Česká ekonomika v červnu 2009 Vladimír Dlouhý konference Česká energetika na rozcestí zámek Mělník, 23.6.2009.

Prezentace na téma: "Česká ekonomika v červnu 2009 Vladimír Dlouhý konference Česká energetika na rozcestí zámek Mělník, 23.6.2009."— Transkript prezentace:

1 Česká ekonomika v červnu 2009 Vladimír Dlouhý konference Česká energetika na rozcestí zámek Mělník, 23.6.2009

2 Před krizí (1) Solidní ekonomický růst, reálná konvergence, klesající nezaměstnanost –přes sílící domácí poptávku růst tažen především exportem Inflační cílování ČNB  nominální konvergence pod kontrolou Deficity veřejných financí a běžného účtu a zahraniční dluh  Maastrichtská kriteria Financování deficitů i splátek dluhu  vládní obligace, ale hlavně zahraniční investice, ať přímé či finanční

3 Před krizí (2) Růst domácí produktivity rychlejší než v zemích hlavních obchodních partnerů  trendové posilování reálného směnného kurzu –Při podobných inflačních mírách i dlouhodobé posilování nominálního kurzu –Krátkodobé spekulační výkyvy, především 1.pol. 2008 Bankovní sektor stabilní, kontrolován zahraničními bankami –Velmi malý podíl půjček (domácností i firem) v zahraniční měně –Konzervativní politika, minimální investice do securitizovaných instrumentů

4 Před krizí (3) Vychýlená struktura průmyslu –Důsledek investičních pobídek? Zaostávající investice do dlouhodobých faktorů růstu (vzdělání, R&D) Pomalé (resp. žádné) řešení problémů sociálního pojištění a zdravotnictví  Celkově: stabilní nová členská země EU se standardními “problémy” růstu Stávající krize byla externím šokem, který byl (v českém případě) jen z malé části umocněn domácími - skrytými i otevřenými - problémy

5 Vnější okolí (region střední a východní Evropy) Všechny země regionu: podobné rysy ekonomického vývoje - zhruba 5 let rychlého růstu –taženého vnější poptávkou –s deficity a často i dluhem, (domácností, korporací i států) financovaným z externích zdrojů v řadě zemí problémy mnohem hlubší než v ČR: deficity, zadluženost, závislost na externím financování, půjčky v zahraniční měně, zranitelnost bankovního sektoru, distorze průmyslové struktury, předurčené rozpočtové výdaje a další Globální trhy  donedávna jednotný pohled na region –nerozlišují příliš mezi jednotlivými zeměmi –obecný pohled určen podle zemí s nejhlubšími problémy (nebezpečí “nákazy”)

6 Krize - dvě základní skutečnosti (1) 1. Vnější šok  zpomalení ekonomického růstu Pokles zahraniční poptávky po vývozu Nižší zisky, nižší mzdy  pokles spotřeby Obecné důsledky globální finanční krize –nejistota  pokles investiční aktivity (včetně silného poklesu FDI) –pokles cen aktiv –problémy bankovního sektoru, “téměř” credit crunch –nezaměstnanost, sociální důsledky, atd.

7 Krize - dvě základní skutečnosti (2) 2. Makroekonomická destabilizace Ztráta důvěry, nebezpečí “náhlé zástavy” externího financování  problém udržitelnosti (i krátkodobého) dluhu Podíl špatných úvěrů v domácích bankách prudce vzrostl (není to případ ČR)  dopad na velké zahraniční (EU) banky Prudký pokles přílivu kapitálu obecně V některých zemích současně odliv

8 Krátkodobé důsledky Říjen 2008 - březen 2009: spekulace o destabilizaci některých ekonomik + zbytečná mediální hysterie s nešťastnými důsledky –Pokles všech volně plovoucích měn regionu –Mimořádně tvrdé přizpůsobení reálného sektoru ekonomik s peggovanou měnou (kromě SK, SLO - Euro) –Kolaps některých krátkodobých státních emisí, nárůst spreadů –To vše při velmi nízké inflaci Pomalý přenos depreciace do cen + pokles cen surovin

9 Komplikace pro hospodářskou politiku Protichůdné požadavky na hospodářskou politiku Obecné dopady krize: –uvolnění peněžní politiky (i netradičními cestami) Centrální banky regionu mohly zpočátku snižovat úrokové míry bez ohledu na depreciaci měn (naopak, podpora exportu) –tlak na fiskální politiku (vyšší sociální výdaje - automatické stabilizátory, volání po fiskální stimulaci) –obecně prostor pro anti-cyklickou politiku Krátkodobá destabilizace: –Velmi omezený prostor pro nárůst deficitu veřejných výdajů, ale - minimálně v uplynulých týdnech - i pro rychlejší uvolnění peněžní politiky

