Kojení a péče o nevlastní potomky Etologie Barbora Kasalová
Zvířata se chovají tak, aby pro sebe dosáhli toho nejlepšího. Samice savců kojí svá a cizí mláďata Pozorováno u více než 60 druhů Nejčastější u masožravců a hlodavců Spíše v zajetí Zvířata se chovají tak, aby pro sebe dosáhli toho nejlepšího.
Kojení je energeticky velice náročné. Samice tuleňů produkují mléko s 50–60 % tuku Přitom sami nejí Mláďata tak nasají až 6 kg tuku denně
Mnohým samicím se během laktace až dvojnásobně zrychlí metabolismus Kojení nevlastních potomků snižuje pravděpodobnost mít v budoucnu vlastní
Případy kojení nevlastních mláďat Je-li výhodné „ukrást“ mléko Je-li ochotná samice (communal nursing) Např. u samičích potomků rypouše severního je naprosto běžné, že zkouší být kojen u cizí samice poté, co ho vlastní matka odkojí.
Drzá mláďata, agresivní samice Mláďata zkouší sát od cizí matky, když spí, některé však reagují agresivně – i je zabijí. U mláďat rypoušů se tak vyskytuje více manipulativní chování, zatímco u kojících samic spíše chování kooperativní.
„Kradení“ mléka je častější u druhů plodící jedno mládě za vrh Samice produkují mléko pro to své jedno Zemře-li, produkují mléko stále Tím umožní přežití jinému mláděti
Na rozdíl od rypouše např. lev africký pečuje o mláďata v rámci tlupy Lvice kojí cizí lvíčata až ve 30 % případů
Je známé, že se lvíčata pokoušejí o kojení u spících cizích matek Lvice se také otírají a lízají všechna mláďata, tedy i ty nevlastní → péče Lvice odmítají cizí mláďata častěji než vlastní, ale nejsou agresivní
Společné kojení je také časté u savců žijících v malých skupinách – reciprocita Nevýhoda: v malých skupinách časté příbuzenství → matky kojí mláďata s podobnými geny Lvice častěji kojí společně, jsou-li příbuzné A naopak méně často, pokud nejsou
Vysvětlení Matky tím podporují přežití potomků a reciproční kooperaci v tlupě Některá mláďata tak ale mohou přicházet o své množství mléka Energetická náročnost kojení dokládá, jak je kojení nevlastních potomků důležité
Děkuji za pozornost.