1 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Expertní skupina Rozhraní v období Ing. Jiří Jelének VÚKV a.s. Bucharova 1314/ Praha 5

2 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Skupina Rozhraní v době od 8. zasedání Správní rady TP 2Aktuální připravované a řešené projekty 3Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla

3 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Skupina Rozhraní v době od 8. zasedání Správní rady TP -Účast na setkání zástupců expertních skupin s vedením TP hlavní téma – práce na dokumentu IAP (i průběžně v uvedeném období) -Setkání skupiny Rozhraní s hodnotiteli a vedením TP seznámení se zaměřením skupiny účast zástupců ze Západočeské univerzity, EŽ a.s., VUZ a.s., ČVUT - Fakulta strojní příspěvek od zástupce Univerzity Pardubice diskuse o zaměření projektů ve skupině, náměty, názory

4 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Aktuální připravované a řešené projekty Simulace spolupráce sběrač – trakční vedení při vyšších rychlostech -připravovaný projekt -záměr je na projektu pracovat v rámci programu ALFA – 2. výzva (TAČR) -projekt se připravuje v rámci skupiny EŽ a.s., VUZ a.s., Univerzita Pardubice -hlavní zaměření práce: matematický model soustavy ověření zkušebních vzorků trakčního vedení ověření výsledků simulací reálným měřením na zkušebním sběrači při jízdách na Zkušebním centru Velim rychlostí do 230 km/h při vyhovujících výsledcích ověření je možné uvažovat o nové sestavě trakčního vedení pro rychlost do 300 km/h

5 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Aktuální připravované a řešené projekty Hlukové emise a vibrace v systému železnice - NOVIBRAIL -přijatý projekt v rámci programu ALFA – 1. výzva (TAČR) -příjemce dotace VUZ a.s., v období další účastníci: VÚKV a.s., Univerzita Pardubice -hlavní zaměření práce: emise hluku a vliv vibrací v systému železnice akustická drsnost jízdní plochy koleje a vliv na emise hluku efektivita současných protihlukových opatření možnost modelování hlukových vlastností kolejových vozidel

6 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla 3.1 Délka zkušební soupravy pro aerodynamické zkoušky lokomotiv TSI HS RST 1. revize je odvozena od 1. vydání TSI z roku 2002 Ty byly zaměřeny prakticky pouze na vysokorychlostní jednotky Platná 1. revize se ale týká i lokomotiv. Mnohé z požadavků jsou však stále formulovány pouze z hlediska jednotek a u lokomotiv se obtížně naplňují. Příklad ? Důsledek ?

7 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla Příklad: Kapitola : Aerodynamické zatížení působící na pracovníky pracující podél trati Zde se požaduje zkouška s vlakem dosahujícím „plné délky“ Definice „plné délky“ je nejasná, dopravce není často schopen stanovit maximální délku vlaku Podle zkušeností VÚKV a.s. se však již při více jak čtyřech vozech za lokomotivou neměří vliv aerodynamiky pouze lokomotivy, ale částečně i vliv vozů Důsledek: V případě, že by bylo nutné zkoušky dělat s nejdelší předpokládanou vlakovou sestavou, je nutné počítat s tím, že se: - buď nepodaří sehnat potřebný počet vozů - nebo pronájem vozů bezprecedentním způsoben zvýší náklady na zkoušku - částečné ovlivnění výsledků dalšími vozy

8 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla 3.2 Problematická možnost naplnění všech požadavků na prokázání jízdních vlastností Pro prokázání jízdní bezpečnosti a stanovení účinků vozidla na trať jsou předepsány zkoušky v souladu s EN Zde uvedené požadavky však u vozidel v kategorii rychlostí 190 až 230 km/h nelze beze zbytku splnit Příklad ? Důsledek ?

9 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla Příklad: Není k dispozici potřebná infrastruktura v kategorii velkých oblouků. Nově stavěné tratě nebo tratě modernizované umožňují sice jízdu rychlostí o 10% vyšší, než je maximální rychlost vozidla podle TP, ale často není možné dosáhnout potřebného příčného nevyrovnaného zrychlení Někteří provozovatelé dráhy nechtějí ani za úplatu poskytnout potřebné informace o tratích tak, jak je to vyžadováno v EN Důsledek: Vozidlo není schopné prokázat že splňuje všechny požadavky v TSI HS RST

10 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla 3.3 Otázka možnosti naplnění požadavků na aerodynamické zkoušky v tunelu Pro prokázání vlastností vozidla při průjezdu tunelem jsou předepsány zkoušky v souladu s TSI HS RST Naplnění zde uvedených požadavků je problematické Příklad ? Důsledek ?

11 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Vybrané otázky aplikace požadavků TSI na železniční vozidla Příklad: Je obtížné prakticky zajistit provedení zkoušek v tunelu požadovaných vlastností Pro možnost hodnocení je dále nutné provádět doplňující počítačové simulační výpočty Otázkou je potom nutnost dodržení rychlosti jízdy tunelem při zkoušce, např. 200 km/h Důsledek: Výrazné zvýšení nákladů na zkoušku, komplikace při organizaci zkoušky (její zajištění)

12 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Děkuji za pozornost