Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je „péče o cenovou stabilitu“. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Cenová konvergence a Balassa-Samuelson efekt
Advertisements

František Cvengroš Situace a výhled ekonomiky ČR (podklad pro kulatý stůl k přípravě Národního programu reforem 2013) Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY.
Možné scénáře pohybu koruny v ERM II Viktor Kotlán obor měnové politiky ČNB Smilovice,
CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání Seminář MF ČR Smilovice, 2. prosince 2003 Martin Čihák (MMF) Tomáš Holub (ČNB)
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Agregátní poptávka a nabídka
Fiskální a monetární politika
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Demografická prognóza
Vývoj úvěrů a úrokových sazeb Dopady krize na transmisi měnové politiky Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Smilovice,
Česká ekonomika: aktuální vývoj a očekávání podniků Vladimír Tomšík 25. ledna 2013.
Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Praha,
Měnová politika 1. Cíle měnové politiky 2. Transmisní mechanismy
Měnová unie : definice  Nezrušitelně fixované měn. kurzy  Vzájemná plná směnitelnost  Úplná liberalizace pohybu kapitálu  Společná měna.
Inflace.
Makroekonomická predikce (leden 2010) a dlouhodobý scénář
Senát Parlamentu České republiky EURO: Rozbouřené vody nebo přístav? Způsobí problémy či pomůže české ekonomice? Spasí exportéry? Kdy novou měnu zavést?
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
BIVŠ.  Trojí devalvace měnového kurzu!  Liberalizace cen – skokový nárůst cen  Liberalizace zahran.obchodu -> pouze vnitřní směnitelnost koruny  Fiskální.
1 Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou Tomáš Holub Seminář MF ČR Smilovice, 6. prosince 2005.
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Monetární a fiskální politika
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Měnová politika, část 2 přednášky - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je „péče o cenovou stabilitu“. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB.
Vývoj měnové integrace v Evropě a její možná budoucnost Petr Zahradník EU Office ČS,
Zpráva o finanční stabilitě 2005
1 VŠFS – KS MEI Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Bankovnictví. ČNB (Česká národní banka)  je právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze  není zapsaná v obchodním.
Bankovní systém a trh peněz
Průměrné vážené náklady kapitálu
Cíl přednášky Seznámit se
Česká fiskální politika jako přizpůsobovací mechanismus
Monetární (měnová) politika
4. MĚNOVÉ KURZY.
Hospodářská politika Téma 3 Měnová politika v eurozóně.
1 VŠFS – KS – LS 2005/06 mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
1 VŠFS – KS – LS 2006/07 Mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
Inflace.
Měnový kurz.
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
Mezinárodní finance Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí.
Téma 13: Finanční plánování
Makroekonomie II Petr Musil Krátkodobá rovnováha v otevřené ekonomice, model IS-LM-BP, Mundell-Fleming model.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Maastrichtská kritéria a ČR, současnost a perspektivy. ČR a Euro.
1 Hlavní poslání centrální banky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Böhm. Dostupné z Metodického portálu
Devizové intervence Měnové právo.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Česká národní banka.
MONETÁRNÍ POLITIKA.
Česká národní banka Ing. Roman Ptáček, Ph.D..
Hospodářský cyklus Pavel Seknička.
Peníze a měnová politika
Peníze a monetární politika
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Úvod, základní principy a cíle
Úvodní seminář Národní hospodářství
Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě
základní typy hospodářské politiky
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Transkript prezentace:

Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je „péče o cenovou stabilitu“. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat „obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu“

Transmisní mechanismus Základním problémem měnové politiky je skutečnost, že mezi nástroji CB a jejími cíli neexistuje přímé spojení. Transmisní mechanismus (TM) měnové politiky je řetězec kauzálních vztahů, kterého CB využívá pro dosažení cílů své měnové politiky.

Úrokový kanál Agregátní nabídka nákladové efekty Repo operace 2 týdenní sazba Krátkodobá nominální úroková sazba Dlouhodobé reálné úr. sazby Očekávání budoucích úrokových sazeb a inflace nákladové efekty Agregátní popávka úrokový kanál Agregátní nabídka

Kurzový kanál Agregátní nabídka nákladové efekty Repo operace 2 týdenní sazba Očekávání budoucích úrokových sazeb a inflace Krátkodobá nominální úroková sazba Kurz Dlouhodobé reálné úr. sazby nákladové efekty Agregátní popávka úrokový kanál Agregátní nabídka kurzový kanál

Kanál inflačních očekávání Dlouhodobá reálná úr. sazba Agregátní poptávka úrokový kanál Krátkodobá nominální úroková sazba Očekávání budoucích úrokových sazeb a inflace Kurz Kurzový kanál Inflační očekávání Inflace

Nejistoty měnové politiky O disponibilních statistických údajích (známe pravdu o stavu dnešního světa?) O budoucím vývoji základních proměnných (cena ropy, zahraniční poptávka, kurz, fiskální politika, apod.) - externí šoky O transmisním mechanismu - o dopadu vlastní měnové politiky na inflaci a výstup (časování změn úrokových sazeb; intenzita jejich dopadů do inflace a na kurz) O adekvátnosti používaného ekonomického modelu, který představuje kostru prognózy (je naše zjednodušení vnímání světa dostatečně přesné?)

