Cestovní deník Lva z Rožmitálu a na Blatné 1465-67 Gabriel Tetzel Cestovní deník Lva z Rožmitálu a na Blatné 1465-67

Gabriel Tetzel z Gräfenbergu a Norimberka (1426/7-24.11.1479)

Gabriel Tetzel Pocházel z prostředí bohatého německého měšťanstva Obchodník, cestovatel a úředník Už ve 14 letech se vydává na cestu do Palestiny ke Svatému hrobu V listopadu 1447 kupuje jeho rodina půlku panství Gräfenberg, které patří k zahraničním lénům české Koruny

Gabriel Tetzel 1459 skládá Gabriel společně s bratrem Hansem lenní přísahu českému králi Jiřímu z Poděbrad Od roku 1465 doprovází výpravu Lva z Rožmitálu 1467 se po návratu usazuje v Norimberku 1469 poprvé zvolen do užší městské rady

Gabriel Tetzel Stará se o obchod i vojenské jednotky tehdy velmi mocného města Od roku 1477 získává právo přivěšovat velkou městskou pečeť 24.11.1479 umírá a zanechává po sobě 3 syny a 4 dcery

Politická situace Spor Jiřího z Poděbrad s papežem (1466 dán papežem Pavlem II. do klatby) Římským císařem – Fridrich III. Habsburský Hospodářský a územní rozkvět Brabantska – vláda burgundských vévodů Filipa III. Dobrého a jeho syna Karla Smělého (výprava zde strávila mnoho času a v Bruselu se k nim na další cestu připojil herold)

zdroj: Jan Vilímek /neaktuality/ Jiří z Poděbrad (1420-1471) zdroj: Jan Vilímek /neaktuality/

Politická situace Francie – od r. 1461 vláda autoritativního Ludvíka XI. (doba po stoleté válce) Anglie – „Válka růží“ – vláda Jindřicha VI. z Lancasteru a Eduarda IV. z Yorku, kteří se na trůnu vystřídali také v roce 1461 Španělsko stále rozděleno na Aragonii (Jan II.) a Kastílii (Jindřich IV.) Portugalsko – král Alfons V. z rodu Avizů

Zdroj: historickaslechta.cz Cesta Zdroj: historickaslechta.cz

Poselstvo 40 členů (rytířů, pánů a dalších lidí): V čele výpravy Lev z Rožmitálu (40 letý panovníkův švagr) dalšími byli slavný rytíř a zápasník Jan Žehrovský z Kolovrat, silou vynikal i Burian ze Švamberka, zemský maršálek Bořita z Martinic

Erb pánů z Rožmitálu Zdroj: Zámek Rožmitál pod Třemšínem (http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekrozmital.html)

Zdroj: společnost Lva z Rožmitálu (slzr.eu) Lev z Rožmitálu Zdroj: společnost Lva z Rožmitálu (slzr.eu)

Poselstvo K odjezdu se dále dostavili také pan Pětipeský, Miroš, Achác Frodner, Drslav a další (a také 52 koní a jeden vůz) Gabriel Tetzel (připojil se v Norimberku), Václav Šašek z Bířkova V. Šašek: Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa

Itinerář cesty Počátek 26.11. 1465 v Praze (z Blatné už 25.11.) Přes Německo (Norimberk, Heidelberg) k Rýnu (z Koblence do Kolína na 2 lodích), přes Mechelen do Bruselu, dále do Gentu, Brugg a Calais (část doprovodu – sluhové a pážata -poslána zpátky) lodí do Anglie (nadvakrát – první loď se málem potopila, při druhé cestě bouře), přistání v Canterbury, cesta do Londýna (40 dní)

Itinerář cesty Zpět přes kanál La Manche (z Poolu původně do Bretaně) do Francie, cestou stiženi bouří, přepadeni piráty, nakonec po půl dni propuštěni, po 17 dnech dopluli do St. Malo Přes Tours (zde se setkali s bývalou snoubenkou krále Ladislava) a Bordeaux do Španělska, přes které doputovali až na poutní místo Santiago de Compostella

Itinerář cesty Navštívila také tehdejší konec světa - mys Fínisterre Zpáteční cesta vedla přes Portugalsko (dopis pro Eleonoru Avizovnu) Barcelonu a jižní Francii, města v severní Itálii do rakouských zemí (předání dopisu ve Štýrském Hradci) zpět do Čech

Cíle výpravy: Náboženské, rytířské, reprezentativní a diplomatické motivy (v cestopisech se o nich přímo nehovoří, jen v narážkách) Prestiž panovníka Zbavení se nálepky kacířů Spojenectví Hledání záštity ve sporu s papežem Spolupráce (nejen) proti tureckému nebezpečí

Cíle výpravy: Důraz na formu (celkový charakter poselstva) – reprezentativní a důstojné vystupování (obdiv a úcta skrze rytířské vystupování) Z hlediska náboženství – katolík Lev a několik Němců (např. Tetzel) Setkání Lva z Rožmitálu s evropskými panovníky Tetzel výhodou i pro znalost geografie, finanční a politické situace v E., dvorské etikety, cizích jazyků

