Trávící soustava – 2.část Autor: Mgr. Diana Mücksteinová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko 2013, srpen

Obr. 1 – Stavba trávící soustavy

Hltan (pharynx) a jícen (oesophagus) z ústní dutiny se sousto polknutím dostává do hltanu poté se zvedne hrtan a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu zastaví se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu

Obr. 2 - Hltan

Hltan (pharynx) a jícen (oesophagus) z jícnu se pak potrava pohybuje peristaltickými pohyby do žaludku peristaltické pohyby jsou rytmické kontrakce a relaxace hladké svaloviny ve stěně trávící trubice

Žaludek (ventriculus, gaster) slouží jako zásobník přijaté potravy a místo, kde se potrava upravuje před vstupem do tenkého střeva žaludek dospělého člověka přijme přibližně 2-3 l potravy Obr. 3 – Stavba trávící soustavy

Obr. 4 – Žaludek

Žaludek (ventriculus, gaster) potrava v žaludku se postupně zpracovává vznikne řídká kašovitá hmota – trávenina Obr. 1 – Stavba trávící soustavy

Žaludek (ventriculus, gaster) trávenina složená převážně ze sacharidů zůstává v žaludku asi 2 h trávenina z bílkovin až 4 h a trávenina z tuků až 6 h žlázy ve stěnách žaludku vylučují žaludeční šťávy

Žaludek (ventriculus, gaster) za 24 h se vyloučí asi 2,5 l žaludeční šťávy přítomnost HCl způsobuje, že obsah žaludku je kyselý významným enzymem, který se účastní trávení v žaludku, je pepsin

Žaludek (ventriculus, gaster) proti působení HCl a pepsinovému trávení je žaludeční sliznice chráněna vrstvou hlenu žaludek není nikdy vyprazdňován najednou, ale po částech

Tenké střevo (intestinum tenue) = hlavní místo, kde dochází k trávení a vstřebávání délka tenkého střeva je asi 3-5 m a šířka 3 -3,5 cm dělí se na 3 oddíly: dvanáctník (krátký úsek), lačník a kyčelník (delší úseky) Obr. 1 – Stavba trávící soustavy

Slinivka břišní (pankreas) = žláza uložená přímo pod žaludkem ústí do dvanáctníku Obr. 6 – Slinivka břišní

Tenké střevo (intestinum tenue) stěna tenkého střeva má velké množství záhybů záhyby tvoří ještě další výběžky (klky) v tenkém střevě probíhá trávení sacharidů, bílkovin a tuků Obr. 5 – Střeva

Slinivka břišní (pankreas) do krve vylučuje hormony inzulín a glukagon do dvanáctníku vylučuje 2 druhy šťáv (1 šťáva slouží k neutralizaci žaludeční HCl, druhá šťáva obsahuje velký počet trávících enzymů)

Obr. 3 – Stavba trávící soustavy

Játra (hepar) = největší žláza v těle (1,5 kg) játra jsou tvořena dvěma laloky (pravý je větší, levý menší) jaterní buňky vylučují žluč, která odtéká do žlučovodů

Játra (hepar) z každého laloku jater vychází 1 vývod vývody se spojují ve vývod jaterní, ke kterému je po straně připojen žlučník společný vývod žlučníku a vývodu jaterního ústí do dvanáctníku

Játra (hepar) žluč je kapalina žlutohnědé barvy, denně se jí tvoří 0,8 – 1 l barvu žluči podmiňuje žlučové barvivo billirubin, které vzniká rozkladem krevního barviva hořkou chuť žluči působí sodné soli žlučových kyselin

Játra (hepar) Játra mají velký význam při metabolismu, např.: nadbytečná glukóza se zde ukládá ve formě glykogenu probíhá zde tvorba tuků za sacharidů jsou zásobárnou některých vitamínů /B12, A,D,K) nadbytečný dusík je zde převáděn na močovinu

Onemocnění jater choroby jater jsou velmi závažné, protože ovlivňují zdravotní stav celého organismu hepatitida /zánět jater/ je velmi často způsobena viry, příčinou ale může být i nadměrné užívání alkoholu nebo alergie na některé léky játra jsou zvětšena, moč je tma zbarvena a objevuje se i žluté zbarvení kůže

Tlusté střevo /Intestinum crassum/ posledním oddílem trávící trubice je tlusté střevo délka asi 1,5 m, šířka 5-7 cm začíná jako slepé střevo, jehož slepým výběžkem je appendix Obr. 1 – Stavba trávící soustavy

Tlusté střevo /Intestinum crassum/ poté pokračuje tlusté střevo 3-mi dalšími oddíly: vzestupným, příčným a sestupným tračníkem posledním oddílem tlustého střeva je konečník konec trávící trubice tvoří řiť

Tlusté střevo /Intestinum crassum/ tlusté střevo se plní 4-8 h po požití potravy shromažďují se zde nestrávené a nestravitelné zbytky potravy probíhá zde vstřebávání solí a vody

Tlusté střevo /Intestinum crassum/ působením bakterií zde vznikají kvasné a hnilobné procesy, při kterých vznikají i některé plyny kvasné bakterie zkvašují sacharidy a v malém množství i celulózu hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny

Tlusté střevo /Intestinum crassum/ z nestrávených částí potravy vzniká 18-20 h po jídle stolice stolice se dostává do konečníku, kde jeho naplnění vyvolává pocit nucení na stolici vnější svěrač konečníku je ovladatelný vůlí, proto je možné stolici zadržovat

Použité zdroje Obr. 1 - MARIANA RUIZ, TRANSLATED BY MICHAL MAŇAS. Wikipedie [online]. [cit. 20.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Digestive_system_diagram_cs.svg Obr. 2 - ARCADIAN. Wikipedie [online]. [cit. 20.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Illu_pharynx.jpg Obr. 3 - QUIBIK. Wikipedie [online]. [cit. 21.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gray1224.png

Použité zdroje Obr. 4 - CREATIVE COMMONS. Wikipedie [online]. [cit. 21.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDaludek Obr. 5 - MAKSIM. Wikipedie [online]. [cit. 21.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Magendarmkanal.JPG Obr. 6 - FRIEDA. Wikipedie [online]. [cit. 21.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pancreas.jpg

Použité zdroje NOVOTNÝ; HRUŠKA. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-462-7. JELÍNEK; ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Olomouc, 2007, ISBN 978-80-7182-213-4.