M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Luční traviny a rostliny
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LIPNICOVITÉ
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Dožívá se vysokého věku až 1000 let
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: MODŘÍN
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
M1: LESNICKÁ BOTANIKA LIŠEJNÍKY
Lilkovité.
Bukovité a Břízovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: SMRK
Silénkovité (hvozdíkovité)
CESTA ZA 3 PAMÁTNÝMI STROMY. Lagus sylvatica atropumicea Obvod: 270 cm Výška: 12 m.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LÍSKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BŘÍZOVITÉ I.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRYŠCOVITÉ, RŮŽOVITÉ
Kakostovité (Geraniaceae)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KAKOSTOVITÉ, MIŘÍKOVITÉ, TOJEŠŤOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Kakost luční (Geranium pratense)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM MECHOROSTŮ
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
Rostliny rybníka a jeho okolí
M1: LESNICKÁ BOTANIKA JINAN DVOULALOČNÝ TIS ČERVENÝ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PODRAŽCOVITÉ, PRYSKYŘNÍKOVITÉ
Vrbovité ( Salicaceae )
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVĚZDNICOVITÉ
BUKOVITÉ - Fabaceae Stromy s jednoduchými listy – celistvými nebo laločnatými Většinou mohutné, dlouhověké Květy jednopohlavní – jednodomé rostliny Plod.
Konvalinka vonná.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUSNICOVITÉ, HRUŠTIČKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PUPALKOVITÉ, ŠŤAVELOVITÉ, NETÝKAVKOVITÉ
Čeleď: Bukovité (Fagaceae)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA KRYTOSEMENNÉ DŘEVINY ČELEĎ: BUKOVITÉ I.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LILIOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 2.
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Zpracovala: Hana Fikrová. Charakteristika čeledi violkovitých V mírném pásu to jsou jen byliny, ale v subtropech a v tropech to mohou být i keře až menší.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: BOROVICE
PLAMÉNEK (clematis) PLAMÉNEK (clematis)  Clematis, rod dvouděložných rostlin z čeledi pryskyřníkovitých.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: MAKOVITÉ, ZEMĚDÝMOVITÉ A KOPŘIVOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: JEDLOVEC
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BUKOVITÉ III.
VIOLKOVITÉ VIOLACEAE.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JILMOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ II.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ I.
Na louce Dřeviny a byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HLUCHAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Hluchavkovité Autoři: Lukáš Pala – Tvorba, informace, obrázky
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) č ele ď : Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě A - C
Hrnkovky s nízkými nároky na teplotu
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě D - G
Název prezentace (DUMu):
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiálu
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Název prezentace (DUMu):
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Transkript prezentace:

M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ plodem je tobolka nebo nažka listy vstřícně postavené starší název silenkovité v zahradách se pěstuje hvozdík zahradní tzv. karafiát

silenka nicí – Silene nutans V: do 40 cm S: chlupatý L: dolní lopatkovité horní kopinaté K: bílé až narůžovělé jednostranně převislé květenství kvete V-VII E: teplomilný druh (1.– 2. vls), minerálně chudé až středně bohaté půdy, suché, světlomilný Z: květy večer intenzivně voní a lákají noční motýly

silenka dvoudomá – Silene dioica V: do 90 cm S: přímý a chlupatý L: vejčité, špičaté, celokrajné, chlupaté, přisedlé K: červené, kvete V-VII pouze samčí nebo samičí E: středně bohaté a vlhké půdy, (luhy, rokle), světlomilná Z: starší název knotovka červená, indikátor těžkých kovů (Cu, Co, Zn, Pb, Ni, Hg)

ptačinec velkokvětý – Stellaria holostea V: do 30 cm S: přímý a čtyřhranný L: úzce kopinaté a přisedlé K: bílé, kvete IV-V E: teplomilný druh (1.–2. vls) minerálně středně bohaté půdy, sušší až středně vlhké, polostín až světlomilný Z: vyskytuje se pospolitě

ptačinec hajní – Stellaria nemorum V: do 60 cm S: vystoupavý, oblý, v horní části chlupatý L: dolní srdčitě vejčité a dlouze řapíkaté, horní vejčitě kopinaté a přisedlé, na okraji chlupaté K: bílé, kvete V-VI, pestík má 3 čnělky, podobný křehkýš vodní má 5 čnělek E: minerálně středně bohaté půdy, vlhké (prameniště, luhy), polostinný Z:

ČELEĎ: TŘEZALKOVITÉ plodem je tobolka listy vstřícné

třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum V: do 1 m S: oblý s 2 podélnými lištami, v horní části vidličnatě větvený L: eliptické, prosvítavě tečkované (siličné žlázky) K: žluté, černě tečkované, kvete V-VIII E: chudé až bohaté půdy, suché, světlomilná Z: obsahuje červené barvivo, léčivka (deprese, nespavost, nervy, protizánětlivá)

třezalka horská – Hypericum montanum V: do 60 cm S: oblý, nevětvený L: kopinaté, na okraji černě tečkované, řídce rozložené po stonku K: světle žluté, bez černých teček, kvete VI-VIII E: středně bohaté a středně vlhké půdy, teplejší polohy, světlomilná Z: nevyskytuje se pospolitě

ČELEĎ: VIOLKOVITÉ plodem je tobolka semena s přívěškem rozšiřují mravenci lidově fialky okrasná violka zahradní tzv. maceška

violka lesní – Viola reichenbachiana (sylvatica) V: do 20 cm S: L: srdčité, delší než široké, vroubkované K: modrofialové s fialovou ostruhou, vyrůstají z úžlabí stonkových listů, nevonné, kvete IV-VI E: středně bohaté a středně vlhké až vlhké půdy, polostinná Z:

violka Rivinova – Viola riviniana V: do 35 cm S: L: srdčité, širší než delší K: světle modrofialové, větší, ostruha bílá, vyrůstají z paždí listů, nevonné, kvete IV-V E: teplomilný druh, minerálně chudé a sušší půdy, světlomilný Z:

violka vonná – Viola odorata V: do 10 cm S: nevytváří se, listy a stopky květů vyrůstají z oddenku L: okrouhlé až ledvinité, v přízemní růžici K: tmavě modrofialové, ostruha fialová, vonné, kvete III-IV, VIII-IX E: minerálně středně bohaté a středně vlhké půdy, polostinný Z: původně domácí v oblasti Středomoří, u nás zplaněla

Úkoly na příště Porovnejte morfologické znaky ptačince velkokvětého a hajního? Která rostlina obsahuje červené barvivo? Uveďte rozlišovací znaky a ekologické nároky violek? Prostudujte si učebnici str. 49 až 55.