Autonomní nervový systém (vegetativní systém)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Humorální regulace při stresu
Advertisements

Zrakové ústrojí.
Funkce CNS při řízení pohybu
Olga Vajnerová 2. LF UK Praha
Obvodové – periferní nervy
Acetylcholin a noradrenalin v periferní nervové soustavě
Obvodová NS.
Svalová tkáň Anatomie II..
PNS II Filip Barinka.
Test svaly hlavy, krku a trupu
Trávicí ústrojí II. Morfologie
Obvodová nervová soustava
Obvodová nervová soustava
Jícen Oesophagus pars cervicalis, thoracica, abdominalis
Mícha Olga Bürgerová.
Nervová soustava NOSITELÉ SIGNÁLŮ.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Dřeň nadledvin - katecholaminy
Neurotransmitery ANS a jejich receptory. Vztah ANS k cirkulaci.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
INTESTINUM CRASSUM SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
NEUROHUMORÁLNÍ REGULACE.
Centrální nervový systém
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Periferní nervový systém
Pohled pod mikroskop ....
DÝCHACÍ SYSTÉM Morfologie II. část
Nadledvina - glandula suprarenalis
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
Pupilární reflex Monika Kolocová.
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
TEPENNÉ ZÁSOBENÍ ORGÁNŮ
Mícha Olga Bürgerová.
Řízení srdeční činnosti.
Pozitivní a negativní kontrastní vyšetření
Míšní nervy Olga Bürgerová.
Mízní systém J. Riedlová.
Plexus cervicalis Nn. intercostales
Autonomní vegetativní systém
10. Autonomní nervový systém H - 1.
HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales)
HLAVOVÉ NERVY 2.díl David Kachlík.
Autonomní (samovolní) nervová soustava
Mícha.
Farmakologie cholinergního systému CVSE3P0012 ID 9245 Obecná farmakologie magisterské studium všeobecného lékařství 3. úsek studia 3. lékařská fakulta.
Autonomní nervový systém
Farmakologie cholinergního systému
Žilní systém J. Riedlová.
Periferní nervový systém
Autonomní nervový systém
NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM)
NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM)
VISCERÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
Farmakologie parasympatiku co nejstručněji ( :30-14:00)
Motorické a vegetativní reflexy
Cévní systém lidského těla
Rozdíl mezi pojmy: řízení x regulace 2 základní typy: nervová regulace humorální.
MOZEK A NERVOVÁ SOUSTAVA
ŠABLONA 32 Obvodová nervová soustava
Nervová soustava II. – PNS, mícha
Funkce míchy a Reflexy.
Přenos signálu na synapsích
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_15_PŘÍRODOPIS
Autonomic nervous system (ANS)
Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2
KARDIOVASKULÁRNÍ REGULACE.
Obecná myologie.
Autonomic nervous system
Autonomní nervový systém
Transkript prezentace:

Autonomní nervový systém (vegetativní systém) Systema nervorum autonomicum (vegetativum)

Modul IA 61. Autonomní nervový systém Základní přehled sympatiku a parasympatiku, průběh vláken, jejich kmenová a spinální jádra, mediátory, ganglia, inervace příslušných efektorů ale velmi multioborové (multiotázkové) téma

Autonomní nervový systém Sympatikus Parasympatikus (Enterický systém - nervové pleteně ve stěně trubice GIT, nezávislé na CNS, PS a sympatiku)

Inervované orgány jaké orgány a tkáně ANS inervuje? hladká svalovina (cévy, kůže, orgány) srdce žlázy (velké + malé) = visceromotorická aktivita + viscerosenzitivní

Funkce ANS metabolismus katabolismus anabolismus teplota Sympatikus Parasympatikus metabolismus teplota srdeční frekvence koronární tepny krevní tlak bronchy peristaltika cévy GIT sekrece žláz GIT svěrače GIT sekrece žluči katabolismus anabolismus zvýšení snížení rozšíření zúžení útlum zvýšení konstrikce dilatace snížení zvýšení

