Větné členy PŘÍSUDEK
PŘÍSUDEK je větný člen, který tvoří s podmětem základní skladební dvojici vyjadřuje, co podmět dělá, jeho stav, co se s ním děje nebo jeho vlastnost
PŘÍSUDEK Co dělá podmět? Co se děje s podmětem? Co se říká o podmětu? Ptáme se na něj: Co dělá podmět? Co se děje s podmětem? Co se říká o podmětu?
PŘÍSUDKEM MŮŽE BÝT = PŘÍSUDEK SLOVESNÝ určitý tvar slovesa: „Okolo domu pobíhá pes.“ infinitiv plnovýznamového slovesa a sloveso způsobové: „Chlapec chtěl chytat ryby.“ infinitiv plnovýznamového slovesa a sloveso fázové: „Žáci začali číst článek.“ = PŘÍSUDEK SLOVESNÝ
PŘÍSUDKEM MŮŽE BÝT = PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU sponové sloveso být a podstatné jméno: „Kamarád je studentem gymnázia.“ sponové sloveso být a přídavné jméno: „Tento nápad je velkolepý.“ sponové sloveso stát se a podstatné jméno: „Tatínek se stal zastupitelem.“ sponové sloveso stát se a přídavné jméno: „Horko se stalo nesnesitelným.“ = PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU
PŘÍSUDKEM MŮŽE BÝT = PŘÍSUDEK JMENNÝ = PŘÍSUDEK CITOSLOVEČNÝ podstatné jméno: „Mladost radost.“ citoslovce: „Žába žbluňk do rybníka.“ = PŘÍSUDEK JMENNÝ = PŘÍSUDEK CITOSLOVEČNÝ
PŘÍSUDEK holý: rozvitý: několikanásobný nezávisí na něm žádný jiný větný člen: „Naše školní zahrada rozkvetla.“ rozvitý: je rozvitý jiným větným členem, nejčastěji příslovečným určením: „Naše školní zahrada krásně rozkvetla.“ několikanásobný má několik členů, jež jsou si rovny: „Zahrada na jaře rozkvetla a voněla.“
SHRNUTÍ přísudek slovesný přísudek jmenný se sponou přísudek jmenný přísudek citoslovečný přísudek holý, rozvitý, několikanásobný
KONEC PREZENTACE