Geologický vývoj Karpat Karpaty Geologický vývoj Karpat

Karpaty jsou rozsáhlým horským pásmem Evropského kontinentu, které zasahuje na území sedmi zemí: České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Maďarska a Rakouska. Původ jména Karpaty údajně pochází ze slova "karp", což má znamenat kámen či skálu. Celková rozloha tohoto pohoří činí necelých 210 tisíc čtverečních kilometrů, což je více než rozloha Alp!

Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových.

Vývoj Karpatské soustavy byl až do karbonu podobný vývoji Českého masívu. Tyto procesy byly doprovázeny magmatickou činností. Vznikla magmatická tělesa žulových hornin. Žulové magma pronikalo do okolních hornin a vznikly horniny smíšené. Koncem prvohor došlo k rozsáhlému poklesu Vnitřních Karpat.

Vznik Západních Karpat Začátkem druhohor sem začalo od jihu pronikat moře, na jehož dně se usazovaly vrstvy vápenců, dolomitů. Později moře ustoupilo. Sedimentární vrstvy byly vyvrásněny alpinským horotvorným procesem. Silným stlačením od jihu na sever byly výplně pánví zvrásněny do složitých příkrovů, které se přesouvaly od jihu na sever na vzdálenost 50-100 km. Vznikla nejstarší stavba Západních Karpat

Flyšové pásmo Flyšové pásmo tvoří rozsáhlý oblouk pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Vzniklo ze střídajících se vrstev slepenců, pískovců a břidlic - flyš. Tyto sedimenty byly zvrásněny dalšími fázemi alpinského vrásnění.

Bradlové pásmo Představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních Karpat. Vzniklo tak, že při zvrásnění flyše byly znovu zvrásněné i starší usazeniny na severním okraji Centrálních Karpat. Vzniklo tak územi s velice složitou stavbou – bradlové pásmo.

Vznik říční sítě Ve čtvrtohorách se vytvořila současná říční síť. Řeky erodovaly vzniklý povrch a v dolinách a kotlinách se ukládaly nánosy štěrků, písků a hlín. V Tatrách a Malé Fatře se vytvořily horské ledovce. Vznikaly skalní štíty, ledovcem modelovaná údolí.