10 Vybraná data (a co ukazují) Základní makroekonomické parametry v regionu - s významnými výjimkami - lepší než v EU Region není konzistentní skupinou zemí Různé země - různá míra makroekonomické zranitelnosti Skupina zemí Eurozóny (IRL a tzv.”jižní křídlo”) - mimořádné zhoršení parametrů –Rizika pokryta celou Eurozónou

11 Základní predikce, 2009

12 Reálný HDP, roční růst v % predice 2009

13 Deficit veřejných financí % HDP, predikce 2009

14 Státní dluh, % HDP predikce 2009

15 Deficit běžného účtu, % GDP predikce 2009

16 V čem a proč je ČR zranitelná? U některých zemí regionu (Pobaltí, H, ale nejistota i kolem RO a BG) převládá nedůvěra trhů –Krátkodobá udržitelnost dluhu důležitější základní makroekonomické parametry Nálada na trzích je podmíněna i stavem ekonomik zemí mimo náš region (Ukrajina, Turecko) V posledních týdnech - stabilizace –Riziko však stále existuje –Nejistota kolem velkých bank v regionu (Erste, KBC, Unicredit, Raiffeisen, …) Srovnání se zeměmi JV Asie před krizí 1997-98

17 Úvěrová restrikce Nízké základní úrokové míry centrálních bank se nepřenášejí do úvěrových nákladů Naopak –Úvěry silně procyklické, jejich objem stále klesá, dno v nedohlednu Omezení nabídky nebo nedostatečná poptávka? –Omezení nabídky! –Důvody: prudký nárůst špatných úvěrů a (v celém regionu) pokles externího financování České banky mají v regionu nejlepší pozici, ale úvěrová restrikce se nadále nevyhne ani nám

18 Česká ekonomika 2009 (1) Pravděpodobně nejstabilnější ekonomika v regionu –Udržitelný a financovatelný dluh, solidní pozice domácích bank Strukturálně zranitelný průmysl –Nízká exportní poptávka po celý rok 2009 (co bude, až se vyčerpá šrotovné?) Obtížně přístupné a relativně drahé úvěry –Bez ohledu na historicky nízké sazby ČNB Pokles HDP kolem 3%, nízká inflace, nezaměstnanost přes 8% –Významné regionální a strukturální rozdíly CZK ve velmi krátkém horizontu stabilní, v dalších měsících může být pod tlakem, dojde-li k destabilizaci některých zemí regionu

19 Česká ekonomika 2009 (2) Bude přizpůsobení na trhu aktiv –Ještě jeden pokles akciových trhů? –Nucené či spekulativní prodeje Příklady začínáme vidět Během 2009 (a patrně též v roce 2010) deficity veřejných financí a běžného účtu se vzdálí od Maastrichtských kriterií –Stále však lepší než mnoho zemí Eurozóny –Je to vlastně problém? –Kdy Euro?

20 Hospodářská politika (1) Systémové řešení dnešní krize leží mimo ČR! –Jsme malá otevřená ekonomika a dokud se nerozběhne ekonomika EU, bude pokulhávat i růst v ČR Rozhodující role - ČNB –Peněžní politika –Regulace a dohled Fiskální politika - mezi dvěma vlivy –Tlak na výdaje - stimulační, sociální, atd., porušení Maastrichtských kriterií není krátkodobě žádná tragedie –Nebezpečí “regionální” nákazy - požadavek na udržení makroekonomické stability

21 Hospodářská politika (2) Krátkodobá reakce: –Zpolitizování problému velkým nebezpečím –Stimulace poptávkové strany ekonomiky Bude efektivní? (a “šrotovné” není měřítkem) –Jen opravdu tam, kde o efektivnosti nejsou pochybnosti –Infrastrukturní projekty - ano, ale problém časového zpoždění Zakládá nebezpečí do budoucna –Opatření na nabídkové straně Ano, ale i zde problém časového zpoždění Využít vhodné příležitosti k reformám –Problém politické vůle –Sociální politika - cíleně na postižené skupiny a regiony

22 Hospodářská politika (3) V mezinárodní kontextu: –Nepodlehnout protekcionismu, ani obchodnímu, ani finančnímu –Rozhodující budou opatření zemí EU v bankovním sektoru, s dopadem na úvěrovou politiku bank na území ČR –Hledání cesty k posílení stability regionu –Aktivnější diskuse o Euru, jak v regionu, tak směrem k EU a ECB Maastrichtská kriteria - pro jiné země a jinou dobu

23 Politický kontext Dnešní krize není krizí kapitalismu, ale krizí mocensko- politického postavení Euro-atlantického seskupení v dnešním světě Posílení skupiny rozvíjejících se zemí (EM) –Čína, Rusko, … Postavení USA sice otřeseno, ale stále jde o velmoc Nejvíce může ztratit Evropa –Roztříštěná, nejednotná a hlavně neuznávaná Nová výzva: –Na jedné straně: schválit Lisabonskou smlouvu –Na druhé straně: bojovat s takovým konceptem evropské integrace, který není schopen zajistit hospodářskou i politickou konkurenceschopnost v 21. století

24 Děkuji za pozornost