12. Ropné šoky RB

Osnova První ropný šok Druhý ropný šok Třetí ropný šok

Ropné šoky na časové ose

První ropná krize – první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského růstu. období ekonomického rozmachu (srovnatelného snad jen s průmyslovou revolucí z poloviny 19. století) rozkvět končí náhle a nenávratně zásahem ropného kartelu OPEC v říjnu 1973 se rozhodly země vyvážející ropu zavést na tuto surovinu embargo a během několika následujících měsíců její cenu téměř zčtyřnásobily.

První ropná krize – první šok Z poměrně levné energetické suroviny se během necelého roku stala velice drahá tekutina. 1973 cena barelu ropy necelé 3 USD 1974 cena barelu ropy 13 USD

Důsledek prvního šoku několikanásobné zdražení ropy bylo pro většinu zemí ZE neúnosné celá západní Evropa (ZE) se tak ocitla v hluboké hospodářské recesi, docházelo: k nárůstu zadlužování podniků i domácností, k omezování výdajů domácností i podniků, masové propouštění zaměstnanců, bankrot mnoha společností výsledkem toho všeho byla stále se zvyšující míra nezaměstnanosti v roce 1974 se v západní Evropě ocitlo bez práce téměř 7 miliónů lidí. hospodářství šokem postižených zemí se vzpamatovávalo ještě po celá 70. léta

Důsledky prvního šoku po prvním šoku se země snažily předejít dalšímu možnému nárůstu cen ropy: ve větší míře se k výrobě elektřiny začaly využívat obnovitelné zdroje růst zájmu o jaderné energii. nárůst výroby automobilů s nižší spotřebou benzínu zvýšení výroby a prodeje aut se spotřebou 9 litrů na 100 km (nahrazení původních 12 litrů na 100km)

Druhá ropná krize – druhý šok nepokoje na blízkém východě válka Irák vs. Irán projev studené války USA podporovaly Írán, SSSR Sýrii a Irák v únoru roku 1979 v Iránu dochází k tzv. "Islámskou revoluci" je svržen režim šáha Rézy Páhlavího podporovaného USA v zemi vypukly protiamerické nálady, několik desítek Američanů bylo vězněno v Teheránu jako rukojmí, i přes snahy prezidenta USA Cartera – marně, k propuštění došlo až po roce a půl na přímluvu Alžíru v Íránu je nastolena islámská teokratická diktatura pod vedením ajatolláha Chomenjího, Chomenjí vyzve šítské muslimy v sousedním Iráku, aby svrhli režim Saddáma Husajna (arabský nacionalista) Írán v té době bez podpory ostatních států, vč. USA Husajn využije této izolace a Írán napadne s cílem získat oblast ropy kolem ústí řek Eufrat a Tigris (oblast Perského zálivu) irácká invaze narazila na odpor íránského obyvatelstva a začal fanatický odpor vleklý konflikt se vede až do roku 1988, kdy se začne dojednávat příměří, konflikt definitivně končí v 7/90, výsledek: 370 tis. mrtvých, 700tis raněných … cena ropy opět vzrostla

1980 – USA – embargo na dovoz ropy z arabského světa do USA (prezident CARTER) cena ropy v tu dobu 25 USD/barel a cena rostla dále vzhůru rychlým tempem Saddám Husajn po několika měsících napadl Irán a země arabského světa zavedl do války, která trvala 8 let Neklidná situace v takto nestabilní oblasti, kde se nacházelo téměř 40% světových ropných zásob, vyhnala cenu černého zlata až na 40 dolarů. Hospodářství západních zemí opět tomuto tlaku neodolává a Evropa se již podruhé v krátké době ocitá v ekonomické recesi.

Druhá ropná krize - důsledky Vysoká míra nezaměstnanost se stává již zcela běžným jevem a mezi lidmi do 25 let ve Francii a Itálii je cca.25% takto mladých lidí do 25 let Hospodářství v celé oblasti dnešní EU prožívalo od té doby svůj další útlum. Ten lze dokumentovat několika následujícími čísly o průměrném ročním růstu HDP v těchto zemích: 50. léta = 5,5%, 60. léta = 4,5%, 70. léta = 3%, 80. léta = 2,5%. k těmto číslům je však nutno dodat, že se na nich podílela drahá ropa jen určitou částí.

