ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Geografie České republiky NÁZEV DUMu: ČR – typy krajiny POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 7. KÓD DUMu: JK_CR_07 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): kvarta – DUM – seznamuje žáky s jednotlivými krajinnými typy v České republice METODICKÝ POKYN: Atlas České republiky – sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia (2010)

Jednotlivé složky přírodní sféry (lit., ped, hydro.) vytvářejí tzv. přírodní krajiny – na území republiky se zformovaly před 6000 – 8000 lety Jednotlivé složky přírodní sféry (lit., ped, hydro.) vytvářejí tzv. přírodní krajiny – na území republiky se zformovaly před 6000 – 8000 lety Nově vznikající vztahy mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny dochází k přeměně původní přírodní krajiny na tzv. kulturní krajinu Nově vznikající vztahy mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny dochází k přeměně původní přírodní krajiny na tzv. kulturní krajinu Přírodní ekosystémy v naší krajině již málo zastoupené – plná autoregulační schopnost Přírodní ekosystémy v naší krajině již málo zastoupené – plná autoregulační schopnost Pastviny, lesy, rybníky – částečná autoregulační schopnost – tzv. řízené přírodní ekosystémy Pastviny, lesy, rybníky – částečná autoregulační schopnost – tzv. řízené přírodní ekosystémy Pole, vinice, sady a zahrady využívané k produkci potravin – tzv. produkční ekosystémy Pole, vinice, sady a zahrady využívané k produkci potravin – tzv. produkční ekosystémy Významné jsou ekosystémy těžební, sídlištní a dopravní – nejvíce narušují složky přírodní sféry Významné jsou ekosystémy těžební, sídlištní a dopravní – nejvíce narušují složky přírodní sféry

Kulturní krajina – může být harmonická, pokud jsou přírodní složky zastoupeny vyváženě (jihočeské pánve) Kulturní krajina – může být harmonická, pokud jsou přírodní složky zastoupeny vyváženě (jihočeské pánve) Krajiny sídelních a průmyslových aglomerací mají přírodní strukturu narušenou (degradovanou) Krajiny sídelních a průmyslových aglomerací mají přírodní strukturu narušenou (degradovanou) Krajina těžebních oblastí (Podkrušnohoří, Ostravsko) ztratila schopnost přirozené autoregulace a jedná se o krajinu zdevastovanou Krajina těžebních oblastí (Podkrušnohoří, Ostravsko) ztratila schopnost přirozené autoregulace a jedná se o krajinu zdevastovanou

Povrchový důl je jednou z významných forem poškozování životního prostředí

Současný stav biosféry je výsledek dlouhého vývoje trvajícího let – od let do něho promlouvá člověk Současný stav biosféry je výsledek dlouhého vývoje trvajícího let – od let do něho promlouvá člověk Rostlinstvo a živočišstvo se vyvíjelo pod vlivem několika biogeografických zón zasahujících na naše území (od severu to jsou) Rostlinstvo a živočišstvo se vyvíjelo pod vlivem několika biogeografických zón zasahujících na naše území (od severu to jsou) 1.Boreální (lesní) 2.Středoevropská lesní – na západě 3.Alpská – na jihozápadě 4.Karpatská zóna na východě Proto je ČR jedním z nejbohatších na živočišné druhy v Evropě (z toho ¾ hmyz) Proto je ČR jedním z nejbohatších na živočišné druhy v Evropě (z toho ¾ hmyz) Biocenózy (společenstva organismů v určitém biotopu jsou rozdělené do výškových vegetačních stupňů Biocenózy (společenstva organismů v určitém biotopu jsou rozdělené do výškových vegetačních stupňů

Vegetační stupně údolních niv a nížin – převážně zemědělské plochy Nejteplejší a nejúrodnější oblasti státu – pěstování pšenice, cukrovky, ječmene, kukuřice, slunečnice, zeleniny a ovoce Pásy původních lužních lesů jsou dnes již zpravidla zničeny Okraje nížin s přechodem do pahorkatin s přechodem do pahorkatin tvoří dubový vegetační stupeň – i tento stupeň se silně zemědělsky využívá Bukovo-dubový st. – velká část České tabule a lemuje moravské úvaly, podíl listnatých lesů kolem 10% Dubovo-bukový st. – větší podíl lesů (20 – 30%), není již tak intenzivní zemědělství, v pahorkatinách okolo České tabule, úpatních částech ČM vysočiny a nižší polohy Karpat

Zbytek lužního lesa

Bukový st. – vrcholové části Podbeskydské pahorkatiny a moravsko-slovenské pomezí Bukový st. – vrcholové části Podbeskydské pahorkatiny a moravsko-slovenské pomezí Dubovo-jehličnatý st.- největší rozloha ve všech pahorkatinách a vrchovinách, má nejvíc jehličnatých monokultur (až 85%) Dubovo-jehličnatý st.- největší rozloha ve všech pahorkatinách a vrchovinách, má nejvíc jehličnatých monokultur (až 85%) Okrajová pohoří ČR – se nacházejí ve st. jedlovo-bukovém – je zde hojně zastoupen i smrk Okrajová pohoří ČR – se nacházejí ve st. jedlovo-bukovém – je zde hojně zastoupen i smrk Smrkovo-bukovo-jedlový st. – nejvyšší partie našich hor, lesy silně poškozeny emisemi z elektráren a pr. podniků Smrkovo-bukovo-jedlový st. – nejvyšší partie našich hor, lesy silně poškozeny emisemi z elektráren a pr. podniků Smrkový st. – horní hranice lesa (1 200 – m), dobře zachovaný je hlavně na Šumavě Smrkový st. – horní hranice lesa (1 200 – m), dobře zachovaný je hlavně na Šumavě St. klečový (subalpínský) – nad m St. klečový (subalpínský) – nad m Alpinský veg. stupeň se však v České republice vyskytuje pouze fragmentárně v karech Krkonoš a Jeseníků a na vrcholech přesahujících 1500 m n. m. Alpinský veg. stupeň se však v České republice vyskytuje pouze fragmentárně v karech Krkonoš a Jeseníků a na vrcholech přesahujících 1500 m n. m.

Nad hranicí lesa – Jeseníky, Velká Kotlina

Lesy zaujímají asi třetinu našeho území (přes m²) Lesy zaujímají asi třetinu našeho území (přes m²) Vytvářejí mezoklima a makroklima, absorbují slun. záření, snižují rychlost větru, příznivě ovlivňují odtokové poměry a produkují kyslík Vytvářejí mezoklima a makroklima, absorbují slun. záření, snižují rychlost větru, příznivě ovlivňují odtokové poměry a produkují kyslík Většina současných byla v průběhu minulých století uměle vysazena a neodpovídá původní přirozené skladbě lesů Většina současných byla v průběhu minulých století uměle vysazena a neodpovídá původní přirozené skladbě lesů Tvoří je převážně monokultury s převahou rychle rostoucích smrků a borovic Tvoří je převážně monokultury s převahou rychle rostoucích smrků a borovic

Literatura: Červinka, P. et al. (2003): Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Kastner, J. et al. (2009): Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: Obrazové materiály: HORDĚJČUK, Martin. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VAVRIK. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DUK. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DUDÍK, Jan. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: