Úvod do teorie a praxe překladu Přednáška 2 Překladatelská analýza

Modely analýzy Analýza překladatelská vs. Translatologická Rosa Rabadán (2002) – vychází z vlastností textu definovaných De Beaugrandem a Dresslerem Ch. Nord – vnětextové a vnitrotextové faktory Česká funkční stylistika Peter Newmark (1988)

Vlastnosti textu Situativnost = vázanost na místo a čas Intertextovost = vztah k ostatním textům, mj. žánr, funkční styly, slohové postupy Intenciálnost = komunikační cíl, záměr Akceptabilita = přijatelnost z hlediska příjemce (očekávání, správnost) Informativnost Koheze, koherence

R. Rabadán (2002): faktory relevantní pro překlad Intencionalidad (intenciálnost, záměr) – postoj vysilatele komunikativní cíl, ovlivňuje výběr prostředků – v originále a překladu se může lišit Aceptabilidad (přijatelnost) – pro příjemce, textové a jazykové charakteristiky umožňující zpracovat informaci a zjistit záměr Situacionalidad – sociokulturní kontext, situace (mj. standardizované typy) Informatividad – nová informace v TO, redistribuce informací a doplnění v TM

R. Rabadán - pokračování Intertextualidad – interakce s ostatními texty, aluze, symbolika, prototypy Koherence – logická organizace informací, znalosti, nové informace, inference Koheze – mikrotextová rovina

R. Rabadán Tytéž parametry používá pro hodnocení kvality překladu Přijatelnost – komunikativní, jazyková Informatividad – vztah k originálu Intertextovost – textová ekvivalence Koherence - srozumitelnost

Ch. Nordová – Text Analysis in Translation, 1991 Vnětextové faktory: Kdo (vysílá) - vysilatel Komu - příjemce Za jakým účelem - záměr Jakým médiem Kde -místo Kdy - čas Proč - motiv

Ch. Nordová – Text Analysis in Translation, 1991 Text – s jakou funkcí – viz předchozí dokumentární vs. instrumentální překlad Téma

Ch. Nordová – Text Analysis in Translation, 1991 Vnitrotextové: Co říká o tématu - obsah V jakém pořadí - kompozice Jaké neverbální prvky využívá Jaká slova Jaké věty Jakým tónem – suprasegmentální prvky S jakým účinkem

Česká stylistika – stylotvorné faktory Objektivní Zákl. funkce komunikátu Forma: mluvenost vs. psanost Kód – verbální jazyk, útvary národního jazyka Ráz: soukromost vs. veřejnost, oficiálnost vs. důvěrnost, modely, patetičnost Místo a čas – prostředí, kultura, sociální prostř., vzdálenost mluvčí – posluchač

Česká stylistika – stylotvorné faktory 6) Adresát: známý vs. neznámý 7) Spontánnost vs. připravenost 8) Téma a jeho uchopení (1 téma různými způsoby)

Česká stylistika – stylotvorné faktory Subjektivní stylotvorné faktory (- autor) intelekt, znalosti, zkušenost… emoce věk, pohlaví postoj k adresátovi subjektivní styl (vázanost na funkční styl)

Česká stylistika – stylotvorné faktory Hodnocení Produkce Percepce – cíl, záměr, úspěšnost