Přátelství v literatuře VY_12_INOVACE_20 Přátelství v literatuře pro 8. ročník ZŠ Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura – Literární výchova Říjen 2011 Mgr. Dana Kubínková

Přátelství v literatuře Práce s textem Antoine de Saint – Exupéry: Malý princ. Praha, Albatros1977, str.74 - 80

Metoda Poslední slovo Přečti si pozorně text a vyber odstavec, který se ti líbil. Pracovní list si rozděl na poloviny. Do levé části opiš část textu, která se ti líbila.Vyber 1 souvislý odstavec do 10 vět nebo 3 věty z různých částí textu. Vpravo napiš důvody, proč cituješ zrovna tuto část.

Pracovní list: Malý princ Citát Odůvodnění výběru

Společná práce – řízená diskuze Žáci přečtou svoje vybraná místa textu, vybraní jednotlivci odůvodní proč. Další žáci čtou také, neříkají důvod. Zbytek třídy se snaží uhodnout důvod výběru.

Poslední slovo Vyberu jednoho žáka, který pak řekne, proč si vybral zrovna takový úryvek a pochválí spolužáka, který byl nejblíže a hádal co nejlépe.

Můj pohled na text Hádejte, kterou část textu jsem si vybrala já a proč? Žáci si uvědomují, že lidé různého věku, vzdělání, povah, životních zkušeností, temperamentu apod. různě uvažují, každý má právo na svůj pohled na věc, nesmí jím ale omezovat druhé…

Malý princ Dlouho a marně tedy malý princ hledá přítele. Nakonec se rozhodne navštívit planetu Zemi…zdá se mu pustá, cítí se ještě více sám. Je mu do pláče. Tu se objevila liška: „Dobrý den,“ řekla. „Dobrý den,“ zdvořile odpověděl malý princ. Pojď si se mnou hrát. „Nemohu si s tebou hrát, nejsem ochočená.“ „Co to znamená ochočit?“ „Je to něco, na co se moc zapomíná…vytvořit pouta“ „Co je důležité, je očím neviditelné!“ „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ I já jsem dlouho hledala pravou přítelkyni, jednou mě ale zklamala a hledala jsem znovu – není to jednoduché: kamarádek mám mnoho, ale přátele pouze tři – jak se říká: V nouzi poznáš přítele, to u mě opravdu platí. Už dobře vím, že přátele nemáme pouze v dobách příjemných, ale že jim musíme především pomáhat v dobách zlých – při rodinných krizích, v době nemoci, existenčních potížích apod. Nejen brát, ale i dávat. To jsou pouta… Zodpovědnost nemáme jen za sebe, ale také za blízké lidi, k nimž chováme nějaký cit a vztah.