KRESBA JAKO DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Advertisements

Základy sportovního tréninku mládeže
FÁZE OBLOUKU.
NÁZEV ŠKOLY: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VARNSDORF AUTOR: MGR. JINDRA BENEŠOVÁ, 2011 – 10 – 31 NÁZEV: VY_12_INOVACE_27_ LIDSKÉ TĚLO TÉMA:
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
Psychické stavy.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
Předškolní věk Od 3 do 6/7 let
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
Vývoj dětské kresby Kresba lidské postavy.
GRAFOMOTORIKA.
ČLOVĚK STAVBA TĚLA.
SYNDROM TÝRANÉHO DÍTĚTE
v pedagogické diagnostice
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
Diagnostika inteligence u jedinců s mentálním postižením
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
LIDSKÁ POSTAVA základní pravidla kresby
Rodinné prostředí žáka
Adaptivní preference pro délku nohou u potenciálního partnera
Příčiny SPU.
Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám „Učíme aktivně“ Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_14.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
KOMUNIKACE S KLIENTEM MENTÁLNĚ RETARDOVANÝM
Periodizace lidského věku: Období dospělosti Období stáří
ČLOVĚK – NAŠE TĚLO Pracovní listy
DMO Olga Bürgerová.
Tělesné sebepojetí.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Tento materiál není určen pro jakékoliv další šíření či citování
Dětská kresba Vývoj a diagnostika.
Kresba.
PROFIL (pohled na hlavu ze strany)
POSTAVA ( z boku).
Vývoj výtvarného projevu
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Diagnostika SPU v dospělosti Kristýna Balátová.
Rozvoj zrakového vnímání a odezírání
Symptomatické poruchy řeči u dětí s mentálním postižením
Vývojová dysfázie.
centrální porucha zpracování řečového signálu
ADHD PORUCHA POZORNOSTI S HYPERAKTIVITOU
Elektronické učební materiály – I. stupeň Společnost Autor: Mgr. Romana Martináková CO MÁME SPOLEČNÉHO???
Motorické schopnosti.
ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
ŠkolaZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň AutorMgr. Petra Hejlová ČísloVY_32_Inovace_3356 NázevLidské tělo Téma hodinyLidské tělo PředmětPřírodověda.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Školní zralost Bc. Lenka Hufová 2016.
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Vojtěch Smejkal, Mikuláš Radouš.
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ
Vývojové poruchy motoriky © Tom Vespa.
POPIS Mgr. Michal Oblouk.
Znaky života člověka Průběh lidského života
DMO dětská mozková obrna
VY_32_INOVACE_08_Přírodověda_5.ročník_ 01_Soustava opěrná a pohybová
Číslo v digitálním archivu školy
Hlavní části těla: hlava krk trup horní končetiny dolní končetiny
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Č. DUMu: VY_32_INOVACE_18_lidské tělo
Dětská kresba Vývoj a diagnostika.
Číslo přílohy: VY_ 52_INOVACE_34_ČLOVĚK - ČÁSTI TĚLA
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Diagnostické metody.
DMO (dětská mozková obrna)
LIDSKÉ TĚLO ANOTACE DATUM AUTOR JAZYK OČEKÁVANÝ VÝSTUP
LIDSKÉ TĚLO Prvouka, 1.třída.
Speciální andragogika 3 - Diagnostika SPU v dospělosti
ČLOVĚK – NAŠE TĚLO PODPORA PRO VÝUKU
Sada 1 Člověk a příroda MŠ, ZŠ a PrŠ Trhové Sviny
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

KRESBA JAKO DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ

NEPROJEKTIVNÍ KRESEBNÉ TECHNIKY OBKRESLOVÁNÍ PŘEDLOH Úroveň jemné motoriky a zrakového vnímání Senzomotorická zralost Neverbální inteligence dítěte Paměť a představivost zde nehrají roli

