Umělý potrat

Potrat samovolný potrat (nastává spontánně v průběhu těhotenství) umělý potrat (interrupce) – nepřímý – přímý

Potrat samovolný potrat (nastává spontánně v průběhu těhotenství) umělý potrat (interrupce) – nepřímý – přímý → předmětem etického hodnocení

Je člověk osobou?

Definice osoby PROSÓPON (řec.) = „maska“ PERSONA (lat.) OSOBA = bytost, jíž náležejí práva a povinnosti (především právo na život)

Definice osoby Intenzionální pohled (co je to osoba) Extenzionální pohled (kdo všechno je osoba)

Definice osoby 2 základní pojetí: Každý člověk je osobou (inkluzivistické pojetí) Ne každý člověk je osobou (exkluzivistické pojetí)

Definice osoby – inkluzivistické pojetí Boethius: osoba = individuální substance rozumové přirozenosti (naturae rationalis individua substantia)

Definice osoby – inkluzivistické pojetí Boethius: osoba = individuální substance rozumové přirozenosti (naturae rationalis individua substantia) Zastánci této definice = odpůrci potratů.

Definice osoby – exkluzivistické pojetí John Locke - rozlišuje pojem „osoba“ a pojem „člověk“ - člověk = biologický organismus - osoba = myslící, inteligentní bytost nadaná rozumem, která může chápat sebe sama jokožto sebe sama, jako stejnou myslící věc v různých časech a na různých místech (J. Locke: Essay Concerning Human Understanding)

Definice osoby – exkluzivistické pojetí Joseph Fletcher Indicators of humanhood: Neocortical function Self - consciousness Relational ability Happiness

Definice osoby – exkluzivistické pojetí Peter Singer dílo Practical Ethics (1979) rozlišuje 3 kategorie bytostí: bytosti bez vědomí bystosti s vědomím a cítící osoby

Definice osoby – exkluzivistické pojetí bytosti bez vědomí – neživé věci, rostliny a zvířata bez CNS bystosti s vědomím a cítící – zvířata s CNS (nemají vědomí sama sebe) osoby – mají vědomí sebe jako zvláštních entit s minulostí a budoucností

Definice osoby – exkluzivistické pojetí bytosti bez vědomí – neživé věci, rostliny a zvířata bez CNS bystosti s vědomím a cítící – zvířata s CNS (nemají vědomí sama sebe) osoby – mají vědomí sebe jako zvláštních entit s minulostí a budoucností N.B. Tyto kategorie nejsou „druhové“ (substanční), ale aktualistické.

Definice osoby – exkluzivistické pojetí → lidská embrya, novorozenci, těžce postižení a lidé v komatu nejsou osoby → některá (dospělá a zdravá) zvířata osobami jsou (např. šimpanzi, gorily, velryby, delfíni)

bytosti s vědomím a cítící hodnota o sobě nahraditelné povinnosti bytosti bez vědomí nemají hodnotu o sobě žádné bytosti s vědomím a cítící hodnota o sobě nahraditelné ve smyslu klasického utilitarismu bytosti s vědomím sebe, s minulostí a budoucností (osoby) právo na život nenahraditelné ve smyslu preferenčního utilitarismu →

Vývoj člověka (prenatální období) Oplodnění - oplozené vajíčko (zygota) se začne postupně dělit 2, 4, 8, ... buněk. Od rozdělení na dvě buňky mluvíme o zárodku (embryu). Zárodek putuje vejcovodem a přibližně 5 dní po ovulaci se dostane až do dělohy. - Embryonální stádium se ještě dělí na dvě fáze: preembryonální (1. a 2. týden po oplození) se počítá od vzniku zygoty až po implantaci v děloze a embryonální, která trvá až do ukončení vývoje orgánů – potom již mluvíme o plodu.

Vývoj člověka (prenatální období) Splynutím genomu spermie a vajíčka vzniká genom zygoty. Z genetického hlediska je takto vzniklý genom naprosto jedinečný a neopakovatelný. Genetická informace zygoty vytváří biologickou individualitu člověka. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že již zygota se těší důstojnosti lidské bytost. S ohledem na důstojnost lidské bytosti je také třeba s embryi zacházet (experimentování, zmražení, usmrcení). Lidské embryo se nevyvíjí, aby se stalo člověkem, ale vyvíjí se od počátku jako člověk.

Interrupce – historický vývoj Řecko – římská kultura: potrat připouštěn Rané křesťanství: zákaz potratu (viz spis Didaché) Středověk: problém „oduševnění“ – kdy člověk získává duši? (T. Akvinský: muž 40 dní, žena 90 dní)

Interrupce – historický vývoj 14. století - dominikáni: ohrožuje-li plod život matky, je potrat možný 19. století – Pius IX.: potrat není možný za žádných okolností 20. století – Pius XI.: Casti connubii (1930)

Interrupce – historický vývoj Kongregace pro nauku víry: 1974 - Deklarace o umělém potratu Quaestio de abortu 1987- Instrukce Donum vitae 1995 – encyklika Evangelium vitae

Interrupce – historický vývoj Katoličtí moralisté: nepřímý potrat lze ospravedlnit aplikací dvojího účinku. Podmínky: Lékařský zásah se týká matky Záměrem matky i lékaře je záchrana dítěte Smrt dítěte není prostředkem záchrany matky, ale pouze důsledkem zákroku Existuje důvod pro záchranu matky (dítě tak i tak zemře)

Interrupce – legislativa v ČR Zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství (zrušeny interrupční komise, směrnice o předcházení nechtěnému těhotenství, výzva k odpovědnému rodičovství)

Počty interrupcí v ČR v letech 1993-2004

Počty interrupcí v roce 2001 podle krajů (celkem 32 528)

Počty interrupcí v roce 2001 podle krajů

Legislativní zákaz potratů? Nelegální potraty – zákaz interrupcí vede k jejich nelegálnímu provádění → ohrožení zdraví ženy Potratová turistika – ženy z Polska do ČR, z Irska do Velké Británie

Legislativní zákaz potratů? pro-life X pro-choice