Třetí ropná krize počátek 90. let po neúspěchu války s Íránem soustředí Saddám Husajn zájem na sousední Kuvajt (Irák jej považuje za svoji provincii) v srpnu 1990 Irák Kuvajt okupuje a anektuje toto narazí na odpor OSN i USA, kt. před tím Husajna proti Íránu podporovaly tento odpor vznikne z obavy, že v této oblasti je přes 30% celosvětové zásoby ropy RB OSN vyzve Irák ke stažení vojsk z Kuvajtu a uvalí na něj hospodářské sankce Husajn odmítal USA vyslaly svoje jednotky do Kuvajtu na obranu SÁ připojí se i další státy RB jednomyslně přijme rozhodnutí použít proti Iráku sílu, pokud Irák nestáhne vojska z Kuvajtu do ledna 1991 Nestane se tak a začne operace POUŠTNÍ BOUŘE, kt. se zúčastní 28 zemí pod velením USA

po vypršení ultimáta začaly letecké a raketové útoky na Irák a irácké pozice v Kuvajtu koncem února 1991 začne pozemní ofenziva během několika dnů je Kuvajt osvobozen a spojenci postupují do nitra Iráku Husajn se snaží svoji diktaturu v Iráku ještě více posílit a napětí roste vztahy mezi USA a Irákem se vyhrocují a jsou stále konfliktní ve vzduchu je obava, zda Irák nevlastní zbraně hromadného ničení 1998 USA za pomoci VB v rámci operace pouštní liška bombardují vybrané cíle v Iráku Husajn vykáže ze země OSN v roce 1999 zahájí svoji činnost nová inspekční komise a situace se uklidní

Třetí ropná krize – ropný šok hlavní faktor vzniku: invaze Iráckých vojsk do bohatšího Kuvajtu v srpnu 1990 v operaci Pouštní bouře byla tato vojska velice rychle vyhnána zpět do Iráku a situace se na celé příští desetiletí v této oblasti opět mírně uklidnila cena ropy za barel vylétla na krátkou dobu ke 40 USD během několika týdnů se však vrátila její cena zpět na původní hodnoty. přesto se evropská ekonomika dostala v roce 1993 opět do recese ropa byla pravděpodobně v tomto případě jen jakýmsi spouštěcím mechanismem předem nahromaděných problémů evropské ekonomiky.

Operace pouštní bouře v operaci Pouštní bouře - 17. 1. 1991 americká, saúdsko-arabská a kuvajtská letadla začala bombardovat raketové základny, radarová zařízení a velitelská stanoviště v Iráku a Kuvajtu, který 2. 8. 1990 obsadil Saddám Husajn a se svými vojsky převzal kontrolu nad vojensky chudým, nevyspělým avšak bohatým státem Kuvajt bylo zabito přes 700 lidí, včetně příslušníků rodiny Emíra Sabaha, který uprchl do Saúdské Arábie

VYUŽITÍ ROPY V SOUČASNOSTI k výrobě elektřiny se ropa nepoužívá v takovém měřítku jako v 70. letech, došlo ke snížení spotřeby benzínu u osobních automobilů (z 12 litrů na 100km v 50. letech na současné cca. 4 litry na 100km) – za to ale došlo ke zdvojnásobení počtu automobilů, takže úspora závislosti na ropě je zase o něco menší na řadu budou muset přijít nové technologie – např. hybridní motory v kombinaci s elektřinou, popř. vodíkové palivové články, aj. nevýhoda: čas – na žádnou z těchto novinek nelze přejít na celém světě ihned a všude a i tato transformace si dozajista vyžádá další finanční náklady, k výrobě plastů se však ropy používá hojně i v současnosti a zatím není používána jiná, levnější a dostupná technologie.