Vnímání BEREZNYAKOVA SOFYA VNÍMANÍ - Je složitý psychologický proces, kterým jedinec organizuje svoje počitky a poznává skutečnost.
Základní druhy vnímání vnímání tvaru vnímání prostoru vnímání hloubky (vzdálenosti) vnímání pohybu vnímání času 1)vnímání formy a velikosti 2)při vnímání tvaru dochází k vjemovým klamům 1)vnímání prostorových vztahů vnímaných objektů (vlevo, vpravo, nahoře, dole) 2)zrakový a pohybový analyzátor, zkušenost člověka 1)především akomodací čočky, která zaostřuje (zmenšuje, zvětšuje) 2)obraz na sítnici 1)pohyb vnímáme zejména zrakem, ale také sluchem 2)při přibližování máme dojem, že se výška zvuku zvyšuje, při vzdalování se jakoby snižuje (Dopplerův princip) 3)pohyb vnímáme nejdříve 1)nemáme zvláštní orgán – vnímáme na základě zkušenosti 2)vyvíjí se nejpozději 3)základem je vnímání následnosti, postupných změn na předmětech 4)vliv na vnímání času mají rytmické děje v našem těle (dýchání, puls, trávení)
individuální rozdíly při vnímání a pozorování dynamika, přesnost, šířka, emocionální zabarvení projevuje se převládajícím typem vnímání a pozorování analytického typ syntetický typ analyticko-syntetický typ emocionální typ 1)mají sklon rozkládat vnímané předměty a jevy na části a soustředit se především na ně 2)snaha proniknout do všech podrobností a detailů 3)těžkosti s osvojením zobecňujících závěrů o vnímaných předmětech 4)(přes detaily nevidí celek) 1)odrážejí vnímané a pozorované předměty v celku 2)detailům význam nepřipisují 3)snaha pochopit základní smysl předmětů 1)předměty a jevy člení na části, ale ty vnímají v rámci celku 2)největší šance pozorovat a vnímat objektivně 1)sklon nezaměřovat se na správnost a pochopení smyslu, ale na vlastní prožívání, na své city, které u nich předměty vyvolávají 2)emocionálnost snižuje objektivitu