Funkce ANS produkce moči svalstvo – močový měchýř zornice sekrece potu Sympatikus Parasympatikus produkce moči svalstvo – močový měchýř zornice sekrece potu sekrece slin topořivá tělesa ductus deferens děloha snížení zvýšení kontrakce sfinkterů relaxace sfinkterů relaxace m. detrusor kontrakce m. detrusor mydriáza mióza zvýšení snížení (hustá slina) zvýšení (řídká slina) vazokonstrikce vazodilatace = erekce kontrakce = ejakulace kontrakce

Struktura ANS Sympatikus Parasympatikus neuron vzdálenost ganglií od cílových tkání pregangliový mediátor pregangliové receptory postgangliový mediátor postgangliové receptory hrudní a bederní mícha jádra hlavových nervů sakrální mícha větší vzdálenost blíže k orgánům / ve stěně acetylcholin acetylcholin nikotinové nikotinové noradrenalin acetylcholin alfa + beta muskarinové !!! výjimka – potní žlázy, mm. erectores pili, cévy svalstva – sympatikus - acetylcholin postgangliový mediátor !!!

PARS SYMPATHICA (thorako-lumbální systém)

Větvení míšního nervu V ganglion trunci sympathici může mít pregangliový sympatický motoneuron 4 osudy: může se zde přepojit a postgangliový neuron jde dále ke svému cílovému orgánu může zde gangliem projít bez přepojení a pokračovat do některého vzestupného ganglia tr. sympaticus, kde se přepojí může zde gangliem projít bez přepojení a pokračovat do některého sestupného ganglia tr. sympaticus, kde se přepojí může zde gangliem projít bez přepojení a pokračovat jako n. splanchnicus a poté se přepojit v prevertebrálním gangliu

Pars cervicalis vznik splynutím původních 8 krčních ganglií krční ganglia: ggl. cervicale superius ggl. cervicale medium ggl. stellatum (cervicothoracicum)

ggl. cervicale superius ve výši C2 – C4 n. jugularis (do ggl. inferius n. XII a ggl superius n. X) n. caroticus internus -> plexus caroticus nn. caroticotympanici (do plexus tympanicus) n. petrosus profundus (dále skrz ggl. pterygopalatinum) n. opthalmicus – radix sympathica ggl ciliaris r. orbitalis nn. carotici externi (skrz ggl. submandibulare a oticum) rr. laryngopharyngei n. cardiacus cervicalis superior

ggl. cervicale medium ve výši C5 – C6 podílí se na plexus caroticus communis n. cardiacus cervicalis medius

ggl. stellatum ve výši C7, za začátkem a. vertebralis až zde přichází rr. communicantes albi pro vyšší dvě ganglia !! tvoří ansa subclavia plexus subclavius plexus vertebralis n. cardiacus cervicalis inferior

Hornerův syndrom (trias) poškození krčního sympatiku, ovlivňující sympatikus pro celou hlavu mióza (narušena funkce m. dilatator pupillae) ptóza (m. tarsalis) enopthalmus (m. orbitalis)

Pars thoracica 10 – 11 ganglií tvořící pravý a levý truncus sympathicus nn. cardiaci thoracici nn. splanchnici n. splanchnicus major (-> plexus coeliacus) n. splanchnicus minor (-> plexus coeliacus + plexus renalis) (n. splanchnicus imus -> plexus renalis) prochází mezi crus laterale a mediale bránice

Pars abdominalis ganglia lumbalia + sacralia (pokračování paravertebrálních ganglií) ganglia prevertebrální – plexus aorticus abdominalis -> smíšený (především tvořen nn. splanchnici, ale také n.X) ggl coeliacum ggl aorticorenale ggl mesentericum superius ggl mesentericum inferius

