Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.4.2017

„Hájíme veřejný zájem“ LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 Volby do PS 2013 10.4.2017

Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat Zájem celé nebo podstatné části společnosti (veřejnosti), směřuje k všeobecnému blahu a dobru: veřejně prospěšné záležitosti- obecný zájem nad zájmem jedince 10.4.2017

Definice veřejného zájmu Obecný zájem společnosti - celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či skupiny (místní VZ x národní VZ). VZ chápeme jako to, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a objektivně. Bez nadhistorické platnosti x kulturní diference Suma individuálních zájmů (osobní zájem) Problém: individuální podtext, interpretace zájmů dílčích skupin - populismus (dálnice, průmyslové zóny, komerční a obchodní zóny, dostavba Temelína, vyvlastnění pozemků apod.) 10.4.2017

VEŘEJNÝ ZÁJEM JE : Druh orientace politiky (a také občanů, jsou-li dostatečně informováni), který podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. Veřejný zájem je v tomto smyslu v zájmu jednotlivců, kteří jsou členy veřejnosti. Může být za této situace také proti té části jednotlivců či skupin, která má zájmy protikladné. (pravicový extremismus, ochrana přírodního a kulturního dědictví, otevření pracovního trhu...) 10.4.2017

Konflikt veřejného zájmu Různé sociální skupiny – různé hodnotové orientace ŽP x ekonomika KD x ekonomika Zdraví obyvatel x ekonomický rozvoj Sociální spravedlnost x hospodářský růst Bezpečnost x ochrana soukromí Psi x děti (veřejný prostor) ---- Obsah pojmu VZ se v daném konkrétním prostoru a čase musí vždy znovu hledat v procesu komunikace všech, jichž se konkrétní řešený problém dotýká – teritoriálně diferencované! 10.4.2017

Konflikt v rámci sektoru šetrné energie x tvář krajiny 10.4.2017

Regionální VZ Doprava, dopravní obslužnost Sociální a zdravotní služby Vzdělávání (podpora učňovských a technických oborů) Podpora podnikání a řešení zaměstnanosti Koordinace územního plánování Brownfields Podpora marketingových aktivit kraje, spolupráce s případnými partnery, podpora MSP Podpora obcí a budování velké infrastruktury 10.4.2017

Místní veřejný zájem Architektura veřejného prostoru (park, hřiště, hospoda, urbanita obcí a měst...) Kriminalita Technická, dopravní a občanská infrastruktura VČ aktivity Demografický růst Finanční zdroje …

Domácí příprava Místní veřejný zájem ve vybrané obci – městě, městské části

Místní a nadčasová podmíněnost VZ Jaké jsou ekonomické zdroje, lidské zdroje, priority, postoje společnosti k řešení problému, právní status Jak se tento problém řeší v dlouhodobějším horizontu Např. ŽP – doprava (ČR x Švýcarsko) řešení nezaměstnanosti prostřednictvím dotované práce (ČR – Německo) zdravotnictví – prevence, očkování (ČR – Mali)

Veřejný zájem x veřejná politika Cíl VeP: identifikovat VZ, hodnotit VZ, stanovit priority - naplňovat VZ Veřejný x soukromý zájem Demokracie představuje pokus o přijetí osobní odpovědnosti za věci obecné Občan – prostřednictvím volebních hlasů + OS, zájmové skupiny, lobbing … VZ: sociální a politické vyjednávání, konflikt 10.4.2017

Znaky veřejného zájmu Vazba na zajišťování a distribuci veřejných statků Pojem veřejný zájem vyjadřuje: potřeby, jež se týkají větších společenských kategorií (skupin či celé společnosti), hodnoty, na jejichž uskutečnění společnost aspiruje (např. národní společenství, kulturní obec), - obranu před ohrožením těchto potřeb a hodnot. 10.4.2017

Znaky veřejného zájmu aspirace subjektů společnosti (jednotlivců, skupin, organizací, politických stran, hnutí, vlády, parlamentu aj.) na hodnoty a potřeby společnosti, které považují za prioritní, preferenční VZ je složen ze segmentů: ekonomického, politického, kulturního, civilizačního, ekologického, zdravotního, sociálního. Části sektorových politik: bezpečnostní, sociální, kulturní, ekologické, zdravotní aj. Transformace VZ do programů: privatizace ve zdravotnictví, ochrana veřejného zdraví, pojišťovny, koncepce rozvoje dopravy, koncepce rozvoje bydlení 10.4.2017

