Mgr. Michaela Psíková

Obsah NÁSTUP VÁCLAVA II. NA ČESKÝ TRŮN MEZINÁRODNÍ VZTAHY Vztah k Habsburkům Zisk Polska Zisk Uher HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY V ČECHÁCH

NÁSTUP VÁCLAVA II. NA ČESKÝ TRŮN Po smrti svého otce Přemysla Otakara II. byl Václav jako dítě vězněn Otou Braniborským. Čechy byly vydrancovány a Rudolf Habsburský usiloval o jejich připojení k rakouským zemím. Proti těmto aktivitám se ostře postavila česká šlechta v čele s JINDŘICHEM Z ROŽMBERKA. Byla značná snaha dosadit mladého Václava na český trůn. Roku 1283 se podařilo Branibory vytlačit z Čech a vykoupit Václava ze zajetí.

Na počátku své vlády byl Václav II. pod vlivem své matky KUNHUTY HALIČSKÉ a ZÁVIŠE Z FALKENŠTEJNA. Záviš byl velmi významnou osobností a Václavovým rádcem. Chtěl silnou šlechtu, ale vždy v čele s panovníkem. Zavedl zemský soud, kterému předsedal král. Proti Závišovi postupně rostla mezi šlechtici opozice, kterou podporoval i Rudolf Habsburský. Ten dosáhl toho, že se Václav II. oženil s Rudolfovou dcerou GUTOU a pod vlivem Habsburků sám začal Závišovi nedůvěřovat. Roku 1290 byl Záviš za vymyšlené úklady proti králi zajat a pod hradem Hluboká popraven.

MEZINÁRODNÍ VZTAHY Vztah s Habsburky: Rudolf se snažil svým potomkům zajistit nárok na římský trůn, ale náhle roku 1291 zemřel. Jeho syn ALBRECHT HABSBURSKÝ musel učinit značné ústupky a také musel o říšskou korunu bojovat. Václav II. v tomto soupeření svého švagra nejprve nepodpořil a prosadil na trůn ADOLFA NASAVSKÉHO. Pod vlivem dalších okolností však nakonec přestoupil na Albrechtovu stranu. Ten roku 1298 Adolfa porazil a stal se králem Svaté říše římské.

Zisk Polska: Václav svou pozornost obrátil na Polsko, protože bylo roztříštěno na jednotlivá vévodství v rukou Piastovců. Také uvnitř polského státu rostla snaha o znovu sjednocení hlavně ze strany duchovenstva. Byla zde rovněž obava ze stále rostoucího tlaku německých vévodů a rytířů. Václav II. tak nejprve získal vévodství krakovské a sandoměřské, později Velkopolsko a Pomořany. Po smrti Guty se oženil s Piastovnou Eliškou Rejčkou, dědičkou Velkopolska. Roku 1300 byl korunován polským králem.

Zisk Uher: Roku 1301 v Uhrách vymřeli Arpádovci. O královský trůn usilovali po přeslici Anjouovci, kteří měli i podporu papeže BONIFÁCE VIII. Papež dokonce prohlásil uherské království za apoštolské léno. Větší část uherské šlechty nabídla korunu Přemyslovcům. Václav II. Poslal do Uher svého syna Václava. Papež získal v tomto sporu na svou stranu císaře Albrechta Habsburského.

Společně na Václavovi požadovali, aby se vzdal polské a uherské koruny a zaplatil říšský regál z Kutné Hory. Václav nezískal dostatečnou podporu a povolal syna Václava z Uher roku 1304 do Čech. Na podzim roku 1304 Albrecht Habsburský vtrhl do Čech a obléhal Kutnou Horu. Byl však poražen. Roku 1305 náhle zemřel Václav II. a nastoupil Václav III. Ten musel čelit povstání LADISLAVA LOKÝTKA v Polsku a při tažení proti němu byl v Olomouci roku 1306 zavražděn. Přemyslovská dynastie v Čechách tak vymřela po meči.

HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY V ČECHÁCH Za vlády Václava II. došlo k novému rozkvětu českého království. Značnou zásluhu na tom mělo otevření stříbrných dolů v Kutné Hoře, ta se stala druhým významným městem království. Roku 1300 podle vzoru mincířů z Florencie nechal král razit tzv. pražský groš. Také Václav vydal horní zákon IUS REGALE MONTANORUM, který latinsky sepsal GOZZIO Z ORVIETA. Navázal na starší Jihlavské horní právo a stanovoval podrobně práva a povinnosti, kupní řád dolů a soudní řád horníků.

Seznam použitých zdrojů (generátor citací)