Náměty na výzkum škodlivých organismů ve VÚRV v. v. i Náměty na výzkum škodlivých organismů ve VÚRV v.v.i. v projektu EUPHRESCO II Ing. Jiban Kumar, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. oddělení virologie Drnovská 507, Praha 6, 161 06 Tel.:233022410 E-mail: jiban@vurv.cz

Výzkum karanténních a regulovaných patogenů ve VÚRV v.v.i. Fytoplazmy Grapevine flavescence dorée European stone fruit yellows Viry Plum pox virus Little cherry disease (LCD; Little cherry virus 1, 2) Tomato yellow leaf curl virus Tomato spotted wilt virus Pepino mosaic virus Houby Monilinia fructicola Mycosphaerella pini a M. Dearnessii

Fytoparazitická háďátka Bakterie Xanthomonas axonopodis pv. vesicatoria Clavibacter michiganensis subsp. Sepedonicus Xylophilus ampelinus Erwinia amylovora Škůdci Diabrotica virgifera virgifera - bázlivec kukuřičný Glischrochilus quadrisignatus - lesknáček Pseudaulacaspis pentagona – štítenka Fytoparazitická háďátka Bursaphelenchus xylophilus Paratrichodorus a Trichodorus

Fytoplazmy Candidatus Phytoplasma vitis (Grapevine flavescence dorée, GFDP) Po Evropě se šíří od jihu k severu. Vektorem je křís Scaphoideus titanus. Způsobuje až úplnou ztrátu výnosu a odumírání napadených keřů, velké ekonomické ztráty. Součástí detekčního průzkumu GFDP je i průzkum výskytu kříska révového, který na území ČR dosud nebyl zjištěn. Projekt : MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Metody rychlé diagnostiky a identifikace tohoto patogena a jeho vektora. Flavescence doree infected Baco 22A grapevine, Armagnac, France.  Photo courtesy Clemson University, Plant Virus Slide Series; photo credit W. Gartel. Candidatus Phytoplasma prunorum (European stone fruit yellows, ESFY) Evropská žloutenka peckovin napadá rod Prunus Infekce bývá obvykle bezpříznaková ESFY je přenášena merou Cacopsylla pruni Salava J., Polák J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2005 : In: (Petria 15 (1/2)), pp. 221-223. Polák J., Salava J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2007: Bulletin of Insectology 60(2): 261-262. Polák J., Salava J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2006: In: Sborník příspěvků "XVII. česká a slovenská konference o ochraně rostlin", 12.-14. září 2006, ČZU Praha, pp. 105-110. Projekt : MZE 000270603 (2004-2008) a MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Metody spolehlivé diagnostiky a identifikace tohoto patogena a jeho vektora. www.srs.cz

Viry ovocných dřevin Plum pox virus (PPV) PPV je nejrozšířenější virus peckovin, karanténní patogen. Ze šesti kmenů (PPV-M, PPV-D, PPV-EA, PPV-C, PPV-rec, PPV-W) v ČR se vyskytují M, D, a Rec. Polák J., Komínek P., Krška B., Pívalová J.  2008: Journal of Plant Pathology 90(1, Supplement): S1.37-S1.40 Polák J.  2006: Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 36: 225-226. Polák J., Krška B., Pívalová J., Svoboda J. 2005: Phytopathol. Pol. 36: 53-59 Projekt: MZE 000270603 (2004-2008), MZE 000270604 (2009-2011) a EU 7. SharCo (2008-2012) Námět výzkumu: Diagnostika, genetická diverzita, rezistence. Viry ovocných dřevin ‘Catherina’ RICP, ČR (J.Polák) ’ Barier’ RICP, ČR (J.Polák) Little cherry disease (LCD; Little cherry virus 1, 2) Výskyt na kulturních a okrasných druzích třešní a višní. Pravděpodobně introdukován pomocí okrasných třešní z Japonska. Virus se přenáší vegetativně i pomocí apple mealy bug Phenacoccus aceris (červec javorový). V ČR dosud nebyl zkoumán, ale je potvrzen výskyt v sousedních zemích (Polsko, Německo a další země Evropy). Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika a genetická diverzita LChV-1, LChV-2 v ČR. http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/tfipm/lcv.htm

