Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)

Teorie RBC Předpoklady: dokonale pružné mzdy a ceny, neustále vyčištěné trhy. Zaměřuje se však na nabídkovou stranu ekonomiky. Nepotřebuje „mylné informace o cenách.“ Fluktuaci produkce nelze interpretovat jako odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu (keynesiánci, Friedman, Lucas), nýbrž jako změnu samotného Y*. Odlišování Y a Y* pak nemá smysl.

Reálný cyklus, změna Y* Teorie reálného cyklu obecně říká, že kolísání produkce ovlivňují tzv. reálné šoky, tj. posuny produkční funkce, vyvolané např-: - technologickými šoky, a to v širokém pojetí, včetně např. klimatických změn, - dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., - fiskální politika (vládní poptávka). Tyto reálné šoky mění přímo hodnotu Y*.

Reálný cyklus, AS a AD Teorie reálných cyklů zdůrazňuje, že AS se posouvá v důsledku technických a technologických změn, tj. inovací. Tyto změny obvykle vedou k vyšší produktivitě práce, větší produkci a větším výdělkům. Tj. expanse. Dané změny vedou k investičnímu optimismu. Ne všechny investice (inovace) se ale ukáží jako produktivní – po některých výsledcích inovací není poptávka, jedná se o chybné investice. Chybné investice vedou k omezování produkce, tj. k recesi. Příklad: technologická (internetová) bublina na sklonku 20. a počátku 21. století.

Důsledky teorie RBC Monetární a reálné šoky vedou jen k růstu cenové hladiny – reálně se nic nezměnilo (produkce je stále stejná). Šok, který posouvá křivku AD, tak má za následek jen posun Y. Teorie reálných cyklů tedy říká, že monetární šoky nefungují – pokud se opakují, lidé jim porozumí a pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Stejně tak nefungují fiskální šoky: i zde platí, že pokud se opakují, lidé pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Fiskální a monetární politika je tedy dle teorie reálného cyklu neúčinná.

Reálný cyklus, mezičasová substituce práce V důsledku inovace roste produktivita práce a roste tedy i reálná mzda. V takovém případě mohou lidé být ochotni více pracovat, tj. substituovat volný čas prací. Pokud však reálné mzdy dlouhodobě neklesnou, bude vzrůstat užitek z volného času (zároveň bude klesat užitek z vyššího výdělku – dané vztahy plynou ze zákona klesajícího užitku) a lidé svou nabídku práce omezí. Krátkodobě tedy křivka nabídky práce více reaguje na změnu reálné mzdy, křivka je elastičtější. Dlouhodobá křivka nabídky práce je méně elastická (lidé na změnu reálné mzdy tolik nereagují). Je to způsobeno i tím, že růst mzdy w je dříve nebo později doprovázen růstem cenové hladiny, takže se reálná mzda tolik nezvyšuje.

Mezičasová substituce práce Reálný šok (např. inovace) vede k posunu křivky poptávky z polohy DL0 do polohy DL1. To vede k růstu mzdy. Krátkodobě jsou lidé ochotni výrazně více pracovat, krátkodobá křivka nabídky práce SL(SR) je elastická, je tedy zaměstnáno L1 osob za mzdu w1. V delším období však začne být cennější volný čas, lidé nabídku práce omezují, dlouhodobá křivka nabídky práce SL(LR) je méně elastická. Je zaměstnáno L2 osob a to za vyšší mzdu w2 – lidé jsou ochotni pracovat jen při vyšší mzdě: jen tato mzda je přiměje neužívat si volný čas a jen tato (nominální) mzda reaguje na růst cenové hladiny, ke kterému též časem dochází.

Reálná AS a reálná AD Reálná agregátní poptávka (ADR) a reálná agregátní nabídka (ASR) jsou funkcí reálné úrokové sazby (r): ADR je klesající: pokles r vede k růstu investičních a spotřebních výdajů, ASR je rostoucí: růst r vede k růstu nabídky práce: stimulující vliv vyšších výnosů z uspořené mzdy – tu část mzdy, kterou lidé uspoří mohou uložit za vyšší r.