POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ Evropa a svět

Hlavní úkoly po 2. SV

Ustavující zasedání OSN 25. 4. 1945 Vznik OSN Ustavující zasedání OSN 25. 4. 1945

Charta OSN (26. 6. 1945) My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů a žen…

Vznik OSN (1945) Trygve Lie 1. generální tajemník 1946-53

Budova Mezinárodní měnového fondu ve Washingtonu

Postupimská konference 17. 7. – 2. 8. 1945

Začátek jednání Postupimské konference

Závěr jednání v Postupimi

Hlavním výsledkem konference byla tzv Hlavním výsledkem konference byla tzv. Postupimská dohoda, ve které jsou stanoveny následující závěry: Veškeré německé anexe po roce 1937 budou vráceny zpět, Rakousko bude opět odděleno od Německa. Pro spojeneckou okupaci Německa byly stanoveny hlavní cíle: demilitarizace, denacifikace, demokratizace a dekartelizace. Rozdělení Německa a Rakouska do 4 okupačních zón (viz okupační zóny Německa a okupační zóny Rakouska). Některým státům byly stanoveny nové státní hranice, přičemž např. Československo ztratilo Zakarpatskou Ukrajinu; zvláště velmi sporná otázka polských hranic byla řešena dočasně a konečné řešení bylo ponecháno na konečnou mírovou dohodu (tento problém však byl definitivně vyřešen až Smlouvou o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990). Byl uznán požadavek na ODSUN Němců zůstávajících mimo německé hranice (viz též vysídlení Němců z Československa). Okupujícím mocnostem byla přiznána možnost čerpání REPARACÍ z vlastních zón (týkalo se hlavně Sovětského svazu).

Poválečné rozdělení Německa na 4 okupační zóny

Poválečné rozdělení Rakouska v letech 1945 – 1955

Norimberský tribunál 20. 11. 1945 – 1. 10. 1946

Justiční palác v Norimberku

Trest smrti Martin Bormann – vůdcův tajemník (souzen v nepřítomnosti) Hermann Wilhelm Göring – říšský maršál a velitel letectva († 15. října 1946, krátce před plánovanou popravou spáchal sebevraždu) Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí († 16. října 1946) Wilhelm Keitel – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství († 16. října 1946) Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby († 16. října 1946) Alfred Rosenberg – ministr pro okupovaná východní území,filozof strany († 16. října 1946) Hans Frank – guvernér Polska († 16. října 1946) Julius Streicher – majitel a vydavatel protižidovského listu Der Stürmer († 16. října 1946) Fritz Sauckel – zmocněnec pro nasazení pracovních sil († 16. října 1946) Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht) († 16. října 1946) rehabilitován 1953 Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě († 16. října 1946) Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a nizozemský komisař († 16. října 1946) Doživotí Rudolf Hess – Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP (zemřel 17. srpna 1987 ve vězení ve Spandau) Walter Funk – ministr hospodářství (byl propuštěn 16. května 1957 a zemřel 31. května 1960) Erich Raeder – velkoadmirál a vrchní velitel námořnictva (ale kvůli zdravotnímu stavu byl 26. září 1955 propuštěn a zemřel 6. ledna 1960) 20 let Baldur von Schirach – vůdce sdružení nacistické mládeže Hitler-Jugend (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 8. srpna 1974) Albert Speer – Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 1. září 1981) 15 let Konstantin von Neurath – Ministr zahraničí do roku 1938, první protektor Čech a Moravy (v listopadu 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel 14. srpna 1956) 10 let Karl Dönitz – admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu (po odpykání byl 1. října 1956 propuštěn a zemřel 24. prosince 1980) Stíhání zastaveno Gustav Krupp von Bohlen und Halbach - ředitel koncernu Krupp, stíhání zastaveno pro vysoký věk a neuspokojivý zdravotní stav (zemřel 16. ledna 1950) Robert Ley - vedoucí Deutsche Arbeitsfront (německé pracovní fronty), spáchal sebevraždu 25. října 1945, tedy ještě před začátkem hlavního přelíčení Osvobozeni Hjalmar Schacht – prezident říšské banky, ministr hospodářství do roku 1937 Hans Fritzsche – vedoucí říšského rozhlasu Franz von Papen – bývalý kancléř, velvyslanec v Rakousku a v Turecku

Albert SPEER (20 let) Hermann GÖRING (trest smrti)

Konstantin von NEURATH (15 let) Alfred JODL (trest smrti)