Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika

Monetární politika - cíle a nástroje Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky Cíl: jako podpora a doplněk k fiskální politice → ↑SM → ↓i → ↑I → ↑AD → ↑Y → ↓UNE (keynesiánský přístup) řídit peněžní zásobu s cílem cenové stability →↑M = ↑Y* (monetaristický přístup)

nástroje MP Přímé – administrativní – netržní: Nepřímé – tržní: pravidla likvidity povinné vklady úvěrové kontingenty dohody, výzvy, doporučení Nepřímé – tržní: operace na volném trhu PMR devizové intervence úrokové sazby reeskont směnek, atd.

účinnost MP krátké vs. dlouhé období krátkodobě působí MP na ekonomický výkon dlouhodobě pak pouze na cenovou hladinu keynesiánské vs. monetaristické pojetí

keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu IS-LM MP je tím účinnější, čím plošší je křivka IS a čím strmější křivka LM i IS LM měnová expanze v podobě zvýšení peněžní zásoby povede k posunu LM vpravo LM' i0 dojde k poklesu úrokové míry, růstu produktu a poklesu nezaměstnanosti i1 měnová restrikce povede k opačným efektům Y0 Y1 Y

účinnost MP v pasti likvidity Past likvidity = taková situace, kdy jsou veškeré peníze pohlceny spekulativní poptávkou po penězích vytrácí se transakční motiv držby peněz může nastat při extrémně nízkých úrokových mírách důsledek – poptávka po penězích (a tedy i křivka LM) je horizontální

účinnost MP v pasti likvidity růst peněžní zásoby nevyvolá pokles úrokové míry – subjekty preferují likviditu před jinými aktivy i IS 1) nízké úrokové míry představují nízké náklady držby peněz 2) subjekty očekávají růst úrokové míry do budoucna, proto dnes preferují držbu peněz LM=LM' i0 MP je v pasti likvidity zcela neúčinná Y0 Y

účinnost MP v tzv. „klasickém případě“ Klasický případ = taková situace, kdy se zcela vytrácí spekulativní motiv držby peněz peníze jsou drženy pouze z transakčních důvodů může nastat při vysokých úrokových mírách důsledek – křivka poptávky po penězích (a tedy i křivka LM) je vertikální

účinnost MP v tzv. „klasickém případě“ IS LM LM' měnová expanze způsobí pokles úrokové míry i0 vzrostou výdaje citlivé na úrokovou míru (investice+soukromá spotřeba) a dojde k růstu výstupu i1 měnová restrikce vyvolá opačné efekty Y0 Y1 Y

keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu AS-AD – základní situace IS LM i měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup LM' i0 růst P způsobí tlumení růstu nabídky reálných peněžních zůstatků, LM se výsledně posune pouze do LM' i1 AD AD' P AS Y0 Y1 Y P1 P0 zároveň roste AD a cenová hladina výsledkem je růst výstupu i cenové hladiny, ale ne v takovém rozměru jako při horizontální AS Y0 Y1 Y

keynesiánský přístup – účinnost MP v modelu AS-AD – extrémní případ IS LM i měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup LM' i0 červená tečkovaná LM zachycuje její posun v případě rostoucí AS i1 AD AD' P Y0 Y1 Y P0 AS zároveň roste AD, cenová hladina se nemění MP je tak maximálně účinná na důchod Y0 Y1 Y

monetaristický přístup – účinnost MP v modelu AS-AD IS-LM zavržen pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace) vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu – jedna z teorií hosp. cyklu důležitou roli hrají očekávání – adaptivní nebo racionální – respektive informovanost subjektů (firem a domácností) krátkodobé vs. dlouhodobé účinky MP – (keynesiánství toto nerozlišuje)

monetaristický přístup – účinnost MP v modelu AS-AD LAS měnová expanze vyvolá růst AD SAS' P AD' roste cenová hladina i výstup – cenová hladina roste v důsledku růstu peněžní zásoby, výstup v důsledku nedokonalé informovanosti ekonomických subjektů, vzniká peněžní iluze AD SAS P2 P1 AS se krátkodobě chová jako mikroekonomická nabídka P0 po čase peněžní iluze vyprchá, změní se očekávaná cenová hladina, vše se navrací na výchozí úroveň výstupu, ale při vyšší cenové hladině Y0=Y* Y1 Y měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě – dlouhodobě ovlivňuje pouze veličiny nominální doporučení: pro stabilní cenový vývoj má peněžní zásoba růst stejným tempem jako potenciální produkt – reinterpretace rovnice směny MV=PY

