Tvarosloví – neohebné slovní druhy CJL mluvnice Tvarosloví – neohebné slovní druhy Mgr. Zina Omelková www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál objasňuje základní informace o tvarosloví – neohebné slovní druhy. Musí být doplněn výkladem. Je možné jej poskytnou nepřítomným žákům. Autor Mgr. Zina Omelková (Autor) Jazyk čeština Očekávaný výstup 26–41-M/01 Elektrotechnika 23-41-M/01 Strojírenství 65-42-M/01 Hotelnictví a cestovní ruch 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Tvarosloví - příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání všeobecné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí CJL

Tvarosloví – příslovce - vyjadřují bližší okolnosti dějů, stupeň vlastnosti nebo míru předmětu ve větě plní roli příslovečného určení Podle povahy okolnosti rozlišujeme: místa: kde, odkud, kudy, kam času: kdy, odkdy, jak dlouho, jak často způsobu: jak, jakým způsobem podskupina - míry: do jaké míry příčiny: proč, z jaké příčiny Většinu příslovcí lze stupňovat 2. stupeň: pomocí přípon -eji/ěji, -e (kratčeji, blíže) 3. stupeň: pomocí předpony nej- (nejkratčeji, nejblíž)

Tvarosloví - příslovečné spřežky Příslovečné spřežky Vznikly spojením předložky s jiným slovním druhem. Jen dohromady píšeme: nahoru, vtom, dokonce, beztoho, dočista, dohromady, vpravo, zleva, občas, dosyta, najevo, napoprvé navečer, spatra, vzápětí, zpaměti, ztěžka, stěží, přitom,… Je nutné odlišovat případy, kdy jde jasně o předložkovou vazbu (na horu, do konce, v tom,…) Dohromady i zvlášť píšeme: bezesporu i beze sporu, například i na příklad, zpočátku i z počátku, zblízka i z blízka, poprvé i po prvé,…)

Tvarosloví – předložky vyjadřují ve větě vztah podstatných aj. jmen k jiným větným členům je to významově nesamostatný slovní druh ve větě je nejčastěji součástí příslovečného určení, dále součástí přívlastku, předmětu nebo doplňku Podle původu členíme předložky do dvou skupin: vlastní: jsou neodvozená - s, z, v, k, do, od, nad, při, pod, u - nevlastní: vznikly z jiných slovních druhů - místo, kole, uprostřed, vlivem

Tvarosloví – spojky Spojky spojují věty nebo větné členy je to významově nesamostatný slovní druh ve větě nejsou žádným větným členem Spojky členíme podle významových vztahů, které ve větě vyjadřují: souřadicí slučovací: a, i, ani, nebo, hned-hned, jak-tak stupňovací: ba, ba i, dokonce i, nejen-ale i odporovací: ale, avšak, však, nýbrž, jenž vylučovací: nebo, anebo, buď-anebo, či vysvětlovací (příčinné a důvodové): neboť, vždyť, totiž, však důsledkové: a proto, a tedy, tudíž, a tak podřadicí že, aby, když, zda, protože, poněvadž, jelikož, až, takže, kdyby, -li, ačkoliv, třebaže, jakmile, zatímco, leda, ledaže

Tvarosloví - částice Částice uvozují samostatné věty a dodávají jim různé významové a citové odstíny významově nesamostatný slovní druh nejsou žádnými větnými členy Z hlediska funkcí je lze rozdělit do skupin: výzvové (přací, tázací): až, kéž, nechť, což, zdalipak hodnotící (vyjadřují, zda mluvčí text přijímá, nebo odmítá): ano, ne, zajisté, bůhsuď emocionální (vyjadřují citový vztah): bohužel, konečně Úlohu částice mohou mít i jiné slovní druhy - např. spojky, nespojují-li věty: Ale to jsou k nám hosti! Že mu to dovolíš!

Tvarosloví - citoslovce napodobují různé zvuky, vyjadřují nálady, city nebo vůli mluvčího významově nesamostatný slovní druh nejsou žádným větným členem Podle funkce lze citoslovce členit: zvukomalebná (napodobují lidské, zvířecí zvuky, zvuky neživých předmětů): haha, haf, bum pocitová (vyjadřují vnitřní stavy, pocity): brr, fuj, hurá, tralala kontaktová (slouží k získání pozornosti): hej, ahoj Citoslovce někdy zastupují jiné větné členy, např. přísudek (vrabec frnk na strom) nebo podmět (Hlasité haló se neslo údolím)

Tvarosloví – neohebné slovní druhy Zdroje MUŽÍKOVÁ, Olga, Barbora MARKVARTOVÁ, Lenka KLUSÁČKOVÁ a Eleonora JEŘÁBKOVÁ. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7. MELICHAR, Jiří a Vlastimil STYBLÍK. Český jazyk. Praha: SPN, 1985.