TEST KRESBY LIDSKÉ POSTAVY 1926 – F. Goodenoughová 1982 upraven a standardizován na českou populaci (Šturma a Vágnerová) – 3,5 – 11 let Vývoj percepce, senzomotorické koordinace, jemná motorika, orientačně i mentální vývoj Použití jako úvodní část diagnostické baterie

HODNOCENÍ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY 2 hlediska – obsahové a formální O-skór – zachycuje kvalitu a počet detailů kresby F-skór – zpracování tématu – proporce částí těla, dvojdimenzionální provedení, spojení částí těla, symetrie

HODNOCENÍ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY Třídy hodnocení: A = 0 – v kresbě nelze rozeznat pokus o znázornění lidské postavy (pokud to dítě pojmenuje, pak se hodnotí podle B) B = 1 – daný prvek lze rozeznat v kresbě Poloviční body se neuznávají

OBSAHOVÁ KRITÉRIA (O-SKÓR) TRUP – dvojdimenzionální znázornění KRK – dvojdimenzionální, odlišení hlavy od trupu ÚSTA – každý jasný způsob provedení NOS – každý jasný způsob provedení OBOČÍ NEBO ŘASY PANENKA OKA VLASY – jakýkoliv způsob provedení, stačí čmáranice VLASY – lepší než čmáranice, nesmí prosvítat hlava

OBSAHOVÁ KRITÉRIA (O-SKÓR) PAŽE – jakýkoliv způsob provedení PRSTY – jakýkoliv způsob provedení PRSTY ve správném počtu CHODIDLA NEBO BOTY– jakýkoliv způsob provedení ODĚV I. – jakékoliv znázornění oděvu, stačí knoflíky ODĚV II. – alespoň 2 součásti oděvu správně provedeny, bez průhlednosti ODĚV III. – úplné oblečení zřetelně znázorněné

FORMÁLNÍ KRITÉRIA (F-SKÓR) TRUP – délka je větší než šířka PŘIPOJENÍ nohou ke trupu PŘIPOJENÍ paži ke trupu nebo ke krku PŘIPOJENÍ paží k trupu na správném místě PAŽE nejsou upaženy nebo v vzpaženy RAMENA jsou spolehlivě vyznačena KLOUB LOKTE PROPORCE HLAVY– hlava je menší než polovina trupu a větší než desetina trupu NOS je dvojdimenzionální PROPORCE OKA– vodorovný rozměr oka je větší než svislý

FORMÁLNÍ KRITÉRIA (F-SKÓR) PAŽE dvojdimenzionální PROPORCE PAŽÍ– obě paže jsou přibližně stejně dlouhé jako trup SYMETRIE HORNÍCH KONČETIN – paže jsou přibližně v stejné délce i šířce PRSTY ve dvou dimenzích NOHY jsou dvojdimenzionální PROPORCE NOHOU – délka obou nohou nesmí být menší než délka trupu a ne větší než 2 délky trupu SYMETRIE DOLNÍCH KONČETIN– obě nohy jsou přibližně v stejné délce i šířce PROPORCE CHODIDLA – chodidlo je dvojdimenzionální, délka je větší než šířka CHODIDLO JE ROZČLENĚNO – zřetelné oddělení podpatku nebo paty PROFIL je správně znázorněn

HODNOCENÍ Vysoký celkový skór celkově vyzrálé a inteligentní děti, některé velmi pečlivé a klidné děti s vysokou motivací ke kreslení (zvláště dívky) Nízký celkový skór typický pro děti s ADHD DMO, děti s nízkou úrovní rozumových schopností, děti s poruchou zraku Ještě větší snížení celkového skóru charakteristické pro kombinovaná postižení U dětí s ADHD a DMOstejně tak u dětí zrakově postižených je výsledek v kresebném testu obvykle nižší než pásmo jejich rozumových schopností, zejména verbálních

HODNOCENÍ Obsahový skór - méně citlivý na nejrůznější změny a postižení, psychická i somatická bývá většinou vyšší než celkový skór a F-skór, ať již jde o poruchu jakéhokoliv typu. O-skór je vyšší než F-skór – děti s organickým postižením CNS děti s pohybovým postižení děti s poruchami zraku.

