Zvuková stránka jazyka
HLÁSKOSLOVÍ = Studuje zvukovou stránku jazyka, řadí se do něj několik dalších disciplín.
FONETIKA = Zabývá se hláskami a vyššími zvukovými celky z artikulačního a akustického hlediska. Zkoumá: a) stavbu a činnost mluvidel; b) místo a způsob artikulace; c) akustické hodnoty hlásek; d) podstatu a zákonitosti spojování základních zvukových jednotek ve vyšší zvukové celky.
FONOLOGIE = Zabývá se funkcí a kombinací zvukových prostředků ve slově, větě a promluvě.
Základní rozdíl mezi FONETIKOU a FONOLOGIÍ je následující: FONETIKA popisuje, jak se hlásky tvoří – kde v dutině ústní dochází k tvorbě daného zvuku a jak znějí. FONOLOGIE se zabývá tím, jak se hlásky chovají – jaké hlásky se dají kombinovat v rámci slova nebo věty.
ORTOFONIE = Vymezuje zásady správného tvoření hlásek.
ORTOEPIE = Stanovuje pravidla spisovné výslovnosti hlásek, skupin hlásek a vět.
MLUVIDLA A SLUCHOVÉ ÚSTROJÍ = Orgány, které vytvářejí artikulovanou řeč. Řadíme sem: dýchací ústrojí: plíce, hrudní koš, bránice; hlasové ústrojí: hrtan, příklopek hrtanový, hlasivky; artikulační ústrojí: rezonanční dutiny – ústní, nosní, hrdelní, rty, zuby, dásňový výstupek, tvrdé patro, měkké patro, čípek, jazyk a čelisti.
Lidský sluch vnímá zvuky ve frekvenci od 20 do 20 000 Hz.
HLÁSKA = Základní stavební prvek článkované – artikulované řeči. Patří sem: SAMOHLÁSKA – VOKÁL SOUHLÁSKA – KONSONANT
SAMOHLÁSKA – VOKÁL = Hláska, při jejíž artikulaci netvoří artikulační trakt žádnou překážku. Její podstatou je TÓN. Samohlásky: a – e – i – o – u
SOUHLÁSKA – KONSONANT = Hláska, při jejíž artikulaci tvoří artikulační trakt výdechovému proudu překážku. Její podstatou je ŠUM. Souhlásky: B – D – T – M – N – K – Z …
SLABIKA = Nejmenší jednotka řeči, kterou skutečně vyslovujeme SLABIKA = Nejmenší jednotka řeči, kterou skutečně vyslovujeme. Slabiku můžou tvořit tyto zvuky: samohláska; dvojhláska; slabikotvorná souhláska. Slabikotvorné souhlásky v češtině: L – R – M – S – Š
DVOJHLÁSKA – DIFTONG = Spojení dvou hlásek v jedné slabice DVOJHLÁSKA – DIFTONG = Spojení dvou hlásek v jedné slabice. Jediná domácí česká varianta je „OU“.
FONÉM = Hláska, která má schopnost rozlišit význam slova.
Domácí úkol Nastudujte kapitolu „Varianty fonému“ , která je v učebnici na straně 51 a 52 a udělejte si zápis do sešitu.