kapli
Boleslav I. Ukrutný 935 – 972 Byl v dlouhodobém konfliktu s panovníkem Svaté říše římské Otou I.. Po 14 letech konflikt skončil a byl uzavřen mír. Roku 955 společně porazili Maďarská vojska na řece Lechu u Augsburgu. Za jeho vlády se začaly razit první mince na našem území – stříbrný denár. Obr. 5 – Boleslavův denár
Boleslav I. Ukrutný 935 – 972 Obr. 6 – Boleslav I. Obr. 7 – Vyobrazení vraždy Václava
Boleslav II. Pobožný 972 – 999 Dokončeno sjednocení země a upevnění knížecí moci. Založeno biskupství v Praze v roce 973, prvním biskupem byl Dětmar, po něm Vojtěch Slavníkovec. Roku 995 nechal vyvraždit rod Slavníkovců (bohatý rod, který konkuroval Přemyslovcům). Obr. 8 – Boleslav II. Pobožný
Oldřich 1012 – 1033, 1034 Dobyl roku 1019 na Polácích Moravu. Roku 1032 byl založen Sázavský klášter se slovanskou bohoslužbou a liturgií, prvním opatem byl Prokop. Obr. 9 – Oldřich Obr. 10 – Oldřich a Prokop
Břetislav I. 1034 – 1055 Schopný vládce a udatný bojovník (český Achilles). Nový rozmach státu, dovršení centralizace moci. Roku 1039 vpadl do Polska, zmocnil se Slezska a dovezl do Prahy Vojtěchovy ostatky. Vydal tzv. „Břetislavova dekreta“ – dodržování křesťanských zásad, příkaz světit neděle a svátky, tresty za krčmářství, vraždy, alkoholismus atd.. Roku 1040 porazil císaře Jindřicha III. v bitvě u Domažlic, roku 1041 byl však poražen on Jindřichem.
Břetislav I. 1034 – 1055 Rozdělil Moravu do 3 údělných knížectví, mezi své syny: Vratislava – knížectví olomoucké, Konráda Brněnského – knížectví brněnské, Ottu – knížectví znojemské. Roku 1054 uzákonil tzv. seniorát – na trůn nastoupí nejstarší příslušník přemyslovské dynastie. Ten byl porušen už Bořivojem II.
Břetislav I. 1034 – 1055 Obr. 11 – Císař Jindřich III. Obr. 12 – Břetislav I.
Vratislav II. 1061 – 1092 Roku 1063 založeno biskupství Olomoucké. Spojenec císaře Jindřicha IV., za pomoc v boji o investituru (boj o jmenování církevních hodnostářů mezi císařem a papežem) získal roku 1085 pro svou osobu poprvé v Čechách královský titul, nebyl tedy dědičný. Obr. 13 – Vratislavův denár líc Obr. 14 – Vratislavův denár rub
Vratislav II. 1061 – 1092 Obr. 15 – Vratislav II. Obr. 16 – Císař Jindřich IV.
Vladislav II. 1140 – 1172 Roku 1147 se zúčastnil druhé křížové výpravy do Palestiny. Roku 1158 získal od císaře Fridricha I. Barbarossy dědičný královský titul (jeho nástupci jej ovšem neudrželi). Nechal postavit v Praze kamenný Juditin most. Obr. 17 – Fridrich I. Barbarossa Obr. 18 – Češi u Milána
Kvíz 1. Většina panovníků měla titul a) císař b) český král c) český kníže 2. Prvním historicky doloženým panovníkem byl a) Břetislav I. b) Václav c) Bořivoj
Kvíz 3. Kostel sv. Víta založil a) Václav b) Břetislav I. c) Vratislav II. 4. Na rozkaz svého bratra Boleslava byl roku 935 zavražděn a) Břetislav I. b) Václav c) Boleslav I.
Kvíz 5. První mince se razily za a) Boleslava I. b) Boleslava II. c) Boleslava III. 6. Biskupství v Praze bylo roku 973 založeno za vlády
Kvíz 7. Prvním pražským biskupem byl a) Prokop b) Vojtěch Slavníkovec c) Dětmar 8. Rod Slavníkovců byl vyvražděn roku 995 a) Boleslavem I. b) Boleslavem II. c) Boleslavem III.
Kvíz 9. Sázavský klášter byl roku 1032 založen za vlády a) Boleslava II. b) Břetislava I. c) Oldřicha 10.V Sázavském klášteře se užívala a) slovanská liturgie b) latinská liturgie c) česká liturgie
Kvíz 11. Český Achilles se říkalo a) Boleslavu II. b) Vratislavu II. c) Břetislavu I. 12. Seniorát zavedl v roce 1054 a) Břetislav I. b) Vratislav II. c) Vladislav II.
Kvíz 13. Biskupství v Olomouci bylo založeno roku 1063 za vlády a) Břetislava I. b) Vratislava II. c) Vladislava II. 14. Jako první získal roku 1085 královský titul a) Břetislav I. b) Vratislav II. c) Vladislav II.
Kvíz 15. Jako první získal roku 1158 dědičný královský titul a) Břetislav I. b) Vratislav II. c) Vladislav II.