Cestopis Zachován v jediném exempláři (sepsán asi mezi léty 1469 a 1500, ale tento nepsán Tetzelem – možná jeho bratranec Gabriel Muffel, také účastník putování) Součást obsáhlejšího kodexu (v Bavorské státní knihovně v Mnichově pod signaturou Cdgm. 1279 K dispozici i na mikrofilmu č. 6983 (na folii č. 128v až 178r)

Způsob psaní Gotická polokurzíva (tzv. Fränkische Bastarda), hornoněmčinou (tzv. Ostfränkische) – okolí Norimberka, Bamberka a Würzburgu Poutavě, čtivě, subjektivní popis, odvaha kritizovat, nezávislý úsudek, individualismus tolerance k jinověrcům (např. muslimům), netolerance k chudobě (hodnocení lidí dle majetku) Zvídavost, ale přesto omezená středověkými pověrami a legendami

Způsob psaní Zájem o středověkou společnost, způsob života (společnost, krásné ženy, dobré jídlo) – na rozdíl od V. Šaška – vliv zázemí – bohatý, zcestovalý německý měšťan x jihočeský zeman ovlivněný duchem husitství bez předchozích cestovatelských zkušeností

Citace: „Z Canterbury jsme projížděli anglickým královstvím až do hlavního města, kde sídlí dvůr anglického krále. Jmenuje se Londýn a je to velmi mocné a rušné město, čile obchodující se všemi zeměmi. Ve městě je mnoho lidí a řemeslníků, hlavně zlatníků a soukeníků, krásné ženy a drahé jídlo.“ str. 25 „Královna je středně hezká, ale má kolem sebe tak krásné dámy, jaké nelze najít nikde jinde po celém křesťanském světě. Král prý platí 20 000 štolbů… …Také se tvrdí, že ve Francii je 170 000 kostelů a 60 000 hradů, měst a tržních osad. Žije tam 8 kardinálů, 125 arcibiskupů a nadto mnoho vévodů, hrabat. Svobodných pánů…“ str. 32 „Pak jsme projížděli ještě ubožejší zemí zvanou Biskajsko, kde žijí vražední lidé… … Tamější hospodářství je nadmíru špatné. Víno se přiváží v oslích kůžích, nemají tam dobrý chléb, ryby ani maso, protože půda rodí jen ovoce.“ str. 34

Citace: „Kněží mají manželky a jsou nevzdělaní… Zdejší šlechtic se rozpozná takto: pokud nemá na pravé noze botu, pak je to šlechtic.“ str. 34

Zdroje: Gabriel Tetzel – Cestovní deník Lva z Rožmitálu a na Blatné 1465-1467; překl. Lenka Líbalová; Univ. Palackého v Olomouci; první vydání; Olomouc 2003; ISBN: 80-239-1838-9 Historická šlechta: http://www.historickaslechta.cz/jan-drocar-putovani-pana-lva-z-rozmitalu-a-z-blatne-z-cech-az-na-konec-sveta-id2009080023-19

Průvodní list císaře Fridricha III. Fridrich, z přízně milosti Boží císař římský, povždy rozmnožitel říše, král uherský, dalmatský, charvátský atd., vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský, hrabě tyrolský atd., společně i jednotlivě všem králům, bratřím našim nejmilejším, pozdrav a nepřetržitý vzrůst lásky bratrské! Taktéž knížatům církevním i světským, vévodům, markrabím, hrabatům, pánům, šlechticům, panošům a úředníkům jakýmkoli, hejtmanům, purkrabím, generálním vikářům, starostům, správcům, představeným, rychtářům, všem celníkům, výběrčím a cechníkům, strážcům horských přechodů, obcím i radám měst, městeček, vesnic a míst, jakož i ostatním svým milým kterékoli hodnosti, důstojenství, stavu, stupně nebo zaměstnání, ustanoveným jak ve svaté říši, tak kdekoli jinde, kterým se tento list dostane do rukou, milost naši císařskou a všechno dobré! Nejjasnější, ctihodní, slavní, vznešení, urození, opatrní, věrní naši milí: Protože pan Lev z Rožmitálu a z Blatné, přítel náš a milovaný věrný svaté říše naší, z touhy po větších zkušenostech, a aby si z mravů jiných království mohl zjednati lepší způsob života a osvědčenější vzor rytířský, zamýšlí se vydati na cestu po rozmanitých místech a královstvích svaté říše, protože pak my tento jeho rytířský záměr úplně schvalujeme a přejeme si, aby svrchu psaný Lev byl po celé své cestě plně bezpečen, upřímně vám ho doporučujeme, vybízejíce vás, našim však a svaté říše římské i zemí našich poddaným přísně přikazujíce, abyste, až by řečený Lev dospěl k vám, do vašich zemí a končin, z úcty k přání našemu měli jej doporučena, vlídně se k němu chovali a stejně ve všem, co se týká bezpečnosti a rychlosti jeho cesty, pomocnou a odměny nežádající vůli abyste ukazovali a projevovali a abyste jemu i družině jeho s koňmi, věcmi všemi a statky jeho všemi horskými přechody, přístavy, mosty, zeměmi, královstvími, panstvími, kraji, městy, městečky, hrady, tvrzemi, vesnicemi a kterýmikoli jinými místy naší i vaší pravomoci, jak po zemi, tak po vodě, a to bez placení všech cel, poplatků převozních, mostních a mýtních i zvykových, jakož i všech jiným dávek, chráníce ho všech překážek a obtíží, procházeti nebo tam zůstávati a bezpečně a svobodně pobývati i vraceti se dovolili a dovolení vymáhali, a to jemu, družině jeho, koním a všem jeho věcem, kdykoli a kdekoli by bylo třeba, a abyste, budete-li o to vyzváni a požádáni, pečovali o jejich bezpečený doprovod k libosti, ke cti a k obzvláštní úctě naší císařské výsosti. Dáno v Novém Městě Vídeňském sedmého dne měsíce září léta Páně tisícího čtyřstého pětašedesátého, vlády naší římské královské roku šestadvacátého, říšského roku čtrnáctého a uherské sedmého. Na rozkaz císaře pána Oldřich, biskup pasovský, kancléř

