Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace III/2 VY_32_INOVACE_353 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 24. září 2012 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: HADI - II. Metodický list/Anotace: Materiál zkoumá problematiku hadích jedů a jedovatých hadů. S jeho pomocí dovedou žáci rozdělit hadí jedy podle mechanismu účinku a popsat jejich vliv na organismus. Dovedou také poznat nejjedovatější druhy hadů, znají místa jejich výskytu a míru nebezpečnosti. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace

SYTÉM PLAZŮ HADI – II. (HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI) Taipan menší – nejjedovatější had světa. RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace http://en.wikipedia.org/wiki/Inland_taipan

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Hadí jedy se podle způsobu účinku dělí na základní skupiny: Neurotoxiny - paralyzují nervovou soustavu poškozením částí CNS (průvodním projevem jsou ochrnutí a zástava dechu), jsou nejdůležitější složkou jedu Hemorrhaginy – poškozují stěny cév, takže dochází k vnitřnímu krvácení (k výrazně poškozeným orgánům patří játra, ledviny,…) Kardiotoxiny – působí poruchy srdeční činnosti Trombiny – působí srážení krve Antifibriny – zamezují srážení krve Hemolysiny – způsobují rozpad červených krvinek Cytolysiny – ničí bílé krvinky a tkáňové buňky Enzymy – slouží především k natrávení potravy (jde v první řadě o proteolytické enzymy). K průvodním znakům jejich působení patří roztažení cév, kolísání krevního tlaku, bezvědomí… Obrázky ukazují nekrózy vzniklé po pokousání chřestýšem, k těmto nekrotickým změnám dochází přes poměrně rychlou dopravu k lékaři. http://www.survivalistboards.com/showthread.php?t=102847&page=4

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id7340/?taxonid=58861 Nejvíce jedovatých hadů se vyskytuje v Austrálii. Ze 143 druhů, které zde žijí je 65 druhů korálovcovitých, přestože jinde na světě domnují užovkovití hadi. Nejdelším jedovatým hadem je kobra královská, která může dosáhnout délky až 5 metrů a hmotnosti 12 kg. Nejdelší jedové zuby mají zmijovití a chřestýšovití. Vůbec nejdelší jedové zuby má zmije gabunská - až 50 mm (některé prameny uvádějí dokonce až 70mm). Celkově zmije gabunská dorůstá přes 2 metry a může být údajně silnější než lidské stehno. Mezi jedovaté hady patří rovněž nejrychlejší had - mamba černá z Afriky. Na krátkou vzdálenost se dovede plazit rychlostí 14 - 20 km/h. Podobně jedovatí mořští vodnáři drží rekord v rychlosti plavání. Vodnář dvoubarevný plave při pronásledování kořisti krátkodobě až rychlostí 16 km/h. Zmije gabunská – lebka a celkový habitus http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id14219/?taxonid=58861

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Nejjedovatější had světa je australský Taipan menší (Oxyuranus microlepidotus). Index jedovatosti LD50 je 0,025 mg/kg. Jed z jeho uštknutí by dokázal zabít 100 lidí a nebo 250 tisíc myší. Jeho uštknutí by mohlo zabít člověka už za 45 sekund. Jeho jed obsahuje především neurotoxin a proteázy. Živé se většinou hlodavci a menšími savci a ptáky. Smrtelný útok na člověka není znám. Je totiž plachý a dává vždy přednost útěku před útokem. Dosahuje běžně délky do 1,8m, největší známé exempláře měly až 2,5m. Žije v Austrálii v řídce obydlených oblastech. http://en.wikipedia.org/wiki/Inland_taipan

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Druhým nejjedovatějším suchozemským hadem je pakobra východní (Pseudonaja textilis). Patří mezi korálovcovité hady. Žije v celé Austrálii, na Nové Guinei a v Indonézii. Její průměrná délka je 1,1 – 1,8m, maximální délka kolem 2,4m. Je pro člověka nebezpečná – je-li vyprovokována, může být velmi útočná. Jsou známa občasná smrtelná kousnutí. http://en.wikipedia.org/wiki/Eastern_brown_snake

