Autor: Mgr. Libor Sovadina Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. F_071_Vesmír_Měsíc Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky v oblasti astrofyziky Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

Měsíc Měsíc je jediná přirozená družice, která obíhá Zemi. Doba jeho oběhu dala vzniknout časovému úseku – měsíc (asi 29 dní) Značí se symbolem srpku ( ☾). Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Na Měsíci stanuli roku 1969 Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo. Yli to vůbec první lidé, kteř stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než je Země.

Měsíc jak je vidět ze Země

Rotace Měsíce Měsíc obíhá Zemi v synchronní rotaci. To znamená, že je jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu“ Měsíce nelze ze Země vidět. Většina odvrácené strany byla zcela neznámá až do doby prvních cest člověka do vesmíru. Odvrácená strana se někdy nazývá „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „neosvětlená“. Odvrácená strana je v průměru zhruba stejně osvětlená jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce nemá radiový signál pro spojení se Zemí.

Oběh Měsíce Měsíc oběhne Zemi jednou za 29,530588 dne. Gravitační přitažlivost mezi Měsícem a Zemí je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna souvisí s oběhem Měsíce kolem Země. Slapové jevy způsobené měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce. Toto zpoždění vzniká kvůli odporu oceánského systému, setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá voda přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací.

Povrch Měsíce Geologické složení Měsíce je podobné jako je složení Země. Povrch měsíce je bombardován vesmírnými tělesy, která při dopadu vytváří na povrchu měsíce krátery. Největší kráter na Měsíci tvoří pánev South Pole-Aitken.. U některých h kráterů se nacházejí dlouhá koryta. Tmavé a zdánlivě jednotvárné měsíční pláně se nazývají moře (latinsky mare), protože staří astronomové věřili, že jde o moře naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy , které vyplnily pánve velkých kráterů. Poněvadž se jedná o různě staré horniny, liší se od sebe barvou. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny (latinsky terra). Moře se nacházejí téměř výhradně na přivrácené straně Měsíce.

Měsíční krátery Na Měsíci se nachází tisíce kráterů. Jejich stáří je stovky milionů, nebo miliard let. Protože není na Měsíci atmosféra a tedy ani počasí, zůstávají tyto krátery navždy zachovány neporušené. Největší kráter se nachází v blízkosti jižního pólu, je dobře viditelný okem a triedrem. Jeho průměr je přes 2000 km a jeho hloubka je 13 km.

Průzkum Měsíce První předmět, který vyrobil člověk a dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959. Odvrácená strana byla poprvé pozorována a vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která přistála na Měsíci a 3. února 1966 a pořídila obrázky měsíčního povrchu. Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči spatřili odvrácenou stranu Měsíce při jeho obletu. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969. Tímto vyvrcholil vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými o dobytí vesmíru. Prvním který stanul na měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, z americké mise Apollo 11. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan (českého původu), který přistál na Měsíci s misí Apollo 17 v prosinci 1972.

Lunární modul Apollo 12 se připravuje na sestup k povrchu Měsíce

Neil Armstrong – 1. člověk na Měsíci

Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci 23×18 cm destičku z nerez oceli se základními informacemi o návštěvě Měsíce jiným bytostem, které by ji mohly vidět. Nápis na ní praví: Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Destička zobrazuje dvě strany planety Země s podpisy astronautů a prezidenta USA Richardem Nixona.

Použité zdroje: www.wikipedie.org Full Moon Luc Viatour.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 7.10.2006 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Full_Moon_Luc_Viatour.jpg Lunar module AS12-51-7507.jpgZ Wikipedie, otevřené encyklopedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 31.10.2011 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lunar_module_AS12-51-7507.jpg Neil Armstrong pose.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 26.8.2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neil_Armstrong_pose.jpg File:Moon Dedal crater.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 4.5.2007 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moon_Dedal_crater.jpg File:Apollo11Plaque.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 5.12.2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Apollo11Plaque.jpg