Měnová politika na počátku transformace Liberalizace cen, trhů nefunkční finanční trh nerozvinutý bankovní sektor nerovnovážná ekonomika - riziko inflace  Kvantitativní řízení (úroky, úvěry, peněžní zásoba) Kurzový peg cca do 1993/94

Polovina 90. let Měnová politika sleduje dva zprostředkující cíle (kurz, peněžní zásoba) končí kvantitativní řízení úvěrů, úroků, zůstává řízení peněžní zásoby kurzový peg nadále v platnosti MP implementována prostřednictvím krátkodobých úrokových sazeb

Narůstající napětí MP nadále sleduje dva zprostředkující cíle (kurz, money supply) stoupá mobilita kapitálu (: stabilita kurzu a rizikové prémie) důsledky řízení MS přes IR ztrácí účinnost nerovnováha PB (OB vs. příliv volatitilního kapitálu)

Vývoj kurzu a kurzového režimu (kurz k původnímu měnovému koši: 65% DEM, 35% USD)

Poučení Nelze sledovat dva cíle současně vazba mezi MS a ekonomickým vývojem (inflací) je volná který agregát považovat za MS? Kurzový peg sehrál svou počáteční roli, ale následně nebyly vytvořeny systémové podmínky pro jeho udržení Kolaps systému v roce 1997 - měnová krize

Inflační cílování Inflační cílování - od roku 1998 Základní východiska: Dlouhodobá měnová strategie Stanovení inflačního cíle pro období do konce roku 2005 Hodnota inflačního cíle (meziroční změna spotřebitelských cen): 3 - 5 % na počátku roku 2002 2 - 4 % na konci roku 2005

Proč cílování inflace: nutné ukotvit inflační očekávání po měnovém otřesu nebylo a není jedinou alternativou dopředu hledící přístup (kompatibilní se zpožděním v účinnosti měnově-politických opatření) multikriteriální přístup (vhodný při vysoké proměnlivosti vývoje jednotlivých veličin v liberalizovaném a globalizovaném prostředí většina zemí cílujících inflaci vykazovala dobré výsledky

Základní atributy cílování inflace střednědobost využívání prognózy inflace (srovnávání prognózy inflace s inflačním cílem) transparentnost (veřejné explicitní vyhlášení inflačního cíle, vysvětlování měnové politiky a jejích opatření)

Další atributy inflačního cílení Bez zprostředkujícího cíle významná role očekávání - důraz na transparentnost a kredibilitu CB realizuje se přes krátké IR východiskem prognóza inflace měnové rozhodování založeno na vztahu cíle a prognózy v horizontu transmise výjimky (šoky)

1. etapa cílování inflace inflační cíle: stanovovány pro čistou inflaci (CPI bez vlivu regulovaných cen a úprav nepřímých daní) plněny ke konci příslušného roku střednědobý cíl pro rok 2000 a krátkodobé cíle roky 1998, 1999 a 2001 v roce 1999 - dokument „Dlouhodobá měnová strategie“: definice cenové stability (1-3 % v čisté inflaci) a horizontu jejího dosažení (konec roku 2005) podmínky pro stanovování cílů (ve spolupráci s vládou, ne pod úrovní cenové stability, 20 měsíců v předstihu) definice výjimek z plnění cíle - exogenní nabídkové šoky (suroviny, kurz, potraviny, přírodní katastrofy)

2. etapa cílování inflace současný režim: principy dohodnuty s vládou v dubnu 2001 zahájení - počátek roku 2002 hlavní změny: cílování celkové inflace (index spotřebitelských cen) průběžné plnění cíle v rámci lineárně klesajícího koridoru (z 3-5 % v lednu 2002 na 2-4 % od prosince 2005) za předpokladu daného vývoje regulovaných cen (1-1,5 p.b. příspěvek) a bez vlivu nepřímých daní - nová výjimka harmonizační novely zákona o ČNB - týkaly se hlavně: hlavního měnového cíle ČNB (nově cenová stabilita) nezávislosti ČNB (omezení od roku 2001 a poté opětovné rozšíření v květnu 2002)

