1 Česká debata o přínosech a nákladech eura z pohledu světové hospodářské krize Oldřich Dědek Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Studentské diskusní fórum Vysoká škola finanční a správní únor 2010

2 Bilancování 10 let eura  Rostoucí zájem o členství v eurozóně  Počet zakládajících zemí: 11  Počet dnešních členů: 16  Nejbližší výhled: Estonsko 2011 (!?)  Žádná země neopustila eurozónu  Žádná významná politická síla nemá návrat k národní měně ve svém programu  Prohlubující se politická integrace EU  Lisabonská smlouva  Nenaplněné predikce o rozvratném vlivu eura na integritu EU Martin Feldstain: EMU and International Conflict (1997) Milton Friedman: Mission Impossible (maximálně 5 let života eura)  Pouze důsledek pohodového uplynulého desetiletí ?

3 Nezviditelnitelné benefity  Neexistence kurzových spekulací mezi členy eurozóny z důvodu poruch globálních finančních trhů  Útěk ke kvalitě: nedůvěryhodný dolar ⇒ silná marka & slabý frank  Rozvratné dopady na vnitřní trh Společenství Banque de France zvyšuje úrokové sazby (obava z recese) BuBA intervenuje na pomoc franku (obava z inflace) Tlak na zavádění kapitálových restrikcí  Absence „kompetitivních devalvací“  Současná hospodářská krize představuje symetrický šok  Jednostranné využívání kurzu při symetrickém šoku je projevem národního egoismu (beggar-your-neighbour policy)  75 % ekonomiky EU již mimo rozvratný vliv potenciálního zneužívání kurzového nástroje (srovnej nekooperativní zavádění 100 % garance depozit)  Značné přínosy pro českou ekonomiku obchodně i kapitálově propojenou s vnitřním trhem EU

4 Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (1)  Hospodářský propad během recese (predikce pro r. 2009, Eurostat)  Země bez eura: ČR -4,8 %, Švédsko -4,6 %, Chorvatsko -5,8 %, Polsko +1,2 %, Maďarsko -6,5 %  Země s eurem: Finsko -6,9 %, Rakousko -3,7 %, Slovensko -5,8 %, Belgie -2,9 %, Portugalsko -2,9 % Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009 Průmyslová produkce Míra nezaměstnanosti Obchodní bilance

5 Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (2)  Výrazné kurzové fluktuace  Nadměrné posilování v 1. polovině roku 2008 (k hladině 22 CZK/EUR)  ztráty pro nezajištěné exportéry  Prudké oslabování v 2. polovině r (k hladině 30 CZK/EUR)  ztráty pro zajištěné exportéry  Podnikový sektor pro rychlé zavedení eura, česká koruna vnímána jako faktor oslabující konkurenceschopnost Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009

6 Je „kurzový egoismus“ pro ČR výhodný? (3)  Ztížená dostupnost úvěrů (credit crunch)  Měnové sazby ČNB výrazně ztrácejí v době krize svoji signalizační roli pro chování tržních sazeb  Rychlé snižování sazeb ČNB nezabránilo prudkému poklesu úvěrové dynamiky Pramen: M. Singer: Česká ekonomika a krize, ČNB, prosinec 2009 Repo a tržní sazby Meziroční růst úvěrů

7 Autonomie měnové politiky  Měnová politika je autonomní do té míry, do jaké se nastavení úrokových sazeb řídí pouze potřebami domácí ekonomiky  V prostředí volné mobility kapitálu měnová politika malé otevřené ekonomiky nemůže ignorovat vliv úrokového diferenciálu  Kladný diferenciál  posilování kurzu, vypůjčování v cizí měně  Záporný diferenciál  využívání měny ke spekulacím (carry trades)  ČR neměla velkou možnost testovat tyto limity autonomie, sazby ECB „skoro stejně tak dobré“ jako sazby ČNB Pramen: ČNB, ECB Srovnání měnově-politických sazeb ČNB a ECB (2007 až 2009)

