registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809. 4. srpna 2013 VY_32_INOVACE_100312_Zasobovani_DUM Zásobování Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

Zásobování zásobováním nazýváme činnosti, kterými podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou činnost cílem zásobování je zajistit materiál v potřebném množství, druzích a kvalitě, za výhodné ceny a ve stanovené době ve většině podniků není možné zajistit plynulý průběh hlavní činnosti dodávkami materiálu od dodavatelů přímo do výroby součástí zásobovací činnosti je proto také skladování materiálu

Zásobovací činnost Do zásobovací činnosti patří: zjišťování potřeby materiálu (plánování materiálových zásob) volba dodavatele jednání s dodavateli uzavírání kupních smluv zajišťování dodávek příjem materiálu na sklad kontrola materiálu skladování materiálu výdej materiálu ze skladu do spotřeby

Skladování představuje činnosti, při nichž se hmotné statky soustřeďují na určitém místě ve stanoveném množství a připravují se pro další činnosti materiálové zásoby skladuje podnik v nákupních skladech ve výrobních podnicích se obvykle zřizují mezisklady pro skladování nedokončené výroby a polotovarů během výrobního procesu (např. části nábytku ) hotové výrobky se skladují v odbytových skladech

Druhy skladů Existují různé druhy skladů. Podle toho, jak jsou sklady umístěny, rozlišujeme: jeden centralizovaný sklad více decentralizovaných skladů Skladem může být: ohrazený prostor (sklady otevřené) přístřešek (sklady polokryté ) budova či hala (sklady kryté)

Druhy skladů Podnik může využívat vlastní sklady, někdy je ale výhodnější si sklad pouze pronajmout. Výhody vlastního skladu sklad postavíme tak, aby vyhovoval našim požadavkům zásoby máme pod přímou kontrolou vyplatí se tehdy, pokud bude vysoce vytížen Nevýhody vlastního skladu drahá výstavba musíme zabezpečovat provoz skladu se všemi náklady

Logistika vědní obor, který se zabývá fyzickými toky zboží od dodavatele k odběrateli (doprava, přejímka, uskladnění) a informačními toky v písemné podobě (dodací list, faktura, příjemka, skladní karta, výdejka atd.) materiál přichází do podniku zpravidla od dodavatele provádí se tzv. odběr (převzetí a běžná kontrola neporušenosti obalů), potom následuje přejímka materiálu (důkladná kontrola) a materiál se ukládá do skladu podle potřeby výroby se pak materiál vydává do spotřeby tento pohyb materiálu se nazývá fyzický tok materiálu a je doprovázen pohybem informací

Logistika přejímka materiálu zahrnuje kontrolu převzatého materiálu z hlediska množství (kvantitativní přejímka) a kontrolu z hlediska jakosti (kvalitativní přejímka) při převzetí materiálu na sklad vystavuje skladník, který materiál přebírá, příjemku (doklad o převzetí materiálu na sklad) materiál je evidován na skladní kartě výdej materiálu se uskutečňuje na základě požadavku dílny a vystavuje se výdejka zásobovací činnost zajišťuje v podniku obvykle zásobovací útvar

Zásoby materiálu Do materiálových zásob zahrnujeme: Základní materiál surovina, která se stává podstatou výrobku Pomocný materiál podílí se na výrobě nepřímo dodává výrobku určité vlastnosti, vzhled (např. barvivo) Součástky a polotovary používají se k zajištění chodu zařízení při opravách nebo se montují do výrobků podnikem vyráběných

Zásoby materiálu Obaly slouží k balení výrobků nebo zboží na cestě ke spotřebiteli některé se vracejí zpět do podniku, proto se nazývají oběhové obaly (např. sudy, bedny, palety) Drobné předměty předměty, které se postupně opotřebovávají nesplňují podmínky pro zařazení do dlouhodobého majetku (např. nástroje, přístroje, nábytek) Paliva Pohonné hmoty Kancelářské potřeby Čistící prostředky

Zásoby Kromě materiálových zásob může mít podnik také zásoby: nedokončené výroby (rozpracované výrobky, které nejsou zatím prodejné) polotovarů (rozpracované výrobky, které jsou však dokončené po určitý stupeň a dají se prodat) hotových výrobků zboží (předměty, které se v hotové podobě nakupují a beze změny prodávají jinému spotřebiteli) zvířat