Vývoj měnové politiky v ČR po r. 1989 – vznik dvoustupňové bankovní soustavy – SBČS pouze funkce CB 1993 – rozdělení SBČS na ČNB a NBS 1. pol. 90. let – cílem MP „krotit“ inflaci zpočátku především nástroje administrativní, poté přechod k nástrojům tržním desinflační politika skrze fixní kurzový režim a řízení peněžní zásoby (v souladu s monetaristickým doporučením)

Vývoj měnové politiky v ČR problém: řízení peněžní zásoby a udržování fixního kurzu jsou protichůdné cíle navíc – reálné posilování koruny měnová krize v r. 1997 – zlom v měnové politice přechod k řízenému floatingu opuštění cílování peněžní zásoby a přechod k cílování inflace (od 1998 jádrová, od 2001 celková)

Fiskální politika – cíle a nástroje Cíl FP – stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně – autonomní, důchodové cla

účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, past likvidity fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.ΔA i jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup – neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná IS IS' LM i0 pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS Y0 Y1 Y snížení důchodového zdanění

účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, klasický případ fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě i LM IS křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry i1 i0 dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod rozměr vytěsňovacího efektu Y0= Y1 Y

účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, standardní případ fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt LM i IS i1 i0 Crowding-Out Effect (COE) Y0 Y1 Y

účinnost FP – keynesiánský přístup – model AS-AD, základní situace IS LM' i fiskální expanze vyvolá posun křivky IS vpravo LM i1 růst P má za následek pokles nabídky reálných peněžních zůstatků – projeví se posunem LM vlevo, růst úrokové míry je tak ještě výraznější i0 IS' AD AD' P AS Y0 Y1 Y P1 současně dojde k posunu AD vpravo, avšak dochází také k růstu P P0 roste důchod, ale ne v takovém měřítku jako v případě horizontální AS Y0 Y1 Y

účinnost FP – keynesiánský přístup – model AS-AD, extrémní situace IS i LM fiskální expanze vyvolá posun IS vpravo… i1 cenová hladina se nemění, LM se neposouvá… i0 IS' AD AD' P Y0 Y1 Y …stejně tak i posun AD P1 AS P0 …roste důchod a úroková míra, cenová hladina se nemění Y0 Y1 Y

účinnost FP – monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu – vzroste pouze úroková míra

Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) – nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy – výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální – saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu – saldo vyvolané vládou cyklické – vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy – běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu

Saldo BS a jeho funkce BS = (t.Y+TA) – (G+TR) BS* = (t.Y*+TA) – (G+TR) BScykl = BS – BS* sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění – čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak BS (tY+TA)-(G+TR) strukturální přebytek cyklický deficit změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS – zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak O skutečný deficit TA-(TR+G) Y0 Y* Y

Vývoj fiskální politiky v ČR poč. 90. let – cílem FP tlumit AD a inflační tlaky – v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů – stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní – především „díky“ rozpočtu centrální vlády

Vývoj fiskální politiky v ČR Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

Vývoj fiskální politiky v ČR Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

Vývoj fiskální politiky v ČR expanze restrikce Zdroj: OECD, vlastní výpočty

Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK Zdroj: MF ČR

Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK – veřejný sektor Zdroj: MF ČR

Vývoj dluhu centrální vlády (státního dluhu) v ČR Prime minister/time period Klaus Zeman Spidla/Gross/Paroubek 1993 1997 1998 2002 2003 2006 State debt (bn.CZK) 158,8 172,2 193,6 395,9 493,2 827,7 Change of state debt (bn. CZK) 13,4 223,7 334,5 State debt/GDP (%) 15,6 10,3 10,5 17,4 21,6 28,9 Zdroj: Centrum pro ekonomiku a politiku (2003), Patria Finance (2007)