Ekonomie 2 Bakaláři Třetí přednáška Trh zápůjčních fondů (kapitálový trh)

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Spotřebovávat teď nebo v budoucnu? Pokud nespotřebovávám teď, spořím. Zároveň přicházím o užitek ze současné spotřeby. Čím více nespotřebovávám, tím se užitek, který ztrácím zvyšuje => neuspokojuji stále důležitější a důležitější potřeby. Dříve nebo později užitek ze statků spotřebovaných v budoucnu, bude menší než ztráta užitku z nespotřeby současných statků.

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Člověk preferuje budoucí spotřebu jen tehdy, pokud mu přináší větší (nebo minimálně stejný) užitek jako současná spotřeba. K tomu, aby lidem budoucí spotřeba přinášela větší (nebo minimálně stejný) užitek jako současná spotřeba, musí v budoucnu spotřebovávat větší množství statků – z pohledu současnosti budoucí jsou budoucí potřeby méně naléhavé, tudíž přinášejí menší užitek. Stejné množství budoucích statků jako současných statků z pohledu současnosti přináší nižší užitek – na budoucí spotřebu je třeba čekat, což je spojeno se ztrátou užitku. Proto musí být budoucí množství statků vyšší. Pokud spoříme, požadujeme něco navíc nad uspořenou částku, požadujeme výnos. Uspořená částka se nazývá jistina. Výnos je odměnou za to, že se vzdáváme užitků ze současné spotřeby.

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Právě proto, že ze současné nespotřeby mám ztrátu užitku, chci tuto ztrátu nějak kompenzovat a ze spoření chci nějaký výnos Abych měl výnos, je nutno uspořené prostředky nějak produktivně využít, aby mi v budoucnu vynesly více (např. nespotřebované obilí zasít). Z hlediska výnosu platí zákon klesajících mezních výnosů. Dříve nebo později bude výnos ze spoření nižší než ztráta užitku z nespotřeby. V okamžiku, kdy se výnos ze spoření = ztrátě užitku z nespotřeby, má smysl spořit.

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Ztráta užitku z nespotřeby je subjektivní: - někdo hodně preferuje současnou spotřebu (marnotratník) - někdo hodně preferuje budoucí spotřebu (skrblík) Výnos ze spoření je dán našimi možnostmi, schopnostmi a dalšími faktory. Nicméně vždy začne klesat.

Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Vše probíhá v čase. Spotřeby se vdáváme v určitém čase, výnos realizujeme v jiném čase. Můžeme se splést – úspory nepřinesou, tak velký výnos, jak jsme předpokládali. Pokud je větší riziko, že se výnos nezdaří, chceme větší výnos. Výši výnosu rovněž ovlivňuje čas – čím později, tím vyšší výnos (budoucí spotřebu realizujeme později).

Investiční prostředky Úspory, které jsou nějak produktivně využity. Mohou to být peníze, můžou to být reálné věci (obilí). Výnos z peněz nemůže být dlouhodobě vyšší než výnos z reálných věcí - uspořené peníze jsou vždy v konečném důsledku použity na nákup reálných věcí nesoucích výnos. Pokud je výnos z peněz vyšší než výnos z reálných věcí => problémy

Úroková míra Vyjadřuje míru výnosu ie = (Re + J/J) - 1 kde kde : ie = (očekávaná) úroková/výnosová míra Re = (očekávaný) výnos, J = výše jistiny.

Na co investiční prostředky použít Na investiční příležitosti Příležitosti přinášející výnos Např. příležitost zasít obilí, pořídit si kapitálový statek, koupit si za uspořené peníze jazykový kurz

Investiční příležitosti Dělí se na vlastní a cizí Vlastní: moje, produkty mých nápadů, mohu jimi disponovat Cizí: příležitosti jiných osob Vlastní investiční příležitosti: jedná se příležitosti, u kterých vlastník investičních prostředků tyto prostředky sám aktivně používá. Cizí investiční prostředky: jedná se o situace, kdy vlastník investičních prostředků tyto prostředky půjčuje (poskytuje) jiné osobě, přičemž tato osoba dané prostředky aktivně využívá.

Trh zápůjčních fondů (kapitálový trh) V realitě: - někdo má vlastní investiční příležitosti (nápady), nemá ale investiční prostředky - jiný má investiční prostředky, nemá ale dostatečně výnosné investiční příležitosti Pro tyto osoby je kapitálový trh V realitě řada dílčích trhů zápůjčních fondů – jsou ale spolu provázány-

Dlužník a věřitel Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky. Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti.

Úspory a investice na trhu zápůjčních fondů Úspory: mám investiční prostředky a hledám pro ně využití (investiční příležitosti) Investice: mám investiční příležitosti a hledám investiční prostředky na jejich realizaci

Úspory Nabídka investičních prostředků Spořím a nabízím prostředky na kapitálovém trhu, pokud: - výnos je vyšší nebo roven ztrátě užitku při nespotřebě - výnos z půjčky je vyšší než výnos z mých vlastních investičních prostředků - výnos kryje: riziko, časový faktor a inflaci Čím vyšší úroková míra na kapitálovém trhu, tím vyšší pravděpodobnost, že je vše splněno.

Investice Poptávka po investičních prostředcích Porovnává se míra výnosu z půjčených prostředků s úrokovou mírou (za kolik se půjčuje). Půjčovat se vyplatí jen tehdy, pokud je míra výnosu vyšší nebo alespoň rovna této úrokové míře. Čím je vyšší úroková míra, tím je to méně pravděpodobné.

Rovnováha a nerovnováha na trhu zápůjčních fondů Při rovnovážné úrokové míře se rovná nabídka (úspory) a poptávka (investice) Nerovnováha: přebytek a nedostatek Rychlé nastolování rovnováhy

Faktory ovlivňující výši úspor a investic Úroková míra Politická a ekonomická stabilita Riziko Deficit veřejných rozpočtů Technologický pokrok (výnosnost z investic)

Propojenost kapitálových trhů Volný pohyb kapitálu Jednotlivé subjekty jsou v roli příjemců ceny (úrokové míry) Co se děje, pokud se úrokové míry (i po zahrnutí rizika a času) na jednotlivých trzích liší Rozdílné vnímání rizika i času, různí lidé investují různě.