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Třetí je Taipan velký - (Oxyuranus scutellatus). Často se označuje jen jako taipan. Jeho jed je 4x až 4,5x méně jedovatý než jed Taipana menšího. Aler má větší jedové žlázy a tím také větší množství jedu Běžně dorůstá kole 2 – 2,5m, některé zdroje uvádějí maximální délku až 4m. V oblasti Austrálie je velmi obávaný, protože se vyskytuje i v hustě osídlených oblastech. Po kousnutí se úmrtnost bez použití séra blíží 100%, ale sérum značně zvyšuje šance na přežití. http://www.flickr.com/photos/gondwanareptileproductions/8355970879/

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Výše jmenovaní hadi s nejúčinnějším jedem ale nemají na svědomí největší počet lidských životů. Na prvním místě je v tomto ohledu zmije paví. Co do účinnosti jedu je mezi hady na osmém místě. Přestože smrtí končí „jen“ asi 30% neléčených případů, díky její útočnosti je počet lidských obětí vysoký. K úmrtnosti uštknutých přispívá její výskyt v hustě osídlených oblastech Asie, ve kterých je ale zároveň obtížně dostupná lékařská péče. Vyskytuje se na Středním Východě, ve Střední Asii a v oblasti Indie. http://en.wikipedia.org/wiki/Echis_carinatus

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI http://www.kostich.com/black_mamba.htm Velký počet lidských obětí má na svědomí také mamba černá (Dendroaspis polylepis) . Její jed je čtrnáctým nejúčinnějším hadím jedem. Úmrtnost neléčených uštknutých je blízká 100 %. Smrtící účinek jedu mamby se zpravidla projeví od 15 minut do 3 hodin. Mamba je neobyčejně pohyblivá a rychlá (na krátkou vzdálenost až 20 km/h). Žije v Africe od polopouští a skalnatých oblastí přes travnaté a křovinaté oblasti po savany. Kromě korun stromů a keřů se vyskytuje také na zemi. Je sice plachá, ale cítí-li se ohrožena, bleskově a opakovaně útočí. Název má patrně od černého zbarvení vnitřku dutiny ústní, který je vidět při hrozbě. http://www.cs.stedwards.edu/~kkiefer2/cosc4351/asg4.php

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI http://en.wikipedia.org/wiki/Enhydrina_schistosa Za nejjedovatějšího hada světa byl dříve považován mořský had vodnář Belcherův (Hydropsis belcheri). Dorůstá délky 0,5 – 1m. Má ze stran zploštělý ocas sloužící přo plavání. Hlava je malá Není útočný, k pokousání dochází většinou u rybářů při vytahování sítí, ve kterých uvízl. Přest zpravidla do rány vpraví jen malé množství jedu, proto úmrtnost bývá „pouze“ kolem 25%. Vodnář Belcherův žije v Indickém oceánu, vo blasti od Filipín po Austrálii. Mezi mořskými hady je skutečně nejnebezpečnější vodnář kobří (Enhydrina schistosa), ten je agresivní a způsobí 90 % smrtelných útoků mořskými hady. Dorůstá délky do 1,3m. Průměrné množství jedu vpravené do rány při jednom jeho kousnutí je schopné usmrtit člověka je asi 7,9 – 9,0mg, přičemž smrtelná dávka pro člověka se odhaduje na 1,5mg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%A1%C5%99_Belcher%C5%AFv http://calphotos.berkeley.edu/cgi/img_query?enlarge=0000+0000+1011+1649

HADÍ JEDY A JEDOVATÍ HADI Příklady indexů LD50 pro jedy některých hadů a množství jedu, které mají tito hadi k dispozici. Index LD50 udává množství jedu na kilogram hmotnosti oběti, při kterém je úmrtnost 50%. http://www.cs.stedwards.edu/~kkiefer2/cosc4351/asg4.php Hadí rekordy. http://cs.wikipedia.org/wiki/Had%C3%AD_rekordy

ZDROJE - LITERATURA A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8. DUNGEL, Jan, ŘEHÁK Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1282-6. GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0858-6. BIOVÁ, Jana. Jedovatí plazi: seminární práce do předmětu biologie. Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Opava, 2012.

ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Serpentes. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Serpentes.k%C3%ADgy%C3%B3k.jpg PERRY, Lacy. How Snakes Work: Snake Digestion: What a Snake Eats. In: [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://science.howstuffworks.com/zoology/reptiles-amphibians/snake4.htm Snake bite. In: [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.survivalistboards.com/showthread.php?t=102847&page=4 ZUBER, Pavel. Zmije gabunská. BioLib [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id7340/?taxonid=58861 ŠPRINGER, Zbyněk. Zmije gabunská. BioLib [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id14219/?taxonid=58861