Znaky veřejného zájmu VZ je strukturovaný dle času, místa, objektu i zdroje vzniku krátkodobý (definovatelný a zjistitelný na podkladě sociálních problémů, napětí, společenských poruch či funkčních potřeb společnosti): řešení zdravotních rizik dlouhodobý (založen spíše na hodnotách, o něž společnost usiluje a případném ohrožení těchto hodnot), na první pohled se nejeví, potřeba hlubší analýzy- např. budování demokratického státu střednědobý - směs a prolínání obou 10.4.2017

Znaky veřejného zájmu Uznání VZ – integrace do VeP (výzkum mínění, iniciativy apod.) VZ není záležitostí pouze veřejných institucí, ale i jednotlivců (občan- objekt i subjekt VeP) obecná VeP určuje celkovou koncepci státu, vlády, parlamentu (řešení veřejných záležitostí, např. privatizace, zahraniční vztahy apod.) jednotlivé druhy veřejné politiky se zabývají veřejným zájmem např. ve: školství (školská politika), zdravotnictví (zdravotnická politika), sociální oblasti (sociální politika), obraně země (obranná politika), bezpečnosti občanů (bezpečnostní politika), hospodaření s veřejnými financemi (finanční politika), ekologii (ekologická politika), zemědělství (zemědělská politika). 10.4.2017

Proces uplatňování VZ IDENTIFIKACE zjištění základních rozvojových problémů společnosti monitorování a hodnocení sociálních problémů (jejich důsledků, příčin, podmínek, nositelů i poškozených aj.), Všichni aktéři VeP (politické strany, asociace, média, OBČAN!!!) informační dialog a participace občanů skryté problémy a předpověď budoucí deficity společnosti - neúměrné vyčerpání zdrojů, zdravotní sociální ohrožení, demografický vývoj, ekologické poruchy, bezpečnostní rizika 10.4.2017

Identifikace VZ Výzkumy, ankety, šetření – jaké skupiny se anket účastní ? Internetové diskuse Každodenní kontakt s občany, zástupci soukr. sektoru Pravidelná setkávání (sport, kultura, společenské události, panelové diskuse, kulaté stoly, slavnosti) Media Formální i neformální komunikace Analýzy nezávislých institucí 10.4.2017

Proces uplatňování VZ FORMULACE A PREZENTACE pojmenování + vystihnout základní hodnotu, jež má být naplněna zdůvodnění VZ: vývoj společnosti, podstatných sociálních skupin poukaz na zdroje a prostředky použitelné k realizaci veřejného zájmu jednotlivci i reprezentanti organizací, politických stran či státních institucí, pracovníci vědy a VŠ, skupiny občanů, významné osobnosti (politici, vědci, umělci apod.). – autorita, charisma zveřejnění v programech politických stran, programových prohlášeních vlád, v projevech, v tisku, v odborných publikacích, někdy i v uměleckém díle, v televizních pořadech a zejména v politickém dialogu 10.4.2017

Proces uplatňování VZ UZNÁNÍ VZ VZ---VeP --- nutnost být uznán jako společensky významný vyjednávání mezi partnery (ministry, senátory, poslanci, případně zájmovými organizacemi, lobby, dialog s občany) zhodnocení nezávislých analýz situace a jejich souvislostí, možností zdrojů a prostředků Program veřejné politiky (priorita, legislativa, program opozičních stran, minoritní hnutí…) 10.4.2017

Proces uplatňování VZ IMPLEMENTACE VZ politické rozhodnutí – legislativní opatření VS - organizační a administrativní role - informační zabezpečení a průběžné vyhodnocování plnění opatření, - zpětná komunikace - hodnocení informací, návrhy dalších opatření 10.4.2017

Proces uplatňování VZ Politické strany nejmocnější role ve formulaci a prosazování VZ volby --- rozhodující pozice Preference stran – preference veřejnosti · konzervativní strany protikladně jiná od levicových stran v pojetí soukromého vlastnictví a privatizace, ·  liberální strana bude mít s ní totožný vztah k soukromému vlastnictví a převážně i ke státu, avšak bude poněkud odlišně přistupovat ke vztahu občanů a institucí, · určité odstíny v koncepcích společnosti můžeme nalézt u stran křesťanských, což můžeme nyní sledovat ve stanoviscích k restituci církevního majetku u nás, ·  i mezi stranami se stejnou ideovou základnou spatřujeme diference, které nás mnohdy překvapují, mezi sociálně demokratickými, socialistickými a jinými levicovými stranami v západní Evropě a začíná být i v postkomunistických zemích. 10.4.2017