Shrnutí hlavních vývojových změn v cílování inflace 1998-2002 Čistá inflace  celková inflace Podmíněná prognóza  nepodmíněná prognóza Roční stanovení cílů  pásmo výjimky

Role modelu názor specialistů vždy přesnější pro krátkodobý výhled ve středním období užitečná vzájemná provázanost veličin a vztahů model: organizuje diskuse, sjednocuje jazyk, umožňuje simulace predikce ČNB je predikcí ekonomů (zaměstnanců a BR), nikoliv modelu

Role bankovní rady Prognózu tvoří aparát ČNB za aktivní spoluúčasti bankovní rady (definování alternativních scénářů, specifické analýzy) = prognóza ČNB Bankovní rada při měnovém jednání posuzuje zejména: faktory odchylky prognózy od inflačního cíle rizika prognózy (intenzita jednotlivých inflačních a dezinflačních faktorů)

Transparentnost MP a komunikace ČNB s veřejností nezávislost ČNB vyvážena velkou otevřeností a transparentností hlavní kanál - čtvrtletní Zprávy o inflaci (obsahují prognózu a hodnocení minulého vývoje) zveřejňování „minutes“ vč. rozložení hlasů členů BR (se zpožděním 12 dnů) pravidelné brífingy s masmédii ohledně MP (alespoň 1x za měsíc) kontakt členů BR s masmédii (rozhovory, články…..) publikování výzkumných prací

Dosavadní výsledky: Plnění inflačních cílů cíle pro konec roků 1998, 1999, 2000 podstřeleny nízké ceny potravin a ropy autonomní apreciace kurzu koruny boj obchodních řetězců o podíl na tuzemském trhu cíl pro konec roku 2001 splněn inflace od května 2002 pod dolní hranicí koridoru důvody podstřelení obdobné jako v předchozích letech, navíc nižší vliv cenových deregulací

Inflační cílování Inflace klesá, inflační očekávání se stabilizují

Stanovené inflační cíle

Dosavadní výsledky: Velký vliv cenových okruhů mimo dosah MP

Dosavadní výsledky: Výrazné snížení úrokových sazeb

Inflační cílování Stabilizace agregátní poptávky růstového výkonu

Inflační cílování Konvergence krátkodobých sazeb Doložení zlepšujícího se fungování BS: Kapitálová přiměřenost= kapitál/ rizikově vážená aktiva Vážená klasifikace%=klasifikované úvěry vážené dle jejich rizikovosti (ztrátové 100%, pochybné 50%, nestandardní 20%,sledované 5%) / celkové úvěry Rychle likvidní aktiva %= RLA (pokladna, vklady u ČNB, běžné účty u bank, SPP, poukázky ČNB) / aktiva celkem Ve všech ukazatelích dochází ke zlepšování situace- klasifikované úvěry klesaly jednak z titulu očišťování bilancí bank před jejich privatizací, jednak z titulu obezřetnějšího chování bank při úvěrování, zlepšené corporate governance bank (privatizace), jejich lepší informovanosti (registry úvěrů, účetní standardy)... V pohledu na ukazatele likvidity by možná mohla vyvstat otázka, zda banky nejsou opatrné až příliš, a zda nedrží likvidních aktiv zbytečně mnoho Ziskovost- čistý zisk v roce 2002 vzrostl ze 17,1 mld na 28,3 mld,

Interest rates differential disappeared Inflační cílování Konvergence dlouhodobých sazeb Interest rates differential disappeared Doložení zlepšujícího se fungování BS: Kapitálová přiměřenost= kapitál/ rizikově vážená aktiva Vážená klasifikace%=klasifikované úvěry vážené dle jejich rizikovosti (ztrátové 100%, pochybné 50%, nestandardní 20%,sledované 5%) / celkové úvěry Rychle likvidní aktiva %= RLA (pokladna, vklady u ČNB, běžné účty u bank, SPP, poukázky ČNB) / aktiva celkem Ve všech ukazatelích dochází ke zlepšování situace- klasifikované úvěry klesaly jednak z titulu očišťování bilancí bank před jejich privatizací, jednak z titulu obezřetnějšího chování bank při úvěrování, zlepšené corporate governance bank (privatizace), jejich lepší informovanosti (registry úvěrů, účetní standardy)... V pohledu na ukazatele likvidity by možná mohla vyvstat otázka, zda banky nejsou opatrné až příliš, a zda nedrží likvidních aktiv zbytečně mnoho Ziskovost- čistý zisk v roce 2002 vzrostl ze 17,1 mld na 28,3 mld,