Skupina karanténních virů zeleniny Tomato yellow leaf curl virus (TYLCV) Způsobuje nemalé ztráty při pěstování rajčat v JZ Evropě. Je přenášen molicí Bemisia tabaci. Může se vyskytovat i v ČR, zejména ve skleníkových porostech rajčat. Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika TYCLV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR; stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti TYCLV.  Zdroj: Len tesoriero, 2006 Tomato spotted wilt virus (TSWV) V Evropě je rozšířen na rostlinách rajčat, paprik a salátů Je přenášen mechanicky nebo třásněnkami. Je zvláště nebezpečný tím, že může přežívat na okrasných rostlinách měsíčku, čínské astry, chryzantémy, krásenky, jiřiny, ostrožky, mečíku, hledíku a statice. Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika TSWV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR; stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti TSWV. Chlorotic sinuous lines and concentric rings on leaf of capsicum due to TSWV. G. Marchoux - INRA, Montfavet (FR) Pepino mosaic virus (PepMV) V Evropě byl PepMV nalezen v r. 1999 na skleníkových rajčatech. V ČR byl PepMV již nalezen na dovážených plodech rajčat ze států EU. V současnosti hrozí jeho rozšíření nejen na rajčata, ale také na brambory pěstované v ČR. Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika PepMV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR; stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti PepMV.

Houbové choroby Monilinia fructicola - kloubnatička jabloňová Způsobuje především hnilobu plodů před i po sklizni. Poškozuje listy, větve a kmeny, kde vyvolává na kůře až nekrotické skvrny. M. fructicola je druh který se dosud vyskytoval především v Severní Americe, ale nyní je čím dál častěji zaznamenáván v Evropě Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika a zhodnocení výskytu Monilinia fructicola v ČR. Stanovení citlivosti na používané fungicidy v porovnání s M. fructigena a M. laxa.. Mycosphaerella pini a M. dearnessii - Sypavky borovic Mycosphaerella pini a M. dearnessii poškozují jehlice, reznou, odumírají a opadávají, větve zůstávají holé bez jehlic. Snižuje se přírůstek borovic. Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika patogena

Bakteriální choroby Xanthomonas axonopodis pv. Vesicatoria je původcem skvrnitosti papriky, která je poměrně hodně rozšířena v oblastech intentivního pěstování této plodové zeleniny v ČR. Bakterie patří k podmíněně fytokaranténním organismům, neboť se přenáší semeny a proto je striktně vyžadováno, aby osivářské porosty byly prosty patogena. V rámci patovaru Xav existuje několik ras s různou virulencí k různým odrůdám. Odrůdy tolerantní či rezistentní mohou patogena přenášet do oblastí, kde se pěstují spolu s náchylnými odrůdami papriky, které jsou pak velmi ohroženy potenciální infekcí Xav. Projekt: QH71229 Námět výzkumu: Diagnostika jednotlivých patovarů, ras Xav na území ČR, ochranné opatření. Zdroj: Volcani Center, Bet Dagan (IL) Clavibacter michiganensis subsp. Sepedonicus Způsobuje bakteriální kroužkovitost brambor. K významnému pomnožení patogena dochází během prvních týdnů skladování. Předsklizňová detekce této bakterie v hlízách je velmi problematická. Pánková I., Krejzar V., Čepl J., Kůdela V.  2007: Plant Protect. Sci. 43(4): 127-134 Kokoskova B., Kudela V. 2002: J of Plant Diseases and Protection 109(6): 630-638. Projekt: MZE 000270063(2004-2008), QF4105, MZE 000270063(2009-2011) Námět výzkumu: Včasná diagnostika, adaptace citlivých molekulárních metod detekce.

Erwinia amylovora Xylophilus ampelinus je původcem bakteriální spály révy vinné, který nebyl doposud na území ČR prokázán. Jedná se o bakterii, jenž pro svůj vývoj vyžaduje vyšší teploty, které jsou charakteristické pro tropické a subtropické oblasti. V posledních letech je její výskyt zaznamenáván i v mírném podnebném pásmu. Projekt: MZE 000270603 (2004-2008) Námět výzkumu: Diagnostika, systematický průzkum výskytu této bakterie na území ČR. Zdroj: EPPO Erwinia amylovora Původce spály růžovitých. Je karanténní organismus. V ČR je rozšířen na jedné třetině výměry sadů jádrovin. Korba J., Šillerová J., Kůdela V.  2008: Plant Protect. Sci. 44(3): 91-96 Kůdela V.  2007: Czech J. Genet. Plant Breed. 43(4): 135-1 Kokoskova B., Mraz I., Hyblova J. 2007: Folia Microbiologica 52(2): 175-182 Kokoskova B., Mraz I., Fousek J. 2005: Phytopathologia Polonica 35: 69-72 Projekt: QH91148, QD1053, MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Ochranná opatření je nutno zaměřit na zvyšování rezistence podnoží a odrůd jabloní a hrušní. Diagnostika a monitoring výskytu.