Pars pelvina plexus hypogastricus superior (již nemá PS vlákna z n. X) n. praesacralis n. hypogastricus dex + sin plexus hypogastricus inferior – již spolu s PS plexus rectales medii + inferiores plexus deferentialis plexus vesicales nn. cavernosi ansa sacralis - = spojení pravého a levého tr. sympaticus před Co I)

Nadledviny a sympatikus Do dřeně nadledvin jdou pregangliová sympatická vlákna, která se zde přepojují (vylučují acetylcholin) na modifikované postgangliové neurony, které po této stimulaci vylučují noradrenalin a adrenalin přímo do krve

(kranio-sakrální systém) PARS PARASYMPATHICA (kranio-sakrální systém)

Pars cranialis PS jádra: nc. Edinger-Westphal -> n. III (ggl. ciliare) nc. salivatorius superior -> n. VII (ggl. pterygopalatinum + ggl. submandibulare) nc. salivatorius inferior -> n. IX (ggl. oticum) nc. dorsalis n. vagi -> n. X

PS ganglia ggl ciliare ggl pterygopalatinum ggl submandibulare převádí PS vlákna do žláz prochází jimi S vlákna pro hladkou svalovinu prochází jimi sensitivní vlákna ggl pterygopalatinum ggl submandibulare ggl oticum

ggl. ciliare inervace hladkých svalů oka ncl. oculomotorius accessorius (= ncl. Edinger-Westphal) -> n. oculomotorius (n. III) -> ggl. ciliare

m. sphincter pupilae (PS) m. dilatator pupilae (S) m. ciliaris (PS)

ggl. pterygopalatinum inervace pro gl. lacrimalis, žlázky nosu, úst ncl salivatorius superior -> n. facialis (n.VII) -> n. petrosus major -> n. canalis pterygoidei -> ggl. pterygopalatinum

ggl. oticum inervace glanduly parotis, žlázky úst ncl. salivatorius inferior -> n. glossopharyngeus (n. IX) -> n. tympanicus -> plexus tympanicus -> n. petrosus minor -> ggl. oticum

ggl. submandibulare inervace glanduly submandibularis a sublingualis, žlázky úst ncl. salivatorius superior -> n. facialis (n. VII) -> chorda tympani -> n. lingualis (n. V) -> ggl. submandibulare

X – n. vagus PS z nc. dorsalis n. vagi rr. pharyngei n. laryngeus recurrens rr. tracheales rr. oesophagei

X – n. vagus rr. cardiaci rr. bronchiales rr. pulmonales n. vagus dex. dozadu, sin dopředu plexus oesophageus rr. gastrici rr. hepatici rr. renales rr. coeliaci Cannon – Boehmův bod (flexura coli sin)

Pars sacralis z ncl. intermediolateralis sakrální míchy S2 – S4 vysílá pregangliová vlákna – nn. splanchnici pelvici vstupují do plexus hypogastricus inferior plexus rectalis plexus prosticus plexus vesicalis, uterovaginalis větve pro colon descendens + sigmoideum v pleteních jsou drobná ganglia pelvina

Cannon – Boehmův bod Místo od kterého je tlusté střevo parasympaticky inervováno ze sakrálních parasympatických neuronů (a již ne z n. vagus)

Viscerální bolest

Nezapomenout! sympatikus jde podél cév sympatické pregangliová vlákna se přepojují v paravertebrálních nebo prevertebrálních gangliích sympatikus pro hlavu jde z hrudních míšních segmentů parasympatická ganglia jsou blíže svým cílovým orgánům než ganglia sympatická ( = postgangliové nervy jsou delší sympatické než sympatické) v parasympatických gangliích se přepojují pouze vlákna parasympatická, vlákna sympatiku zde prochází bez přepojení v hrudní a lumbální míše jsou jádra pouze sympatických pregangliových vláken (parasympatikus ne) v sakrální míše jsou jádra pouze parasympatických pregangliových vláken (sympatikus ne) parasympatikus pro celý trup jde buď pomocí n. vagus nebo ze sakrálního sympatiku