Průvodní list královny Johany Johana, z milosti Boží královna česká, markraběnka moravská, vévodkyně lucemburská a slezská, markraběnka lužická atd., společně i jednotlivě všem nejjasnějším králům, bratřím našim, pozdrav a vzrůst všeho dobra, a nejctihodnějším i ctihodným, jakož i jasným církevním i světským knížatům, vévodům, markrabím, lantkrabím, hrabatům, pánům, šlechticům, rytířům, panošům, hejtmanům, vrchnostem, správcům, představeným, celníkům, výběrčím a rychtářům kteréhokoli stavu, hodnosti nebo postavení, obcím i radám měst, tvrzí, městeček, vesnic a míst, kterým se tento náš list dostane do rukou nebo kteří by sním byli vyhledáni, přátelům nám upřímně milovaným, pozdrav a všechno dobré, poddaným však našim milost královskou a všechno dobré! Nejjasnější, nejctihodnější, ctihodní, jasní, velmožní, urození, věrní, vážení, horlivý, stateční, opatrní, prozíraví, bratří, přátelé a věrní naši milí! Protože velmožný a urozený Lev z Rožmitálu a z Blatné, bratr náš co nejupřímněji milovaný, ukazatel tohoto listu, hodlá rozmanité světa končiny, království, knížectví, země, panství, soudní pravomoci a kraje ke svému rytířskému výcviku navštíviti, aby tak, poznaje z mnoha stran lidské obyčeje a mravy, mohl lépe zaříditi svůj život a nabýti osvědčených zkušeností rytířských, ačkoli jsme tento jeho chvályhodný záměr přijali zčásti radostně, protože doufáme, že Všemohoucí, jenž celý svět má v ruce a jehož slovem mocným se vše upevňuje, bez pohromy a ve zdraví ho k nám přivede nazpět a šťastně bude říditi jeho kroky, přece však ze strany druhé neustáváme vzlykavě vzdychati, jako bychom rozhodnutí svého pokrevného bratra litovali. Ale co se dá dělati? Nic jiného, než Bohu poručiti a neustále vzývati šťastný osud, aby tento svůj úmysl, hodný chvály, dobře započal, lépe v něm pokračoval a nejlépe jej skončil. Přejíce si tedy, aby s ním na kterémkoli místě přátelsky a vlídně bylo jednáno jako s nejmilejším bratrem naším, kterého neméně než samy sebe milujeme , aby tak požíval plné bezpečnosti, všem vám ho, jak nejsnažněji můžeme, doporučujeme a tímto listem svým vás u každého z vás prosíme, poddaným však zemí našich vážně přikazujeme: svrchu psaného bratra našeho nejmilejšího. Až k vám přijde, laskavě přijměte, vlídně se k němu chovejte a ve věcech, které se týkají rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jemu tak po zemi, tak po vodě pomocnou a odměny nepožadující vůli projevujte! Jemu pak i družině jeho a služebnictvu, koním se zbraněmi a tlumoky a všem jiným jeho věcem všechny přechody, přístavy, mosty, země, kraje, pravomoci, města, městečka, hrady, vsi a kterákoli jiná místa beze všech dávek, převozného, cel, mostného, mýtného i všech jiných platů a všelijakých překážek dovolte přecházeti, na nich zůstávati a svobodně se vraceti! Jemu také a všem jeho, kdyby toho bylo potřeba, se postarejte o bezpečný doprovod, čímž se nám nejpříjemněji zavděčíte! Každý pak projev pomoci nebo přízně, který jakýmkoli způsobem učiníte tomuto bratrovi našemu, z celého srdce milovanému, považovati budeme, jako by nám samým byl učiněn. Za všechny ty věci také každého z vás toužíme s pomocí Boží co nejlépe a nejvíce odměniti. Dáno v Praze desátého dne měsíce listopadu léta Páně tisícího čtyřstého pětašedesátého, kralování našeho roku pátého. Z osobního příkazu královny