HODNOCENÍ F-skór je vyšší než O-skór u dětí s nápadně nízkou motivací ke kreslení u dětí s emočními poruchami nebo adaptačními obtížemi u dětí psychicky deprivovaných U těchto dětí bývá lepší úroveň zpracování než bohatost detailů také spíše následkem lhostejnosti a nedostatečné motivace než neschopnosti zobrazit vývojově přiměřený počet detailů Úzkostné ladění a vnitřní tenze může vést k nadměrné pečlivosti a hyperkritičnosti při zpracování tématu

KRESBA POSTAVY Anička (3 roky) Anička (4 roky)

KRESBA POSTAVY Kresba lidské postavy vývojově opožděného chlapce ve věku 5,8 Typické infantilní znaky

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÁŠ ÚKOL: Opět popsat kresbu Dítě – vlastnosti, chování Postup při kresbě Mít spočítané skóry Porovnat je a zkusit vytvořit závěr

KRESBA LIDSKÉ POSTAVY JAKO PROJEKTIVNÍ TECHNIKA Lidská postava Postava opačného pohlaví Jaká je, jaké má vlastnosti,… Při kreslení postavy dochází podle Machoverové k projekci v tom smyslu, že se testované dítě vědomě či nevědomě identifikuje s kreslenou postavou a dává jí rysy, jež podle vlastního názoru sám má, případně jež víceméně vědomě touží mít. Kreslenou postavu, zvláště opačného pohlaví, však můžeme identifikovat i s jinou osobou, která je pro něj významná, zejména s rodičovskou postavou.

NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Velikost postavy velmi malé postavy kreslívají děti úzkostné, s pocity nejistoty a nedostačivosti, s neurotickými rysy velké postavy se objevují u dětí se sklonem k silnému sebeprosazování, agresivitě, vůbec dětí s výchovnými potížemi (je třeba vyloučit organické postižení CNS, často kreslívají tak velkou postavu, že se jim ani nevejde na papír) Obecně může být nápadnost ve velikosti nakreslené postavy signálem určitých potíží v sebepojetí a ve vztazích s prostředím, kde dítě žije.

NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Kvalita čar slabé, nejisté, črtané či přerušované čáry, stínování, začernění, nápadně mnoho oprav a škrtání nebo gumování svědčí pro úzkost, depresi, vnitřní napětí a nejistotu v některých případech je důležité i to, ve kterých částech postavy se tyto znaky vyskytly kvalita obrysových čar může odrážet velikost psychické bariéry mezi subjektem a prostředím. (Tato bariéra může být vyjádřena i jinak, např. tak, že dítě nakreslí postavu za plotem.)

NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Chybění podstatných částí těla hlava, trup, končetiny, rysy obličeje - vyskytuje se u inhibovaných dětí s adaptačními potížemi, které se cítí bezmocné, bezradné, vyčerpané, s pocitem prázdnoty Tento znak bývá projevem apatie či depresivního ladění, vyskytuje se např. u schizofreniků, v menší míře u neurotických dětí

NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Hlava nápadně malá nebo asymetrická s nápadnostmi obličeje  může být výrazem citové nerovnováhy, komunikačních a adaptačních obtíží Např. zvýrazněné oči bývají ve vztahu k paranoidním rysům zvýrazněné zuby lze najít u agresivních dětí prázdné oči mohou znamenat poruchu vztahů s okolním světem nápadně malé detaily obličeje mohou svědčit o úzkosti

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA: Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál : Praha Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (1997). Dětská klinická psychologie. Grada : Praha Hort, Vl., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E. a kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Portál : Praha