8 Hříchy a ctnosti eura (1)  Maďarsko a Island  Cílování inflace a plovoucí kurzový režim (stejně jako v ČR)  Výrazně kladný úrokový diferenciál  Zadlužování podniků a domácností v zahraničních měnách  Rostoucí zranitelnost ekonomiky vůči oslabení národní měny  Nekorektní interpretace  Je výhodné ponechat si korunu, protože ČNB může držet nízko korunové sazby a tím odrazovat od vypůjčování v cizí měně  Korektní interpretace  Maďarsko = nadměrné rozpočtové deficity, Island = rizikový model expanze investičního bankovnictví  inflační tlaky a měnová restrikce  ČNB nemusela bránit cenovou stabilitu vysokými sazbami (výhoda relativně kooperativních hospodářských politik)  Autonomní měnová politika je v prostředí vysoké mobility kapitálu výhodná pouze tehdy, nemusí-li svoji autonomii v praxi prokazovat!

9 Hříchy a ctnosti eura (2)  Španělsko a Irsko  Členské země eurozóny pokryté jednotnou politikou ECB  Bubliny na trhu nemovitostí, které po splasknutí zavlekly své země do hluboké recese  Nekorektní interpretace  Klasický důsledek politiky jedné velikosti padnoucí všem (one- size-fits-all policy)  Vlastní na míru šitá měnová politika by mohla zamezit přehřívání a tím i vzniku nerovnovážných bublin  Korektní interpretace  Přehřívání a bubliny přítomné i v zemích s vlastní měnou (USA, Japonsko, Velká Británie, Nový Zéland, aj.)  Malá schopnost měnové politiky účinně bojovat s bublinami: centrálním bankám chybí mandát při nízké inflaci, nezbytná vysoce agresivní reakce měnové politiky  S jednotnou měnou splaskávání bublin nevytváří napětí na vnitřním trhu EU

10 Hříchy a ctnosti eura (3)  Estonsko, Lotyšsko a Litva  Nečlenové eurozóny s pevnou kurzovou kotvou na euro  Impresivní hospodářský růst doprovázený ale projevy rozsáhlých nerovnováh (deficity běžného účtu, výpůjčky v cizí měně, vysoká inflace)  Pobaltské republiky velmi těžce postižené hospodářskou krizí  Nekorektní interpretace  Potíže pobaltských republik s jejich pevnou vazbou na euro jsou předobrazem potíží po zavedení eura (důsledek ztráty vlastní měnové politiky)  Korektní interpretace  Směšování strategie směřování do eurozóny s členstvím v eurozóně (kritika EU za politiky nekonzistentní s členstvím v ERM II)  Zatímco pevný kurz je náchylný ke krizi platební bilance, členství v měnové unii riziko těchto krizí zcela eliminuje (nechrání však před jinými důsledky chybných hospodářských politik)

11 Maastrichtská kritéria  Zastaralost kritérií a nevýhodnost pro dohánějící ekonomiky?  Slovensko = přijato v období vysokého hospodářského růstu (popření nekonzistence kritérií)  Estonsko = přijato (možná!) bezprostředně po období hluboké hospodářské recese  Kde je zaručeno, že revize kritérií neztíží podmínky vstupu do eurozóny (větší důraz na aspekt udržitelného plnění)  Nepraktické přístupy teorie optimální měnové oblasti?  Problematické stanovení referenčních hodnot  Problematické váhy dílčích indikátorů  Problematická věrohodnost dat a aplikovaných modelů  Neférový přístup starých členských zemí?  Sankce za neplnění konvergenčních kritérií versus sankce za nedodržování pravidel Paktu stability a růstu

12 Střípky z komunikační kampaně k euru  Vnímaná inflace  Spotřebitelé subjektivně vnímají více cenový růst než cenový pokles  Výrazný cenový růst soustředěn do položek s malou vahou oficiálního statistického koše  Srovnávání současných cen v eurech (vliv inflace) s posledními cenami v národní měně (zapomínání na inflaci)  Zájem médii o negativní zprávy (zdražování)  Veškerý nárůst inflace v období zavádění eura připisován přechodu na euro  Zavedení eura jako měnová reforma (nízké nominální důchody)  „Drahota na Slovensku“ po zavedení eura  Místo peněženek budeme nosit měšce