Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století
OB21-OP-STROJ-TE-SVE-U-3-007 OHÝBADLA OB21-OP-STROJ-TE-SVE-U-3-007
OHÝBADLA Ohýbání je proces tváření, při kterém je materiál trvale deformován do různého úhlu ohybu s menším nebo větším zaoblením hran. Používané nástroje - ohýbadla, se skládají z ohybníku a ohybnice. Výrobkem je výlisek, ohybek
OHÝBADLA Ohnutí tělesa do žádoucího tvaru využívá překročení meze kluzu a tím dosažení oblasti plastické deformace. Plastická deformace je doprovázena deformací elastickou. Po průřezu je to pružně plastická deformace, která má různý průběh od povrchu materiálu k neutrální ose.
OHÝBADLA Pominou-li vnější síly na deformované těleso, rozměry tělesa se částečně vrátí do původních, tj. těleso odpruží. Odpružení při ohybu se projevuje jako úhlová odchylka , jejíž význam roste s délkou ramen. Zpětné odpružení ohýbaných součástí je způsobeno vlivem pružné deformace materiálu kolem neutrální osy. Velikost úhlů odpružení závisí na tvárnosti materiálu, poloměru ohybu a způsobu ohýbání. Bývá v rozsahu 3 až 15o.
OHÝBADLA Odpružení lze omezit několika způsoby : materiál se ohne více o hodnotu úhlu odpružení, nástroj se musí navrhnout s touto úhlovou korekcí použije se tzv. kalibrace, tj. zvětšíme lisovací sílu na konci lisovacího cyklu, dochází k místní plastické deformaci v místě ohybu a hodnota odpružení se snižuje, případně vymizí úplně / 1 / použije se prolisů na výlisku, kdy se odpružení odstraní téměř úplně úprava čelistí ohýbadel / 2 / 2 1
OHÝBADLA Ohýbat se dá volně nebo v pevném nástroji. Technologické postupy ohýbání se dají rozdělit podle několika hledisek : podle použitého stroje ruční a ruční stroje lisy mechanické, hydraulické, speciální stroje ohýbání na válcích podle poloměru zakřivení ohyb s malým poloměrem / velké plastické deformace / ohyb s velkým poloměrem zakřivení / malé deformace /. podle technologického způsobu. „klasické“ ohýbání ohraňování lemování navíjení zakružování
OHÝBADLA Klasické ohýbání Ohýbání plechů na lisech Ohýbání ruční, na ručních ohýbačkách Ohýbání na válcích Vyžadují konstrukční úpravu ohýbadel pro jednoduché ohýbání součástí z plechů a profilového materiálu.
OHÝBADLA Ohraňování na lisech Slouží k výrobě různých profilů do tloušťky 20 mm, profilů o malém poloměru zaoblení. Princip je podobný ohýbání v nástroji na běžném lisu. Rozdíl je v délce nástroje i lisu, je omezena šířkou ohraňovacího lisu.
OHÝBADLA Lemování je operace, kdy potřebujeme vyztužit okraj výlisku a nebo připravit polotovar na dodatečné vytvoření spoje. Slouží také k výrobě žlábků uprostřed nebo na okraji pro zvýšení tuhosti výlisku
OHÝBADLA Navíjení je proces, kdy se tvářený materiál navíjí postupně na válec nebo zaoblenou šablonu a dostává požadovaný tvar shodný s tvarem nástroje. Nejčastěji se navíjení používá u plechů do svitku a - ruční, b - na ohýbačkách, c - navíjení pružin na trn, d - navíjení tyčí, e - navíjení pásu na šablonu navíječka Al pásu na cívku
OHÝBADLA Zakružování pomocí válců se používá při výrobě válcových nebo kuželových plášťů nádob, trubek. Stroje jsou zakružovadla a jsou buď tříválcová nebo víceválcová a jejich konstrukce je závislá na tloušťce plechu a požadavcích na zakroužení konců plechu.
Výroba tenkostěnných trubek profilováním, stáčením, přeplátováním OHÝBADLA Válcování, profilování, stáčení na lisech se provádí v důsledku vytvoření kruhového tvaru na krajích plechu. Jedná se o postupné spojité ohýbání pásů na profilovacích strojích Výroba tenkostěnných trubek profilováním, stáčením, přeplátováním Postup výroby profilů
Ohýbání válcováním (vlevo – postranní ohyb, vpravo – žlábkování) OHÝBADLA V některých případech je vhodné provádět ohyb postupně, proto se používají válcovací stroje, které budou ohýbat buď podélným nebo příčným válcováním. Způsoby ohýbání válcováním a – navíjení, b – zakružování, c – rovnání, d – podélné válcování profilů Ohýbání válcováním (vlevo – postranní ohyb, vpravo – žlábkování)
OHÝBADLA Ohýbací nástroje Nástroj pro ohýbání je ohýbadlo a hlavní části jsou ohybník a ohybnice, popř. zakládací dorazy. Ohýbadla se dělí podle způsobu a technologie ohýbání, nejčastěji pro ohýbání do tvaru U a V. Většinou nejsou samostatná a konstruují se jako nástroje sdružené. Ohýbadla tvaru U a V
Použitá literatura BOLEK,A., KOCHMAN,J. aj. Části strojů 2. svazek. 5. vydání, Praha: SNTL, 1990 DOLEČEK,J., HOLOUBEK,Z., Strojnictví 1 pro SOU, 1. vydání Praha : SNTL, 1988 KŘÍŽ, R., Strojírenská konstrukce 1. 1. vydání, Praha: SNTL, 1986