Výběr dodavatele nejčastějším způsobem, jak podnik získává materiál, je nákup od dodavatele důležité je vybrat si vhodného dodavatele u dodavatelů hodnotíme zejména tyto aspekty: kvalita materiálu cena spolehlivost velikost dodávky vzdálenost dobrá pověst předchozí zkušenosti

Optimální velikost zásob podnik by měl udržovat zásoby na optimální výši, zásoby by tedy neměly být ani příliš nízké, ani příliš vysoké příliš velké zásoby vážou finanční prostředky, které tak podnik nemůže použít na jiné účely a vyvolávají zvýšené náklady (na provoz skladů apod.) příliš nízká zásoba zase znamená riziko zastavení výroby optimální zásoba je tedy takové množství zásob, které váže přijatelné množství finančních prostředků, vyvolává co nejmenší náklady a zároveň zajistí plynulý chod výroby

Dodávkový cyklus Běžná zásoba má pokrýt předpokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami její výše kolísá od maximálního stavu v den dodávky k minimálnímu stavu těsně před dodávkou   Dodávkový cyklus je doba mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami, jeho délka závisí na druhu materiálu, vzdálenosti dodavatele a způsobu dopravy čím delší je dodávkový cyklus, tím je potřeba tvořit větší zásobu

Plánování zásob Pojistná zásoba vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě Technická zásoba vytváří se tam, kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby ještě nějak upravit (např. třídit, řezat, sušit) Celková zásoba je tvořena součtem běžné, pojistné a technické zásoby

Minimální a maximální zásoba  Minimální zásoba udává při jakém množství je potřeba objednat další dodávku, aby nebyla ohrožena plynulost výroby zásoby by nikdy neměly klesnout pod tuto minimální hranici důležitou roli hraje také dodací lhůta, neboli doba od okamžiku objednávky po skutečné dodání Maximální zásoby udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout, aby nebylo v zásobách vázáno zbytečně mnoho prostředků a aby dostačovala kapacita skladů

Velikost nákupu nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba nákup - objem nákupu během plánovaného období spotřeba – spotřeba materiálu během plánovaného období konečná zásoba - zásoba na konci plánovaného období počáteční zásoba - zásoba na začátku plánovaného období

Objednávka materiálu Objednávání materiálu probíhá: v pravidelném cyklu (především u nejčastěji nakupovaných druhů se objednává např. týdně nebo měsíčně) v proměnlivých termínech (objednávka se vystavuje tehdy, kdy materiál potřebujeme, nebo když stav zásob na skladě klesne pod minimální zásobu)

Metoda „just in time“ jedná se o metodu „právě včas“ byla vyvinuta v Japonsku vychází z toho, že ideální zásoby jsou žádné zásoby dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný ve výrobě podnik tak ušetří znančé náklady na skladování důležitá je naprostá spolehlivost dodavatele tato metoda je velice náročná a není možné ji používat všude zatím není hromadně rozšířena je založena na perfektní organizaci práce a na přesných dohodách mezi dodavateli a odběrateli opožděním dodávky dochází k zastavení výroby a tím finančním ztrátám

Normy spotřeby materiálu Normy spotřeby materiálu určují optimální množství materiálu potřebného ke zhotovení výrobku nebo k vykonání služby. Jde o maximální množství materiálu, které se může spotřebovat na jednotku výkonu, tedy na jeden výrobek nebo službu. Tyto normy jsou zaznamenány v technické dokumentaci k výrobku.

Evidence zásob Evidence materiálu se vede na prvotních dokladech: příjemka skladní karta výdejka Doklady, které vystavuje dodavatel: Faktura vyjadřuje splnění dodávek a je podkladem pro zaplacení je obvykle zasílána poštou placení probíhá zpravidla úhradou z účtu na účet Dodací list je průvodním dokladem materiálu a zároveň dokladem o fyzickém převzetí vyhotovuje jej dodavatel při expedici

Počet obrátek a doba obratu vyjadřuje, kolikrát se zásoba materiálu obrátí za sledované období ve spotřebě (kolikrát proběhne materiál celým koloběhem)   počet obrátek (PO) = spotřeba (S)/průměrná zásoba (Z) Doba obratu udává, za kolik dnů proběhne jeden koloběh doba obratu (DO) = počet dnů období (d)/počet obrátek (PO)

Děkuji za pozornost

CITACE ZDROJŮ KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika2. Praha: EDUKO nakladatelství s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87204-44-3. NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky: aktualizované vydání k 1.5.2005. Břeclav: Moraviapress, 2005. ISBN 80-86181-73-1 Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010