Elektrotechnika Elektrické stroje a přístroje Elektromagnetické relé Ing. Josef Nevařil

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Příklad: Stránka pro uvedení dílčích témat

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Je elektrotechnický přístroj sloužící ke spínání kontaktů pomocí elektromagnetu. Bylo vynalezeno jako elektromechanický zesilovač pro telegrafní službu. Vynálezcem je Jouseph Henry. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Protéká-li cívkou elektrický proud vytváří magnetický indukční tok. Ten způsobí přitažení kotvy. Kotva působí na táhlo připojené k pružnému kontaktu. Přitažením kotvy dojde k přesunu kontaktu, a tím k propojení s pevným kontaktem. Bez průtoku proudu cívkou se pružný kontakt opět přesune do výchozí polohy, tím rozepne obvod s pevným kontaktem a přes táhlo oddálí kotvu od magnetického obvodu. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Animace funkce Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Cívka relé a magnetický obvod tvoří vlastně ve svém principu elektromagnet. Elektromagnet skládá: z cívky, z magnetického obvodu. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Cívka: je izolovaný vodič navinutý na nosné kostře. Jako vodič se u malých magnetů, včetně cívek relé, používá izolovaný měděný vodič. Cívky velkých elektromagnetů většinou používají jako vodič hliník. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Magnetický obvod cívky je tvořen magneticky měkkým materiálem, společně s kotvou tvoří magnetický obvod. Cívka může být napájena stejnosměrným nebo střídavým proudem. Pro cívky napájené stejnosměrným proudem používáme magneticky měkký materiál. Pro cívky napájené střídavým proudem je magnetický obvod vytvořen z elektrotechnických plechů. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Kotva elektromagnetického relé je pohyblivá část magnetického obvodu relé. Magnetický tok působí na kotvu silou pro uzavření magnetického obvodu. Proti této síle působí síla mechanické pružiny, kterou často tvoří současně pohyblivý kontakt. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek Kotva elektromagnetického relé Elektromagnetická relé pro spínání malých napětí někdy používají sestavu, kdy je kotva elektricky izolovaná a tvoří současně pohyblivý kontakt.

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Kontakty: Slouží k uzavření elektrického obvodu. Skládají se z pevných a pohyblivého. Jedno relé může obsahovat více spínačů. Kontakty jsou vyvedeny na svorkovnici relé nebo na pájecí vývody. Mechanická síla z kotvy relé působí na pohyblivý kontakt, který je přesunut na spínací pevný kontakt. Pohyblivý kontakt musí být konstruován tak, aby se mohl překlápět, ale také aby měl kvalitní elektrické propojení ke svorce. Příklad: Stránka s rámečkem pro delší text

Elektromagnetické relé Zdroje Elektromagnetické relé Použití relé: Všude tam, kde je potřeba spínat menším proudem proudy větší. Tam, kde se vytváří jednoduché logické funkce pro řízení a ovládání. Najdeme je v řízení strojů, zabezpečovacích zařízeních na železnici a silniční dopravě. V  obvodech, kde je potřeba galvanicky oddělit o řídicí a výkonové obvody. Tam, kde je požadován co nejmenší přechodový odpor spojení. Příklad: Stránka s rámečkem pro text členěný do odrážek

Seznam použité literatury   ČERNÝ, Josef. Elektromechanická relé. Praha: SNTL, 1968 NOVOTNÝ. ČERNÝ, Josef. Elektrické přístroje. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001, 203 s. ISBN 80-010-2306-0. KOCMAN, Karel, ČERNÝ, Josef. Elektrické stroje a přístroje I: učebnice pro 3. ročník studia oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky na středních průmyslových školách. 1. vyd. Překlad Josef Říha. Praha: SNTL, 1990, 203 s. ISBN 80-030-0406-3. Foto: Archív autora