Spisovatelé dětské literatury Český jazyk a literatura 2. období 2. období Očekávaný výstup: žák se seznamuje s životem a dílem spisovatele, porovnává své dosavadní znalosti s novými poznatky Autor: Mgr. Michaela Suchardová
Jules Verne „Bez mnohého se člověk obejde, ale ne bez člověka.“ [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
Dvacet tisíc mil pod mořem Děj románu začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, která měla za úkol záhadu vyjasnit. Výprava byla dlouho neúspěšná, až jednou večer spatřila posádka světelnou záři vycházející kousek od lodi. Fregata se pokusila tvora pronásledovat a harpunovat. Najednou se však obluda otočila a plula ohromnou rychlostí směrem k lodi, se kterou se vzápětí srazila. Hlavní hrdinové spadli při nárazu do vody. Zachránili se na hřbětě obludy, o které však brzy zjistili, že to opravdu není ryba ale ponorka. Z té vylezli čtyři muži, vtáhli je dovnitř a uvěznili v tmavé komoře. Příští den je tam navštívil jakýsi muž, který se představil jako kapitán Nemo a oznámil jim že se nacházejí v ponorce Nautilus, kterou nikdy nesmějí opustit, aby nevyzradili její tajemství. Jako nedobrovolní cestující prožili při podmořské plavbě neuvěřitelné příhody, poznali netušené krásy mořského dna a poučili se o přírodních zvláštnostech oceánů.
Hlavní postavy profesor Aronnax- francouzský přírodovědec Conseile- jeho sluha Ned Lande- harpunář Nemo- kapitán ponorky
Ukázka z knihy ( tiché čtení) : Ve čtyři hodiny sedmnáct minut odpoledne, když se cestující shromáždili ve velkém sále u svačiny, došlo k celkem nepatrnému nárazu na bok Scotie kousek za levým kolesem. Scotia však sama nenarazila, nýbrž cosi narazilo na ni, a to předmětem spíš špičatým a ostrým než tupým. Srážka se zdála tak lehká, že by se byl na lodi nikdo nepolekal, kdyby na palubu nevyběhli topiči a nevolali: "Potápíme se! Potápíme se!" Cestující byli zprvu nesmírně poděšeni, ale kapitán Anderson je rychle uklidnil. Nebezpečí nebylo opravdu tak hrozivé. Scotia byla rozdělena vodotěsnými přepážkami na sedm oddělení, a proto mohla bez nebezpečí čelit zaplavení. Kapitán Anderson se odebral ihned do podpalubí. Zjistil, že do pátého oddělení vnikla voda. Rychlost zatopení dokazovala, že otvor musí být dost velký. Ještě štěstí, že v tomto oddělení nebyly kotle; jinak by byl oheň rázem uhašen. Kapitán Anderson dal okamžitě zastavit a jeden z námořníků se potopil, aby ohledal poškozené místo. Za několik vteřin zjistil ve spodní části trupu dvoumetrovou trhlinu. Takový otvor nemohl být ucpán, a tak Scotia musila plout dál s kolesy do poloviny ponořenými. Nacházela se právě pět set padesát kilometrů od mysu Clearu a do doků liverpoolské společnosti vplula s třídenním zpožděním, které celý Liverpool značně znepokojilo. Scotia byla odvlečena do suchého doku a tam ji hned prohlédli inženýři. Nemohli věřit vlastním očím. Dva a půl metru pod čárou ponoru zela pravidelná díra tvaru rovnoramenného trojúhelníka. Lodní plát byl proražen tak hladce, že ani průbojník by to nedokázal čistěji. Předmět, který otvor vyrazil, musel být zakalen nějakým neznámým způsobem. Jak úžasnou musil mít sílu, když prorazil čtyřcentimetrový plát a pak se sám zpětným a skutečně nevysvětlitelným pohybem vyprostil! Ve čtyři hodiny sedmnáct minut odpoledne, když se cestující shromáždili ve velkém sále u svačiny, došlo k celkem nepatrnému nárazu na bok Scotie kousek za levým kolesem. Scotia však sama nenarazila, nýbrž cosi narazilo na ni, a to předmětem spíš špičatým a ostrým než tupým. Srážka se zdála tak lehká, že by se byl na lodi nikdo nepolekal, kdyby na palubu nevyběhli topiči a nevolali: "Potápíme se! Potápíme se!" Cestující byli zprvu nesmírně poděšeni, ale kapitán Anderson je rychle uklidnil. Nebezpečí nebylo opravdu tak hrozivé. Scotia byla rozdělena vodotěsnými přepážkami na sedm oddělení, a proto mohla bez nebezpečí čelit zaplavení. Kapitán Anderson se odebral ihned do podpalubí. Zjistil, že do pátého oddělení vnikla voda. Rychlost zatopení dokazovala, že otvor musí být dost velký. Ještě štěstí, že v tomto oddělení nebyly kotle; jinak by byl oheň rázem uhašen. Kapitán Anderson dal okamžitě zastavit a jeden z námořníků se potopil, aby ohledal poškozené místo. Za několik vteřin zjistil ve spodní části trupu dvoumetrovou trhlinu. Takový otvor nemohl být ucpán, a tak Scotia musila plout dál s kolesy do poloviny ponořenými. Nacházela se právě pět set padesát kilometrů od mysu Clearu a do doků liverpoolské společnosti vplula s třídenním zpožděním, které celý Liverpool značně znepokojilo. Scotia byla odvlečena do suchého doku a tam ji hned prohlédli inženýři. Nemohli věřit vlastním očím. Dva a půl metru pod čárou ponoru zela pravidelná díra tvaru rovnoramenného trojúhelníka. Lodní plát byl proražen tak hladce, že ani průbojník by to nedokázal čistěji. Předmět, který otvor vyrazil, musel být zakalen nějakým neznámým způsobem. Jak úžasnou musil mít sílu, když prorazil čtyřcentimetrový plát a pak se sám zpětným a skutečně nevysvětlitelným pohybem vyprostil!
Otázky k textu: Co vyrušilo cestující od svačiny? Popiš, co narazilo do lodi. Čím kapitán lodi cestující uklidnil? Jak byla loď poškozena? Kde se loď v době nárazu nacházela? O kolik dní později dorazila do přístavu? Čemu nemohli inženýři po prozkoumání lodi uvěřit?
videoukázky Tajúplný ostrov (fr. seriál) Vynález zkázy (cs film 1958) Na kometě (cs film 1970) e=related e=related e=related Ukradená vzducholoď (cs film 1966) e=related e=related e=related Cesta do středu země (film USA 2009)
Vyberte knihy, které napsal Jules Verne Ocelové město Bílý tesák Lassie se vrací Dvacet tisíc mil pod mořem Volání divočiny Emil a detektivové Vzbouřenci na lodi Bounty Cesta kolem světa za 80 dní Dva roky prázdnin Poslední Mohykán Robinso Crusoe Cesta do středu Země
Použité zdroje: [Přel. NETUŠIL,V.] VERNE,J. Dvacet tisíc mil pod mořem. 5.vyd. [Přel. NETUŠIL,V.] Praha: Albatros, KMČ-76. s