Sloupek
Sloupek Bývá tištěn vždy ve formě sloupce Naopak to ale neplatí – ne vše, o je vytištěno ve tvaru sloupce, musí být sloupek Je to oblíbený žánr, často je ale jako sloupek označeno něco, co sloupek vlastně není
Trocha historie Zakladatelem žánru byl Karel Čapek Základem sloupku je vtipný námět, který se postupně zevšeobecňuje Jazyk je lehký a humorný, sloupek obsahuje satiru, nadsázku, úsměv a humor Podobně jako u fejetonu i zde očekáváme vtipnou pointu
Rozdíl mezi fejetonem a sloupkem Podle chybné definice je sloupek vlastně fejeton vytištěný ve sloupečku Sloupek jako žánr analytické publicistiky většinou řeší aktuální (a nikoli nadčasové) téma Pokud jste začátečníci a máte na mysli nějaké aktuální téma, které chcete pojednat s nadsázkou a humorem, napište sloupek
Téma pro sloupek Vynechte vážná až tragická témata Téma by se mělo dát zevšeobecnit Pozor na témata, o kterých se nehodí vtipkovat Vašim cílem není informovat, ale prezentovat vlastní postoj a názor Výběr žánru tedy velmi úzce souvisí se záměrem – chci pobavit, ovlivnit, poučit adresáta?
Komentář
Komentář Úkolem je něco okomentovat Politický komentář bývá často hlavním materiálem čísla, autor musí mít velmi dobrý přehled v problematice, kterou se rozhodne komentovat Jazyk komentáře se drží ve strohé a oficiální notě, v našich podmínkách bývá satirický a polemický
Autorský subjekt Je otázkou cti zůstat nestranný a objektivní Týká se aktuálních případů a je závislý na momentálním dění ve společnosti Základem je zpráva, kterou je nutno okomentovat Autor se nesmí prosazovat, je potřeba analyticky zhodnotit dění
Téma Z politiky, hospodářství, společenské události Není vhodná kultura, pak by šlo spíš o recenzi V komentáři se nesmí objevit žádné osobní invektivy Jde o stanovisko, ale autor by neměl nikomu stranit a manipulovat čtenářem
Reportáž
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/reportaze/_zprava/1136224 reportáž_rozhlas
Jak vypadá reportáž? Je to SVĚDECTVÍ Musí tedy být pravdivá a objektivní Co se stalo, kdy, kde, komu MUSÍ JÍT O AUTENTICKÝ ZÁŽITEK (NA VLASTNÍ KŮŽI) Jediná výjimka – zprostředkované svědectví
Osobnost reportéra Může obsahovat autorovy názory a stanoviska, míra subjektivity záleží na autorovi Nesmí se ale omezit POUZE na své názory
Pestrost Přímé řeči, výpovědi nejrůznějších svědků a zúčastněných, součástí běžně bývá i interview Nechybí emoce, prožitky – jde o autentické svědectví Jazyk – od čistě zpravodajského až po literární a beletristické zpracování Investigativní charakter Fotografie a obrazové doklady
O čem psát? Nemůžeme ji napsat „od stolu“ Blízké téma, něco, kde se začátečník dobře orientuje Známé prostředí a známí lidé zmenší ostych
Jak psát? Vždycky musíme hledat něco, čím zaujmeme Co je na tom zajímavého? Proč by právě toto mělo někoho zajímat? Zeptejte se na doma, přátel apod., co by je zajímalo na… Pozor na filozofická a abstraktní témata
Co ještě? Studujte historické pozadí, zajděte do archivu – čím více úhlů pohledu, tím lépe Zajímavost, novost pohledu Čtenáře musíme přilákat a udržet – proto je důležité nejenom otevření, ale např. i zajímavé mezititulky apod.
Kompozice Přímočará s epickým způsobem vyprávění Dramatická linie kompozice Kompoziční linie afabulární Reportáž-interview Montáž
Časté chyby S pomocí nastudované literatury vznikne článek Rozsah reportáže (např. pouze popis sportovního utkání bez rozhovoru a autentického svědectví) Pozor na pointu – ta není součástí reportáže