Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Model IS-LM Význam modelu:
Advertisements

Měnová politika 11.
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
7 Nezaměstnanost.
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ
Model IS-LM.
Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky
Rovnováha ekonomiky a Model AS-AD
Model AS-AD.
8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Hospodářské cykly.
Agregátní poptávka Mgr. Hana Grzegorzová.
Agregátní poptávka a nabídka
Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků.
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. DOCHÁZÍ-LI VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ K POKLESU CENOVÉ HLADINY, JDE O DEFLACI. DEFLACE JE VZÁCNÝM JEVEM. ČASTĚJŠÍ.
Fiskální a monetární politika
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Teorie hospodářského růstu
Inflace.
Trh práce.
Ekonomická rovnováha.
Cvičení 5 – Hospodářský cyklus, ekonomický růst
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
Seminář 4. Trh a tržní mechanismus
Agregátní nabídka a model AD-AS
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Hospodářské cykly. Historie  Charakteristiky cyklu Potenciální produkt  Fluktuace domácího produktu kolem potenciálního produktu  Problematika měření.
Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Elasticity poptávky a nabídky
Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Dynamizace modelu AS a AD
Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Hospodářský cyklus a ekonomický růst
Krátkodobé kolísání ekonomiky
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Předmětem přednášky jsou…
Poptávka a poptávané množství
Základy ekonomie Seminář 10..
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Makroekonomická rovnováha
Model AS-AD.
TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Kolektiv žáků 4.I. Nabídka Nabídka je ekonomický pojem vyjadřující objem výstupu výroby, které chce vyrábějící subjekt na trhu.
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_100 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Trh práce.
AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y).
2. Ekonomický růst a hospodářské cykly
AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y) AS znázorňuje velikost produkce (Y), které jsou firmy ochotny nabízet při různých úrovních inflace (π).
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
8 EKONOMICKÝ RŮST, VÝKYVY VÝKONU EKONOMIKY. Základy ekonomie 2 Produkce a růst Životní úroveň závisí na schopnosti země produkovat statky a služby Z hlediska.
Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Ekonomie 2 bakaláři; B_EK_2 Deváté cvičení Makroekonomická rovnováha
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)
Teorie hospodářského cyklu
Koncepční přístupy k hospodářské politice
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Základy Ekonomie pro adiktology část 10 Prof. Martin Dlouhý
Transkript prezentace:

Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)

Teorie RBC Předpoklady: dokonale pružné mzdy a ceny, neustále vyčištěné trhy. Zaměřuje se však na nabídkovou stranu ekonomiky. Nepotřebuje „mylné informace o cenách.“ Fluktuaci produkce nelze interpretovat jako odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu (keynesiánci, Friedman, Lucas), nýbrž jako změnu samotného Y*. Odlišování Y a Y* pak nemá smysl.

Reálný cyklus, změna Y* Teorie reálného cyklu obecně říká, že kolísání produkce ovlivňují tzv. reálné šoky, tj. posuny produkční funkce, vyvolané např-: - technologickými šoky, a to v širokém pojetí, včetně např. klimatických změn, - dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., - fiskální politika (vládní poptávka). Tyto reálné šoky mění přímo hodnotu Y*.

Reálný cyklus, AS a AD Teorie reálných cyklů zdůrazňuje, že AS se posouvá v důsledku technických a technologických změn, tj. inovací. Tyto změny obvykle vedou k vyšší produktivitě práce, větší produkci a větším výdělkům. Tj. expanse. Dané změny vedou k investičnímu optimismu. Ne všechny investice (inovace) se ale ukáží jako produktivní – po některých výsledcích inovací není poptávka, jedná se o chybné investice. Chybné investice vedou k omezování produkce, tj. k recesi. Příklad: technologická (internetová) bublina na sklonku 20. a počátku 21. století.

Důsledky teorie RBC Monetární a reálné šoky vedou jen k růstu cenové hladiny – reálně se nic nezměnilo (produkce je stále stejná). Šok, který posouvá křivku AD, tak má za následek jen posun Y. Teorie reálných cyklů tedy říká, že monetární šoky nefungují – pokud se opakují, lidé jim porozumí a pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Stejně tak nefungují fiskální šoky: i zde platí, že pokud se opakují, lidé pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. Fiskální a monetární politika je tedy dle teorie reálného cyklu neúčinná.

Reálný cyklus, mezičasová substituce práce V důsledku inovace roste produktivita práce a roste tedy i reálná mzda. V takovém případě mohou lidé být ochotni více pracovat, tj. substituovat volný čas prací. Pokud však reálné mzdy dlouhodobě neklesnou, bude vzrůstat užitek z volného času (zároveň bude klesat užitek z vyššího výdělku – dané vztahy plynou ze zákona klesajícího užitku) a lidé svou nabídku práce omezí. Krátkodobě tedy křivka nabídky práce více reaguje na změnu reálné mzdy, křivka je elastičtější. Dlouhodobá křivka nabídky práce je méně elastická (lidé na změnu reálné mzdy tolik nereagují). Je to způsobeno i tím, že růst mzdy w je dříve nebo později doprovázen růstem cenové hladiny, takže se reálná mzda tolik nezvyšuje.

Mezičasová substituce práce Reálný šok (např. inovace) vede k posunu křivky poptávky z polohy DL0 do polohy DL1. To vede k růstu mzdy. Krátkodobě jsou lidé ochotni výrazně více pracovat, krátkodobá křivka nabídky práce SL(SR) je elastická, je tedy zaměstnáno L1 osob za mzdu w1. V delším období však začne být cennější volný čas, lidé nabídku práce omezují, dlouhodobá křivka nabídky práce SL(LR) je méně elastická. Je zaměstnáno L2 osob a to za vyšší mzdu w2 – lidé jsou ochotni pracovat jen při vyšší mzdě: jen tato mzda je přiměje neužívat si volný čas a jen tato (nominální) mzda reaguje na růst cenové hladiny, ke kterému též časem dochází.

Reálná AS a reálná AD Reálná agregátní poptávka (ADR) a reálná agregátní nabídka (ASR) jsou funkcí reálné úrokové sazby (r): ADR je klesající: pokles r vede k růstu investičních a spotřebních výdajů, ASR je rostoucí: růst r vede k růstu nabídky práce: stimulující vliv vyšších výnosů z uspořené mzdy – tu část mzdy, kterou lidé uspoří mohou uložit za vyšší r.