Škůdci Diabrotica virgifera virgifera- bázlivec kukuřičný Způsobuje škody na kukuřici. Škody působí larvy, ale i dospělci. Larvy se mohou příležitostně vyvinout i na kořenech jiných trav a dospělí brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí Poaceae, Asteraceae, Fabaceae a Cucurbitaceae. Bázlivec kukuřičný se od roku 2002, kdy byl poprvé zaznamenán výskyt tohoto druhu na území České republiky, rozšířil prakticky na celé území Moravy a v roce 2006 byl odchycen i ve východních Čechách. Šíření v Evropě i v ČR pokračovalo v roce 2008 západním směrem, což dokumentují zjištění škůdce v 8 nových okresech v ČR, za hranicí jeho současného přirozeného šíření v ČR. V roce 2009 lze očekávat dopadovou analýzu Evropské Komise, která má pomoci rozhodnout, jak dále s bázlivcem v EU naložit. Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Ověření možnosti signalizace ošetření proti dospělcům na základě SET (v oblastech, kde je škůdce dosud rozšířen omezeně a nelze jej zjistit v lapačích). Colorado State University, USA

Škůdci Glischrochilus quadrisignatus – Lesknáček Způsobuje škody na palicích kukuřice V roce 2008 byly zjištěny první škody žírem dospělců na palicích kukuřice na území ČR (okres Hradec Králové). Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Stanovení škodlivost v ČR, možnosti účinné ochrany proti tomuto škůdci. Zdroj: BioLib.cz Pseudaulacaspis pentagona - štítenka Výskyt byl zjištěn poprvé v ČR v roce 2005 na katalpě v Pardubicích. Od roku 2006 jsou nalézány další lokality, s výskytem většinou na katalpách, ale také na jerlínu japonském (Sophora japonica) a pavlovnii plstnaté (Paulownia tomentosa). Tento široce polyfágní druh štítenky pochází z Asie a rozšířil se téměř po celém světě. Je považován za nebezpečného škůdce ovocných i okrasných rostlin, zejména dřevin. Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Stanovení škodlivost v ČR, a ověření schopnosti škůdce napadat peckoviny. University of Georgia - USA

Fytoparazitická háďátka Bursaphelenchus xylophilus - háďátko borovicové Jedná se o, v současné době, nejvýznamnější fytosanitární karanténní objekt v EU. Škůdce se šíří od roku 1999 v Portugalsku, letos byl poprvé zjištěn v sousedním Španělsku a existuje řada důkazů o šíření háďátka dřevěnými obaly ze zamořených oblastí do zbytku EU. Na našem pracovišti bude výzkum zaměřen na otázku, zda existují rozdíly v okruhu hostitelů škůdce v Evropě ve srovnání se státy jeho původu Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Zjistit okruhy hostitelů a stanovení škodlivost na jehličnanech v ČR, Paratrichodorus a Trichodorus Způsobují přímé škody rostlin napadením jejich kořenových buněk Některé druhy jsou i přenašeči tobravirů na brambory (e.g. Tobacco rattle virus-TRV) Zatím nebyl v ČR proveden žádný výzkum ke zjištění výskytu a rozsahu těchto háďátek ve vztahu k tobravirům. Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Diagnostika těchto háďátek u ekonomicky významných plodin.

škodlivé organizmy řešení do roku 2008 řešené od roku 2009 oddělení 1) Ca, Phytoplasma vitis (Grapevine flavescence dorée-GFDP) ne ano - zaměr09 virologie 2) Ca, Phytoplasma prunorum (European stone fruit yellows-ESFY) ano - záměr04-08 3) Plum pox virus (PPV) 4) Little cherry virus 1, 2 (LChV-1, LChV-2) 5) Tomato yellow leaf curl virus (TYLCV) 6) Tomato spotted wilt virus (TSWV) 7) Pepino mosaic virus (PepMV) 8) Monilinia fructicola mykologie 9) Mycosphaerella pini a M. dearnessii 10) Xanthomonas axonopodis pv. vesicatoria ano - QH71229 bakteriologie 11) Clavibacter michiganensis subsp. Sepedonicus ano - QF4105 12) Xylophilus ampelinus 13) Erwinia amylovora ano - QH91148, QD1053 14) Diabrotica virgifera virgifera entomologie 15) Glischrochilus quadrisignatus 16) Pseudaulacaspis pentagona 17) Bursaphelenchus xylophilus 18) Paratrichodorus a Trichodorus